Věda sloužící náboženstvím k podfukům

Vědu tvoří lidé a ti jsou povah různých – tedy i věda může být služebnou té temné strany člověka a být nápomocná k podvodům a zabíjení.

O tom zabíjení netřeba hovořit, to je jasné o podvodech, které jsou páchány za pomocí vědy ve prospěch té či oné náboženské ideologie, se často ani v současnosti moc nehovoří, ačkoli podvody ve službách víry popsal už Hérón Alexandrijský, zvaný Mechanik ve svém díle, kterým navazoval na jiného řeckého vědce Stratona – zvaného Zázrakotvůrce.

Hérón ve svých knihách odborně popsal i tuto lidskou oblast podnikání - a to výrobu náboženských zázraků na zakázku. Oni obalamucení lidé nebyli hlupáci a byli i inteligentní, ale neměli patřičné vzdělání, takže jim chyběly nutné znalosti a ve využití prostých fyzikálních zákonů a v mechanických hříčkách viděli zázrak.

Asi nejslavnější známá mechanická figura sloužící k náboženským podfukům

V 16. Století v opatství Boxley v Anglii měli mniši na vyvolávání náboženské zanícenosti a jako prostředek na zaplnění své pokladny důmyslný automaton. Ne, nedochoval se, ale jsou o něm hodnověrné záznamy neb se v této kauze angažoval sám Jindřich VIII.

Jednalo se o postavu Ježíše na kříži. Dřevěná figura hýbala rukama, koulela očima, pohybovala rty a rovněž uměla plakat či mít pěnu u úst, smát se, mračit se. Aby představení mělo na věřící ještě lepší účinek a náhodou někoho nenapadlo, že je to mechanická hračka, byl kříž umístěn v šeru klášterního kostela na sloupu u vchodu na pěvecký kůr. Toto neobvyklé umístění mniši zdůvodňovali, že on sám si to místo vybral.

Sláva automatonu byla opravdu veliká, že v mládí ho navštívil i sám panovník. Takže když se rozkmotřil s Katolíky a vyhlásil svoji církev, věděl, jak může své náboženské odpůrce zesměšnit a očernit. Poslal do Boxley své lidi, aby odhalili podvod páchaný Katolíky na lidech.

7.2.1538 Cromwell píše svému panovníkovi Jindřichovi VIII., že když Kříž svaté milosti sňali ze sloupu, na kterém visel, objevily se dráty, dřevěné tyče a uvnitř kříže množství strojků. Vše sloužilo k ovládání postavy Ježíše a jeho obličeje a očí. Jeho pohyby ovládal mnich snad z vedlejší maličké místnosti.

Slavný automaton, co cisterciáckému  opatství přinesl slávu a peníze, byl naložen na vůz a ukazován jako příklad  katolické věrolomnosti a  podvodnictví. Jeho cesta skončila v Londýně, kde byl rozbit a spálen.

Jindřich VIII. už měl pro své ovečky připravena jiná ohlupovadla.

Zde máme pádný důkaz, proč se v naší době zázraky už moc nedějí – vzdělanost stoupá a k ošálení je třeba, aby tvůrce zázraků byl o několik vědomostních a technických stupňů nad podvedeným a to už není tak jednoduché, jako před šesti sty či i sty lety. Udělat v dnešní době v místě, kde lidé disponují aspoň určitými technickými i všeobecnými znalostmi z fyziky a techniky, zázrak, který by nikdo neprokoukl, by byl zázrak! Proto pokud se v dnešní době stane něco zázračného například, nějaké to zjevení, proběhne to v zaostalejších a zaostalých zemích, kde je obyvatelstvo málo vzdělané a vysoce nábožensky založené a ještě je zaměstnané existenčními starostmi vyvolané bídou, válečným konfliktem nebo přírodní katastrofou. Čili hospodářská situace v zemích svatého zjevení je taková, že je nutný obrat na víru, aby nedošlo k občanské válce (zjeveni v Latinské Americe), nebo pokud země již je ve válečném konfliktu právě zázrak má urychlit jeho konec (Medžugorie). Toto je vše primárně potřebné k vytvoření zázraku a tím pádem k posílení moci církve.

Hérón a jeho zakázky

Obětmi kamufláže zvané náboženský zázrak, popisované Hérónem z Alexandrie, byli uctívači v té době nového boha Serapise a bohyně Isidy (3.stol.př.n.l.).

Hérón, ve své knize  Pneumatica, vysvětluje, ”že toto i jiná vědecká odvětví budou shledána užitečnými, nejen k opatřování nejzákladnějších potřeb civilizovaného života, nýbrž také k působení zmatku a nahánění hrůzy.”

Mnohý ze zázraků se zakládá na jednom či druhém ze dvou principů — na násosce nebo na rozpínavosti zahřívaného vzduchu. Šlo o aplikaci Stratonovy nauky o vzduchu.

Principu násosky se používalo v mnoha důmyslných obměnách k předstírání přeměny vody ve víno. Na jednom konci systému násosek se vlila voda a na drahém konci vytékalo víno.

Rozpínavost horkého vzduchu působila nadpřirozené pohyby. Vzdušná komora v oltáři byla spojena se skřínkou s božstvem, umístěnou nad oltářem. Když se na oltáři pálila oběť, rozpínající se vzduch otevřel dveře skřínky, vytlačil božstvo ven a způsobil, že pozdravilo uctívače. Tento princip měl opět mnoho obměn, aby se neokoukal.

Z jiných pramenů se dovídáme o uplatnění další alexandrijské vědy - optiky, k navozování náboženských zjevení. Nic složitého, jen znalost přírodních zákonů a technická zručnost při výrobě optických zařízení. A bozi koukali z nebes.

I za mnohými zjeveními současnosti lze opět hledat pouhopouhou optiku, ale za některými se skrývají “normální” metody psychologických působení na věřící - na jejich vědomí a sugesci. Dalo by se říci, že v současnosti mohou zázrak vytvořit hlavně psychologie a správně vedená mediální kampaň zázraku. Ostatní již dokoná vlastní sugesce - očekávání něčeho nepoznaného, následně se u citlivých a empatických věřících onen zázrak skutečně navodí a oni jej prožijí a uvidí, co se očekává, že uvidí a uslyší, co se od nich rovněž očekává.

Za Serapise a Isidy  3. století před naším letopočtem se vědecké pomůcky pomáhající působit na vědomí lidí onoho věku k vybuzení jejich náboženské horlivosti v zásadě málo lišily od pozdějšího zavedení světelných efektů nebo varhanní hudby (tyto jsou také vynálezy tohoto 3. století př. n. l). Měly za účel působit na zbožnost veřejnosti, učinit náboženství přitažlivým a působivým, mystickým i hrozivým, prostě podívanou pro masy a zdá se, že tento účel splnily a mnohde ještě plní. Ostatně jako před tímto i později všechny náboženské ceremonie a obřady. Pompéznost katolických kostelů nebo i muslimských mešit a jejich výzdoba má ve smrtelníkovi vyvolat pocit malosti před bohem, vyzvánění zvonů, zpěv a varhanní hudba, vyvolávání muezzinů, modlitební prostocviky věřících třeba v Tibetu – vše přispívá k pocitům psychického uvolnění, ale i extáze. Nic není ponecháno náhodě,

Tvůrce zázraků Straton prý pyšně tvrdil, že k stvoření světa nepotřebuje pomoci bohů. Holt věděl své.