Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Naval vejce!

O Velikonocích může koledník narazit na zloděje vajec, možné je všechno – a jak je to s „vajíčkovými legendami“ a zvyky? Narazíme na jejich reálné kořeny? Co myslíte?

 

Zima odchází, kombinovaná technika , 2014

 

V mýtech v sobě vajíčko podivuhodného skrývá až až. Tak třeba - podle jedné dávné báje Inků seslalo Slunce na Zemi zlaté, stříbrné a měděné vajíčko obřích rozměrů. Z prvního vyšli urození muži, z druhého urozené ženy a ze třetího obyčejní muži a ženy čili lid.

 

 

Zvyky spojené s vejci a i s vítáním jara

Zajímavý a velice ojedinělý obřad spojený s ptačími vejci se odehrával až do 19. století na Velikonočním ostrově. Každoročně zde byl volen “ptačí muž – tangata manu”. Nebyla to volba v pravém slova smyslu, jednalo se spíše o šťastnou náhodu. Posuďte sami.

S příchodem jara přilétají na Velikonoční ostrov a okolní skalnaté ostrůvečky tažní ptáci, nejhojněji je zastoupena černá mořská vlaštovka manutara. Když vládce z rodu Hotu Matuy, nepochybně veden svojí zkušeností, vytušil, že se blíží den příletu ptáků, dal znamení k zahájení obřadu volby ptačího muže. Po tomto znamení vyplouvali bojovníci na ostrůvek Motu Nui. Zde se posadili do jeskyň a čekali na přílet mořských vlaštovek, které byly považovány za vyslance boha Makemake.

Nejdříve na ostrůvek plavali náčelníci osobně, ale zřejmě nebyl plavecký sport koníčkem náčelníků ani netoužili po titulu železný muž, navíc jak vůdce vytáhne paty z domu, může být vystřídán a i žralok není tvor, co by ho chtěl náčelník potkat. A tak přišli na geniální myšlenku - posílat na ostrůvek za sebe náhradníka. Ni byli vůdci, oni mohli změnit pravidla a ostatní ani reptat nemohli. Mladý muž - imitace náčelníka, musel plavat, čekat a hlavně snažit se jako první získat vajíčko mořské vlaštovky a nerozbité ho dopravit přes moře na určené místo.

Vajíčko – to byl ten hlas, který zvolil ptačího muže. Kdo z čekajících ho našel první, doplaval zpátky a donesl ho do kultovního místa Orongo, zajistil tím pro svého náčelníka roční vládu nad celým ostrovem. Tento náčelník si musel nechat oholit vlasy i obočí, ale vůbec to nebyla nějaká velká oběť, protože celý rok byl v něm uctíván hlavní bůh a ochránce many, která zaručovala pravidelný průběh přírodních dějů.

Každý nový ptačí muž byl zaznamenán do seznamu, který uměl zpaměti asi každý ostrovan. Dochoval se soupis s 86 jmény, ale pravděpodobně nebude úplný. Na skalách v Orongu bylo roku 1915 napočítáno 111 vyobrazení ptačích mužů. Pokud tedy, co obrázek to konkrétní náčelník, tak lze předpokládat, že jich bylo přes sto. Z tohoto by se dalo vypočítat, kdy byl rituál na ostrově zaveden. Bohužel či bohudík na historii nelze jít s prostou aritmetikou. Třeba jich bylo něco přes sto, ale co když každý byl ptačím mužem zvolen několikrát? Prostě, kdy se konaly tyto volby poprvé, nevíme, je nám známo pouze datum zániku. Což v historii není ničím zvláštním, ba naopak. Poslední ptačí muž zemřel v roce 1862.

 

 

Ale podle archeologických nálezů z osady Orongo, které potvrzují její několik set leté lidské osídlení a dále podle prvořadosti obřadu volby v životě ostrovanů, lze usuzovat na větší stáří, než by bylo tak 111 let. Co mohlo ostrovany inspirovat k tomuto opravdu ojedinělému rituálu? Kde hledat stopy? V osadě Orongo nebo po celém Velikonočním ostrově… po Tichomoří… po světě?

