Je lepší se oběsit než oženit?

Manželství jednou zanikne! Nebo bude tato instituce věčná? Kdo ví, nikdo nemá stroj času mířící do budoucnosti. Takže zase zde předestřu pár myšlenek a vtípek z mého života na závěr.  

A já sám všechno úplně sám.

V Anglii proběhla v roce 2014 zvláštní svatba. Nevěsta si brala identickou nevěstu – sebe samu. Ano, je to tak.

Kdo na tomto světě nás nejvíc miluje? Kdo nám nejvíc rozumí, kdo nás nezradí, kdo s námi na sto procent ve všem souhlasí, kdo se nám líbí? Kdo je prostě naše druhé já a partner do nepohody? No přeci odraz v zrcadle. My sami.

Odpadne jí trápení s tajením financí, před sebou neukryje ani libru. Nedostaví se vyšumění lásky. Nezažije nevěru. Ano? Co když bude mít sex s někým jiným než sama se sebou? To potom bude nevěra jak vystřižená.

Jen, které já bude nevěrné kterému já? A bude to důvod k rozvodu?

Manželství - Ano? Ne?

„Rodina a manželství, z ženy udělalo nesvéprávnou podřízenou bytost,“ ječí skalní feministky. Uvědomme si, že toto je minulostí a postupnou evolucí se vše začíná měnit. Platí ono "Časy se mění a my s nimi."

Modelem pro manžela přestal být MUŽ jako svrchovaná a tyranská hlava rodiny, které se nesmělo oponovat, a musela se na slovo poslouchat, a která směla všechno.

Modelem pro manželku přestala být polovzdělaná hospodyně, která se starala jenom o děti a domácnost popřípadě o služky a sama nevydělávala, byla tedy finančně zcela odkázaná na manželovi - pokud neměla své dědictví.

Zcela se mění model manželství.  Nyní je partnerštější, už se nejedná o pána a jeho majetek, ale dva rovnoprávné lidi mající svobodnou vůli. A není bráno až do smrti, žena i muž mohou z partnerství kdykoli svobodně odejít. Tedy v demokratickém, vzdělaném světě a z manželství una cum uno – monogamního, nejedná se o žádná pedofilní musulmanská „manželství“.

Prý zásadním faktorem, který nehovoří pro toto zákonem a zvykem založené společenství ženy a muže, je podle některých odborníků (Ernest Borneman) rozpor mezi tím co by nominálně manželství mělo být a co ve skutečnosti je. Znamená to rozpor mezi celoživotní vzájemnou láskou, věrností, úctou a nevěrou, rozvody, manželskými hádkami, nenormálností monogamie, nudy někdy až nenávisti ve stáří.

Ztratilo manželství svůj vlastní obsah tedy i význam? Povede tento stále liberálnější a volnější manželský model k zrušení instituce manželství evolucí?

V budoucnu možná ano, ale evoluce není roční záležitost spíše staletí, tisíciletí, takže v dnešní době nevěsty a ženichové nezmizí. Podle mého malého průzkumu, lidi se do toho legálního svazku ženou stále.

Položme si otázku, co moderní člověk nezatížený morálními či náboženskými předsudky a je jedno jestli žena nebo muž, v manželství hledá.

Bez diskuzí je velmi důležité pro děti, které pár žijící společně má. Manželství je určitý větší závazek, než žít jen tak na divoko - je to pro děti i jejich matku jistá právní záruka. A pro dospělé?

Zapřisáhlí odpůrci sňatků argumentují faktem, že žádným obřadem se láska k dotyčnému partnerovi nijak nezmění a rozhodně svatbou nijak nezesílí, spíše naopak. Sňatek prý absolvují ti lidé, kterým už láska utekla nebo utíká a tímto se ji snaží obnovit, exhumovat, zalít do formaldehydu na věčné časy.

Ale předchozí vysvětlení se mi zdají jako velmi černé vidění světa a poněkud násilný humor. Možná za těmito řečmi bude něco skryto. Strach (kdo se třeba zklamal, tomu se není možno divit), sobectví (neměj mě jistého, budeš se víc snažit a starat se o mě), nemoc (tato příčina je pochopitelná a jeví se spíše jako oběť), duševní choroba (prý schizofrenici, kteří mají ochuzený citový život a ploché city ztrácí zájem o rodinu, manželství), touha po originalitě (prostě odlišovat se )…a nebo klasické :"Ty hrozny jsou stejně kyselé" (jestliže o dotyčnou osobu není zájem).

Ona originalita není v popření a negaci něčeho již daného, je ve vlastní cestě myšlení.

Co tedy v dnešní době lidé manželstvím říkají? Slyšela jsem třeba následující vysvětlení: "Milenek, přítelkyň můžeš mít za život desítky, ale manželku jen jednu!"

Sňatkem valná většina lidí chápe vyzdvihnutí onoho vyvoleného partnera - "Tebe jsem si vybral a zkusíme to na celý život, třeba to vyjde, třeba ne, ale pokusíme se o to. Jsi něco víc než jen přítelkyně-družka, jsi má družka -manželka." Je v tom tedy výlučnost výběru a důvěry nebo aspoň přání být dvojicí svázanou pevněji před druhými lidmi a zákonem, ale i sebou samými? Je sňatek čestným a nesobeckým projevem lásky? Je v absolvování ženitby, vdavek i jedná ze základních lidských tužeb, mít své "doma", své chápající lidi?

Svatební obřad je chápán i moderními lidmi bez víry jako určité mystérium. Odhodlání vzít na sebe zodpovědnost za toho druhého. Už nejsou jen pár, jsou manželé. Věci začínají být společné. Po svatbě není jednoduché rozejít se. Musí se absolvovat rozvod a to je věc, která zřejmě v každém zanechá bolest. Proto také řada lidí s manželstvím váhá. Dobře, že váhá, protože by podle všeho stejně za nějaký čas dávali žádost o rozvod. Smutné je, když se rozchody oddaných nebo neoddaných párů dotknou dětí, ale o tom toho bylo napsáno tolik moudrého.

A z mého života na téma svatba

Poslední dobou mám hodně práce, moc toho tedy nenaspím. Stane se, že usnu u počítače.

Jako třeba dnes.

Ze spánku mě probudilo zvonění mobilu. Hmátnu po přístroji.

„Ano?“ Ptám se.

„Jak to, žes mě nepozvala na svatbu!“ Ozvalo se nasupeně z mikrofonu.

Jsem rozespalá a nějak nechápu, „čí svatba? Co svatba?“

„Se nedělej. Tvoje!“

„Moje?“

„Dala jsi teď fotky na Facebook.“

„Svatební?“ Probírám se a pomalu mi dochází souvislosti.

Začalo to tak před třemi dny. Najednou mi lidi začali dávat Like a přidávat komentáře k mým starým svatebním fotkám. Nevěnovala jsem tomu pozornost. Věci se prostě dějí, jak říká klasik, čert je vem.

Volajícímu jsem poděkovala za zájem a doporučila podívat se na datum, kdy jsem na Xichtáři fotky zveřejnila.

Jsem dokonale probraná. Oživuju počítač a jdu se podívat na onu sociální síť. Překvapeně koukám na dost velký počet zpráv.

Jedni gratulují, další se diví, kdy jsem se stihla opět rozvést a znovu se vdát. Orosilo se mi čelo. Nikdo z těch lidí si nevšiml, že fotky jsou z roku 2010 a tupá síť si prostě zažertovala.

:-)