Hledala počítačové brouky

25. 02. 2018 10:15:31
Do pomyslné počítačové síně slávy patří mnoho osobností, jednou z nich je Grace Murray Hopper - matematička a programátorka.

Grace Murray Hopper

9.12. 1906 New York – 1.1. 1992 Arlington, Virginia .

Otec Grace Walter Fletcher Murray měl povolání, jehož vykonavatelé inspirovali Bohumíra Hrabala ke psaní jeho ironií – ano, byl pojišťovací agent. Nakonec, je jedno, čím jsou rodiče, hlavní je, že Grace milovali a umožnili jí věnovat se exaktním vědám, které byly nutným základem pro její budoucí programátorskou práci.

V roce 1923 nastupuje do dívčí Vassar College. Za pět let zde získala titul bakaláře matematiky a fyziky a v roce 1930 na Yale University dokončila magisterská studia matematiky. Následně se vdala za Vincenta Hoppera a začala učit na Vassaru. V roce 1934 se stala první ženou, která na Yale University obhájila doktorskou práci z matematiky.

Pak následovala léta přednášení na universitách, cest po mezinárodních konferencích, publikování v prestižních časopisech... v roce 1940 začala uvažovat o radikální změně svého života, rozešla se s manželem a přihlásila se do armády. Konkrétně k námořnictvu, kam jí nakonec v roce 1943 skutečně i přes její zdravotní potíže, vzali - potřebovali totiž pro oddělení balistických výpočtů při Harvardské universitě, dobrého matematika.

Tímto její cesta k programování končí, stala se jednou ze tří programátorů elektromechanického počítače MARK I (projekt Harvardské univerzity pod vedením Howarda Aikena, dokončený v roce 1944).

Během 2.světové války se Grace "společně" s počítačem zabývala výpočty pro balistické tabulky. Válka skončila, ale Grace v armádě zůstala. MARK I až III se stal její jedinou "láskou".

Filosofie Grace Hopper jako programátorky byla od začátku jasná - co nejvíce ulehčit práci dalším programátorům a zjednodušit komunikaci s počítačem. Na základě této myšlenky vytvořila základy teorie automatizace programování.

Při práci na balistických tabulkách si Grace jako první uvědomila, že není nutné pro každý výpočet psát znovu celý program a začala si ukládat ty části programu, které se neustále opakovaly - tak se zrodil nápad podprogramů. První byl použit pro počítač MARK I v roce 1944, jednalo se o výpočet sin(x) - ovšem pojem podprogram zavedl později až Angličan Maurice Wilkes. Práci lidí tímto nejen ulehčila, ale i velmi zrychlila - hotové části programů už byly odladěné a bez chyb a vojáci tak dostávali potřebné propočty rychleji. Byl to její přínos k vítězství spojenců nad fašismem a start k vojenské slávě, protože od této doby začalo její hodnostní stoupání, které skončilo až ve velmi pozdním věku čestným postem kontraadmirála.

V roce 1949 přešla jako starší matematik do firmy Eckert-Mauchly (později známou jako korporace Remington Rand a ještě později jako Sperry Rand), která se zabývala vývojem prvního elektronického počítače ENIAC. Grace zde byla pověřena vytvořením programu pro komerční počítač UNIVAC-1.

V duchu své programátorské filosofie i nadále přemýšlela, jak zjednodušit programování. Napadlo ji, že nejlepší bude vytvoření programu, který by přeložil instrukce z vyššího jazyka do strojového kódu.

První krok k této její myšlence učinil v roce 1949 John Mauchly svým programem Short Code určeným pro zadávání rovnic, takže převáděl matematické výrazy do strojového binárního kódu. Ona na tento nápad navázala a vytvořila "A-0 compiler" (rok 1951). Tento kompilátor neustále zdokonalovala ve verzích А-1, А-2, А-3.

Dalším splněným bodem v cestě za jednoduchostí programování byl program AT-3. Jednalo se o programovací jazyk, který v sobě obsahoval i kompilátor. Po dalších vylepšeních tento program pro komerční účely dostal jméno MATH-MATIC (1954) a byl prodáván s počítačem UNIVAC-1.

AT-3 byl opravdu svým pojetím revoluční, Grace totiž poprvé v historii programování použila normální slova. Bylo jich sice jen kolem 30 a byla jednoduchá, tím pádem také dobře zapamatovatelná - například add , compare, transfer... Pro překladač do binárního kódu byla důležitá první tři písmena, která byla pro každé ze slov originální, a ostatní písmenka ve slovech ignoroval.

V roce 1956 byl tento program definitivně dokončen pod jménem B-0 a v roce 1958 je prodáván jako FLOW-MATIC. Je to první program zpracovávající komerční data.

V roce 1959 se stala členkou týmu, který měl za úkol vypracovat jazyk vhodný pro komerční zpracovávání dat - jednalo se o dodnes používaný COBOL (Common Business Oriented Language). Jako základ tohoto jazyku dokončeného v roce 1961 byl vzat právě FLOW-MATIC.