Okřídlené úsloví praví “už staří Řekové…” – ano, podívejme se, co na jaře, nějaký ten pátek před naším letopočtem, dělali Řekové. Samozřejmě vítali jaro. Zpívali koledy. Některé se dokonce zachovaly dodneška. Snad nejhezčí je “Vlaštovčí koleda” z ostrova Rhodu. Zpívali ji tam na jaře chlapci a vítali v ní přílet vlaštovky, jako předzvěst jara a krásných časů! Vedoucí zpěvák nesl v ruce vymodelovanou vlaštovku a byl oblečen tak, aby se jí sám co nejvíce podobal – bílé bříško, záda černá. Není to zvláštní náhoda? Démokritos prý řekl: “když ti na hlavu spadne želva, podívej se nahoru, určitě na nebi bude orel…”

Osobně rovněž na čiré náhodné náhody nevěřím. Každé proč má své logické proto. “Život je složitej” a natož historie. Ale jen tak z “luftu” opravdu nevznikne nic, ani pohádka, natož obřad. A tady je zřejmě, a i s velkou pravděpodobností jasné, že inspirátorem  všeho je vlaštovka – jak jinak, ona přilétá mezi prvními navrátilci a zvěstuje tak jaro. A jaro jsou ptačí vajíčka.

 

 

Pro srovnání se schválně podívejme na naše slovanské “vaječné rituály”.

 

 

Dejte vejce…

Vajíčko bylo u nejstarších Slovanů symbolem plodivé nadpřirozené síly a magie. Vajíčky, která byla zdobena, se obdarovávali zemřelí. Červeně zbarvené vajíčko se dávalo jako projev úcty pro domácího ducha. Ten se těšil velké vážnosti, Slované věřili, že každé obydlí má svého hospodáříčka, který když je patřičně obdarováván přináší do domu štěstí a klid. Proto mu dávali cenné dary – červená vejce.

Barvení a malování vajíček má tedy u nás dlouholetou tradici žijící ve velikonočních kraslicích. Obarvení mělo umocňovat jejich plodivou sílu a zdobení různými symboly, zajišťovat ochranu a štěstí pro obdarovaného. Starodávné vzory metliček, žebříčku, obilního klasu, sluníček a samozřejmě vlaštovek každoročně znovu a znovu ožívají. Jak vidíte, vlaštovka patřila k jaru i u Slovanů. Ona podle všeho i ta velikonoční mrskačka, při které má přejít síla z vrbových proutků do vyplácené dívky, není nic originálního, ale po svém upravený starší řecký obřad.

V Řecku se každoročně konaly slavnosti na počest Fauna. Očišťovali se při nich pastýři a jejich stáda. Kněží po slavnostech bičovali řemínky z obětního kozla každého, s kým se potkali, ale zejména ženy, které takto nejen očišťovali, ale mrskání jim mělo zaručit štěstí a plodivou sílu. O tom, že Řekové svým učením ovlivnili celou Evropu a jejich mýty přejali i Slované, se snad nehodlá nikdo přít. Pro toto tvrzení je myslím dost důkazů i v slovanské lidové slovesnosti, mnoho pohádek v sobě odráží řeckou mytologii. Třeba ono známé Popelčino přebírání luštěnin za pomocí mravenečků se objevuje v řecké báji o Erótovi a krásné Psýché. A motivy z této báje se objevují i v mnoha dalších notoricky známých pohádkách (Kráska a zvíře, O bílém hadu…).

 

 

A i ten recept nakonec dám :)

Jedna roztomilá vajíčková pověra se zachovala v podvědomí lidí až do dnešní doby. To musíte mít vajíčko od černé slípky, vložíte si ho pod levou paži a sednete si za pec. Nesmíte se devět dní česat, mýt, stříhat si nehty, mluvit a určitě ještě něco,  a když toto všechno přesně dodržíte, vylíhne se vám z vejce plivník. Malá zázračná bytost, která vám může leccos splnit. Řekněte sami, takový čarovný plivníček, to už stojí za tu námahu. Ale najděte v činžáku pec. Takže asi z toho nic nebude.

