Lev, co hrál na vzduch a přenášel obraz.

Na jeviště přichází muž, stoupne si ke skřínce se dvěma anténami a nad ní naznačuje zvláštní hru na neviditelný nástroj. Jenže on nic nepředstírá. Sálem se skutečně nesou podivné, jakoby odněkud z vesmíru vyslané tóny.

Jsou věci, které vypadají tajemně, za jejich tajemností je ovšem jen ona tolikrát vzpomínaná obligátní neznalost přírodních zákonů a principu fungování těchto podivných přístrojů. Jedním z takových je právě hudební nástroj termenvox (theremin) - praotec všech současných elektronických nástrojů.

Prostě génius!

Vynálezce tohoto podivuhodného nástroje byl fyzik a muzikant Lev Sergejevič Termen.  Narodil se 28.08.1896 v Petrohradu a zemřel 03.11.1993 v Moskvě. Sám o své dlouhověkosti žertoval - poukazuje na to, že když se jeho příjmení napíše pozpátku „ne mret“, znamená to – „neumírá“.

V roce 1914 vstoupil na Petrohradskou universitu. Zde se zapsal na dvě fakulty najednou - fyzikální a astronomickou a k tomu studoval violoncello na místní konzervatoři. Pak si ještě doplnil vzdělání na vojensko-inženýrském učilišti.

Termen sestrojil několik elektronických hudebních nástrojů, kromě prvního na světě termenvoxu -thereminu (1919-20) i Light theremin (1923), violoncello Fingerboard theremin (1930), rytmikon (1932), terpsiton (1932) a harmonium (1930-60). K jeho vynálezům patří systém bezpečnostní signalizace, který je základem i té současné, instalované ve velmi drahých autech. Také vymyslel, unikátní systém odposlouchávání "Buran" čili bouře a v roce 1926 v prostorách ministerstva obrany předvedl "dalekovidění"- první televizi. Na ulici instaloval kameru, obrazovku 1,5 x1,5m dal do kabinetu a na ní bylo vidět lidi chodící venku. Jeho diplomová práce na toto téma nesla název "Přístroj pro předávání obrazu na dálku." Pro další rozvoj této televize nebylo technické ani materiální zázemí, takže mu vlastně patentové prvenství vzali jiní.

Věnoval se systémům rozpoznávání řeči, identifikaci hlasu v kriminalistice, vojenské hydroakustice a i vzhledem ke svému jménu ho fascinovala i taková oblast, jakou je technologie zmrazení a znovuoživení člověka.

V roce 1927 odjíždí prezentovat theremin na konferenci fyziků do Frankfurtu nad Mohanem. Po jeho velkém úspěchu následovalo, turné po Evropě a v roce 1928 odjíždí do USA. Roku 1938 se vrací do Ruska, kde žil a pracoval na svých nástrojích až do své smrti.

"To je prostě génius, který může vše." ocenil Lva Termena Robet Moog, tvůrce prvního syntezátoru.

Termenův hlas

Po revoluci v roce 1920 začal pracovat v Fyzikálně - technologickém institutu u slavného akademika A.F. Ioffeho - a právě zde vznikl onen první elektronický (katodový) nástroj termenvox, který poprvé představil 20. listopadu 1920 na Petrohradské polytechnice.

Jak Termen přišel na nápad sestrojit takovýto pitoreskní instrument? Byl to vlastně vedlejší produkt z jeho hlavní práce - a to ze zabezpečovacího signalizačního systému - obojí funguje na stejném principu. Když narušitel vešel do elektrického pole, aktivoval se zvukový signál - takže Termena napadlo využít hotový vynález i jinak, umělecky - hraje se na elektrické pole - přesněji na elektrický obvod, který prochází vzduchem a tělem.

Teto nástroj nadchl, dá se říci celý svět, dokonce i doma Lenina, ten si ho vybral jako propagaci svého programu elektrofikace.

Zvuk thereminu doprovodil řadu filmů - prvním byl asi Spellbound (1945) Alfreda Hitchcocka.

V roce 1951 sci-fi film Den kdy se zastavila země (The Day the Earth Stood Still) od Roberta Wise a v dalších. Jeho zvuk ovšem není jen do hororů, byl použit i ve filmu pro děti Alenka v říši divů.

A o Termenovi a jeho "hlasu" americký režisér Steven Martin natočil dokument "Elektronická odysea Lva Termena." Jeho uvedení do kin se však už Lev Sergejevič nedožil.

Dalo by se hodně psát o jeho životě v tehdejším Rusku i o nešťastných láskách - první žena ho v Americe opustila s fašistou, druhá láska volila bohatého advokáta a nevyšlo mu ani třetí manželství s profesionální tanečnicí mulatkou Lavinií - tehdejší společností v USA ani v Rusku nebylo takové partnerství přijato a bylo pokládáno za něco nemístného, skandálního. Jelikož se v roce 1938 nečekaně vrátil domů, byl tak od své lásky natrvalo odloučen. Ačkoliv mu úředníci v USA slíbili, že Lavinie za ním brzo bude moci vycestovat, byly to jen pusté sliby. Cestu za manželem do Ruska ji nedovolili, protože sňatek nebyl uznán zákonným.

Termen byl v roce1939 odsouzen na 8let do lágru za vraždu, kterou jak se dušoval, nikdy nespáchal… nic ho nezlomilo. Oklepal se a žil a podle některých pramenů, pořád čekal na Lavinii. V roce 1974 se opět zkontaktovali a dokonce uvažovali, že doba už je jiná a mohli by se znovu stát manželi, ale nedošlo k tomu.

Stále vitální Lev cestoval po světě a hrál na své nástroje. Zdálo se, že tady bude do sta let. Nestalo se tak. Když se v roce 1993 vrátil z turné po Evropě do Moskevského bytu, a ten našel vykradený a všechny věci v něm rozbité, doslova přes noc se změnil v zoufalého člověka. Ztráta osobních věcí a svých nástrojů a vynálezů ho zřejmě tak rozrušila, že za několik měsíců po této události umírá.

Poněkud netradiční Theremin z Japonska

dokument