Grace v roce 1966 odchází do důchodu, ale po roce je znovu povolána do armády jako hlavní systémový analytik vojenské námořní flotily a je s ní uzavřena "doživotní smlouva". Ještě dvacet let zůstává v armádě, programuje, učí studenty i vojáky matematiku a zaslouženě dostává vysoká armádní, státní i vědecká ocenění.

V osmdesáti letech definitivně odchází do penze, ale pracuje dál jako hlavní konzultant ve firmě Digital Equipment. V této funkci jezdí po světě a popularizuje matematiku a programování bez nadsázky, skutečně až do své smrti.

Její jméno se znovu objevilo v roce 1996 - to byla na počest kontraadmirálky po ní pojmenována válečná loď USS Hopper (DDG 70).

debugging

K počítači MARC II se váže příhoda týkající se vzniku slangového výrazu - debugging - ladění. Byl horký letní den a počítač nějak "zlobil", zjistilo se, že do něj zaletěla můrka. Grace pinzetou motýlka vytahovala a právě v tom okamžiku do místnosti věšel nějaký důstojník, aby se zeptal, co dělají. Odpověděli mu, že odhmyzují počítač a výraz pro hledání chyb v počítači i programu byl na světě.

Autor: Jita Splítková | neděle 25.2.2018 10:15 | karma článku: 15.39 | přečteno: 388x

Další články blogera

Jita Splítková

Soros, migranti, platební karty a bezbřehá pomoc

EU solící, OSN velící a Soros těžící – migrantský obchodní trojúhelník. A daňový poplatník plačící.

29.11.2018 v 10:00 | Karma článku: 32.78 | Přečteno: 1073 |

Jita Splítková

Feministky vymknuté z kuchyní šílí

Šílí nejen feministky i neinformovaní a placení a hlupáci. Proč? Oč se jedná? O ratifikaci Istanbulské úmluvy. Pokud by ji parlament ratifikoval, dopustil by se skoro vlastizrady. Nejsou to silná slova? Ne. Předkládám důkaz.

24.10.2018 v 13:59 | Karma článku: 42.29 | Přečteno: 2303 |

Jita Splítková

Manželství už jen svazek dvou lidí -Ano? Ne!

Manželství dvou lidí? Ne. Ano, jsme rozmanití a různí a to s sebou přináší, že prostě nemůže mít každý všechno, nač se umane.

19.10.2018 v 11:31 | Karma článku: 38.81 | Přečteno: 1584 |

Jita Splítková

Ó ta slova!

Slova milá, slova slušná, slova bojovná, slova sprostá – vše jsou jen slova a jejich volba není někdy náhodná. Třeba nevinné slovo kráva...

16.10.2018 v 14:47 | Karma článku: 14.52 | Přečteno: 356 |

Další články z rubriky Věda

Lubomír Stejskal

Izrael míří na Měsíc

Sen se stal skutečností. Tedy alespoň první, ale klíčový krok. V noci na dnešek (22/2) vynesla z Mysu Canaveral na Floridě soukromá raketa Falcon 9 první izraelskou automatickou lunární sondu (lander).

22.2.2019 v 9:37 | Karma článku: 13.14 | Přečteno: 197 | Diskuse

Jan Mestan

Něco málo k principu superpozice v geologii

Tento text věnuji vysvětlení tzv. principu superpozice v geologii. Následně provedu krátké zamyšlení nad tím, že geovědy mají významný problém s jeho uplatněním v praxi. Zejména pak v součinnosti s tzv. radiometrickým datováním.

21.2.2019 v 16:34 | Karma článku: 11.80 | Přečteno: 212 | Diskuse

Dana Tenzler

Je radioaktivita škodlivá? A proč vlastně… (1)

Může vás poškodit a může vás i vyléčit. Někdy vám také neuškodí - a když ano, tak ne všem stejně. Všichni se jí bojí. Velice často právem - a někdy neprávem. Tento (a následující blogy) se budou zabývat radioaktivitou.

21.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 24.02 | Přečteno: 624 | Diskuse

Petr Bajnar

Freudovské přeřeknutí

Ačkoli jsem si svůj poslední článek v rubrice Věda „O lidské (ne)inteligenci“ pro kontrolu dvakrát četl, přesto jsem v něm napsal větu: "Ve zvířatech bude vidět jen zdroj výživných bílkovin a ne LIDSKOU bytost".

18.2.2019 v 16:50 | Karma článku: 12.84 | Přečteno: 472 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v jezírku - tajuplné bublinky v ledu

Jak se dostanou do ledu bubliny a proč se objevují jen někdy? Na vině je chemie a biologie, která neodpočívá ani v zimě. (délka blogu 5 min.)

18.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 18.24 | Přečteno: 335 | Diskuse
Počet článků 185 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 640

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/

Najdete na iDNES.cz