Vajíčko, byť od černé slepice, je prostě nejlepší ve vaječném koňaku. Po jeho požití, třeba s peprmintkou - tento koktejl je mezi lidem známý pod názvem Afghánský chrchel :), možná nějaký ten plivník vznikne a ani nemusí vyskakovat ze skořápky.

 

a na úplný závěr jsem našla něco hezkého, roztomilého a následování hodného

 

Autor: Jita Splítková | čtvrtek 13.4.2017 9:57 | karma článku: 10,90 | přečteno: 290x
  • Další články autora

Jita Splítková

Mariánský sloup jako zdvižený prostředníček

Tak to tu opět máme – snahy o obnovení sloupu hanby. Kdo soudný by chtěl mít v centru svého hlavního města symbol ponížení, zastrašování, utlačování, okradení, poněmčování - ale i kolaborace a lokajství? Proč neobnovovat?

17.6.2019 v 14:58 | Karma: 34,04 | Přečteno: 1703x | Společnost

Jita Splítková

Piráti, TOP09 a STAN - prostě příklad marasmu politických stran

Taková malá studie proč je politika fuj, ale proč se jí nevyhneme a o populismu stran, co křičí o populismu jiných a o nemoci naší doby – korektnosti a té jediné pravé povolené pravdě.

22.5.2019 v 9:20 | Karma: 35,64 | Přečteno: 1861x | Společnost

Jita Splítková

Katedrála a její zničení pro budoucnost

Na základě analýzy stavů věcí a faktů dedukuji, že požár Notre Dame s opravdu velkou pravděpodobností není náhoda. V článku vám tuto svoji myšlenku objasním zeširoka a z mnoha úhlů.

18.4.2019 v 16:01 | Karma: 38,52 | Přečteno: 2052x | Společnost

Jita Splítková

Nechci na západ ani na východ

Na východ, na východ, na východ... Křičelo se v minulém století. Přišel převrat a následovalo: Na západ, na západ, na západ...

21.3.2019 v 10:10 | Karma: 32,00 | Přečteno: 802x | Společnost

Jita Splítková

Tajní agenti a jejich sex mise a zmizelý novinář Peter Sweden.

Dějí se divné věci v životě, dějí se divné věci na Netu a na sociálních sítích. Všimli jste si, že zmizel novinář Peter Sweden?

19.3.2019 v 9:51 | Karma: 20,82 | Přečteno: 611x | Společnost

Jita Splítková

Soros, migranti, platební karty a bezbřehá pomoc

EU solící, OSN velící a Soros těžící – migrantský obchodní trojúhelník. A daňový poplatník plačící.

29.11.2018 v 10:00 | Karma: 34,54 | Přečteno: 1346x | Společnost

Jita Splítková

Feministky vymknuté z kuchyní šílí

Šílí nejen feministky i neinformovaní a placení a hlupáci. Proč? Oč se jedná? O ratifikaci Istanbulské úmluvy. Pokud by ji parlament ratifikoval, dopustil by se skoro vlastizrady. Nejsou to silná slova? Ne. Předkládám důkaz.

24.10.2018 v 13:59 | Karma: 43,18 | Přečteno: 3267x | Společnost

Jita Splítková

Manželství už jen svazek dvou lidí -Ano? Ne!

Manželství dvou lidí? Ne. Ano, jsme rozmanití a různí a to s sebou přináší, že prostě nemůže mít každý všechno, nač se umane.

19.10.2018 v 11:31 | Karma: 39,32 | Přečteno: 1784x | Společnost

Jita Splítková

Ó ta slova!

Slova milá, slova slušná, slova bojovná, slova sprostá – vše jsou jen slova a jejich volba není někdy náhodná. Třeba nevinné slovo kráva...

16.10.2018 v 14:47 | Karma: 15,37 | Přečteno: 396x | Společnost

Jita Splítková

Jsi starej, jsi mladej – od voleb padej!

Vždy před volbami zaznamenávám takovou podivnou věc – rozdmýchávání generační nenávisti. Mladí by chtěli zakázat jít volit penzistům, aby jim údajně svojí volbou nezničili život. Staří občas chtějí, aby bylo volební právo

5.10.2018 v 13:00 | Karma: 16,56 | Přečteno: 518x | Společnost

Jita Splítková

Evropa – území obchodujících států.

Jako jednotlivci mi mohou být některé státy sympatické a jiné se mi mohou až hnusit. Na státní úrovni by neměly být absolutně žádné emoce, o tom psal už George Washington.

26.9.2018 v 14:31 | Karma: 19,95 | Přečteno: 392x | Společnost

Jita Splítková

Skutečné lidství a skutečná hrdinka

V současné době tady kdejaký sobec a darmožrout vyřvává, jak je nutné přivézt do země mladé mohamedány a všichni křiklouni se cítí být dobroději, něčím lepším či dokonce hrdiny. Nejsou, ale vím o jedné výjimečné ženě.

24.9.2018 v 14:16 | Karma: 34,23 | Přečteno: 1119x | Společnost

Jita Splítková

Bouře ve sklenici vody nebo?

Včera jsem četla v Lidovkách článek paní MUDr. PhDr. Taťjany Horákové, CSc. – velmi solidní článek. Text byl docela rychle stažen a najednou tu máme podivný hon na čarodějnice.

20.9.2018 v 18:46 | Karma: 26,48 | Přečteno: 2367x | Společnost

Jita Splítková

Nenechat neznámé mladíky přijíti sem

Syrští mladíci – údajní sirotci a hned tolik vřeštění, ale není vše podivné? Pár důvodů proč sem v žádném případě tyto siroty nevozit neb mohlo by jít o dětské vojáky, ale poslat peníze přímo do Sýrie.

18.9.2018 v 12:13 | Karma: 43,05 | Přečteno: 2299x | Společnost

Jita Splítková

Ženštiny ženám

Jsou věci, co mi opravdu rozum nebere. Jednou z nich je chování feministek, těch bytostí s vagínou i bez.

11.9.2018 v 14:33 | Karma: 31,87 | Přečteno: 1099x | Společnost

Jita Splítková

Udávají, tedy jsou

Novou módou na sociálních sítích je veřejné chlubení se udáváním. Pyšní se tím mladé slečny i staré slečny, dámy, mladí muži a staří pánové, známá jména i neznámá.

10.9.2018 v 9:47 | Karma: 32,11 | Přečteno: 1016x | Společnost

Jita Splítková

Kladivo na mozky v rukou člověka, co není v tísni

Kdo ovlivní mozky dětí a mladých, ten má moc a zajištěnou svoji budoucnost – tak uvažují i nátlakové politické „neziskovky“. Jak se taková neziskovka pozná? Ne malá, ne velká úvaha.

29.6.2018 v 10:02 | Karma: 35,32 | Přečteno: 2315x | Společnost

Jita Splítková

Tragikomický hrdina Babčenko.

Arkadij Babčenko – jméno vysloužilého vojáka, o kterém se budou točit hořké komedie, jako o tom co z mrtvých vstal.

5.6.2018 v 13:07 | Karma: 22,98 | Přečteno: 820x | Společnost

Jita Splítková

Něco tady smrdí

Vražda dvou lidí. Dvou mladých lidí, kteří měli mít brzo svatbu. Koho by to nechytlo za srdce. Komu by ho nesevřel smutek jako ledová pěst. Ano, je mi velmi líto mladých životů. Ovšem, když nastupují city, občas logika ustupuje.

3.3.2018 v 18:12 | Karma: 43,73 | Přečteno: 4469x | Společnost

Jita Splítková

Hledala počítačové brouky

Do pomyslné počítačové síně slávy patří mnoho osobností, jednou z nich je Grace Murray Hopper - matematička a programátorka.

25.2.2018 v 10:15 | Karma: 15,91 | Přečteno: 401x | Diskuse| Věda
  • Počet článků 190
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 708x
Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/