Jejich malý svět

22. 06. 2017 9:28:53
Ti dva pánové měli velké sny a v nich byl malý, maličkatý svět... nanosvět... a jeden z nich o něm sní dál

V roce 1974 profesor Tokijské vědecké university Norio Taniguchi ve svém článku "On the Basic Concept of Nano-Technology", poprvé pojmenoval nanotechnologii nanotechnologií a definoval ji, že se sestává z manipulace hmotou či materiálem, na atomární a molekulární úrovni. O tři roky později 22letý student MITu vymýšlí originální koncept molekulární nanotechnologie - tím studentem je samozřejmě Eric Drexler.

Fakta

Profesor Norio Taniguchi se narodil 12. května 1912 a zemřel 15. listopadu 1999.

Na Tokyo Science University se zabýval aplikacemi různých metod využívajících paprsky energie k velmi přesnému opracování materiálů - zkoušel například mikrovlny, elektronový paprsek, laser a iontový paprsek. Odsud pramení jeho myšlenky na nanotechnologie.

Kim Eric Drexler se narodil 25.dubna 1955 v Oaklandu, stát California.

Patří k absolventům Massachusetts Institute of Technology. Zde dokončil i doktorandské studium - jak první člověk v historii získal v roce 1991 titul PhD v molekulární nanotechnologii. Doktorandskou práci následně upravil a v roce 1992 publikoval jako knihu Nanosystems: Molecular Machinery, Manufacturing and Computation. Tato kniha obdržela cenu Asociace amerických vydavatelů jako Best Computer Science Book of 1992.

O rok dříve vydal, společně s C. Petersonem a G. Pergamitem, jinou zásadní knihu o nanotechnologiích - Unbounding the Future: The Nanotechnology Revolution New York: William Morrow.

Hlavní je ovšem jeho první kniha z roku 1986 - Engines of Creation: The Coming Era of Nanotechnology New York: Anchor Press/Doubleday - u nás známá jako Stroje tvoření.

Kromě knih Drexler napsal desítky odborných i vědeckopopulárních článků.

Je spoluzakladatelem a vedoucím Foresight Institute v Palo Alto, California. Jedná se o neziskovou vzdělávací organizaci, jejímž cílem je studium dopadů vysoce pokročilých technologií na společnost - zajímají se hlavně o klady a zápory rozvinuté molekulární nanotechnologie.

Dále je technickým šéfem ve firmě Nanorex, která se zabývá zaváděním open-source design software pro konstrukci různých "strojů" DNA nanotechnologií.

Se svojí ženou Rosou Wang žije v Kanadě v Los Altos.

Stroje tvoření

Jeho kniha je sice stará už 31 let, ale je i v současnosti čtivá a pořád, dalo by se říci, svým způsobem aktuální. Prostě jedná se o základ v představách a teoriích o nanotechnologii a není tedy na škodu seznámit se s kořeny dnes módní a rozvíjející se technologie. Je škoda, že v češtině se jí asi už nikdy nedočkáme. Jedná se sice o vědeckopopulární publikaci, ale místy se stává sci-fi o krásném novém budoucím světě, kde se věci budou vyrábět jakoby samy z hlíny a vzduchu a nanoroboty v tělech lidí a snad i v tělíčkách domácích mazlíků, všem zajistí zdraví, mládí a život věčný...

V Drexlerově knize se vše hodně točí kolem nanostrojů, které se samy budou replikovat nebo které budou vyrábět jiné stroje či předměty - tzv. assemblery, a také kolem molekulární výroby nanozařízení - čili nanotováren. Autor počítá i s disassemblery - což jsou takové skenery, které "přečtou" molekulární strukturu libovolného předmětu a podle této struktury naprogramují assemblery, aby vyráběly přesné kopie této struktury.

Drexler má v současnosti dost oponentů, jedním z nejznámějších a také asi nejopravněnějších je R. E. Smalley -nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1996 za objev nové formy uhlíku - fullerenů. V článku "Of Chemistry, Love and Nanobots" z roku 2001 publikovaném v zářijovém čísle Scientific American, uvedl, že chemie je nejúčinnější metodou pro manipulaci s molekulami ... nanoroboty a assembler nemohou být v našem světě realizovány pro prostorové omezení. Kontrola všech atomů obklopujících místo reakce vyžaduje takové množství manipulátorů, že pro ně nebude dostatečný prostor. Smalley nazval prostorový problém jako „tlusté prsty“ a problém vazeb atomů jako „lepivé prsty“.

I přes kritiky a někdy zdá se i oprávněné, Drexler věří svým nanovizím - podle něj se jednou lidem podaří sestrojit nanoroboty, která budou v našem těle likvidovat viry, bakterie, omlazovat buňky, opravovat tkáně... Krásný malý svět, svět snů a sny se lidem nemají brát.

o třetím muží nanosvěta Richardu Feynmanovi (1918-1988) píši zde http://splitkova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=521040

Autor: Jita Splítková | čtvrtek 22.6.2017 9:28 | karma článku: 11.60 | přečteno: 312x

Další články blogera

Jita Splítková

Soros, migranti, platební karty a bezbřehá pomoc

EU solící, OSN velící a Soros těžící – migrantský obchodní trojúhelník. A daňový poplatník plačící.

29.11.2018 v 10:00 | Karma článku: 32.78 | Přečteno: 1073 |

Jita Splítková

Feministky vymknuté z kuchyní šílí

Šílí nejen feministky i neinformovaní a placení a hlupáci. Proč? Oč se jedná? O ratifikaci Istanbulské úmluvy. Pokud by ji parlament ratifikoval, dopustil by se skoro vlastizrady. Nejsou to silná slova? Ne. Předkládám důkaz.

24.10.2018 v 13:59 | Karma článku: 42.29 | Přečteno: 2299 |

Jita Splítková

Manželství už jen svazek dvou lidí -Ano? Ne!

Manželství dvou lidí? Ne. Ano, jsme rozmanití a různí a to s sebou přináší, že prostě nemůže mít každý všechno, nač se umane.

19.10.2018 v 11:31 | Karma článku: 38.81 | Přečteno: 1583 |

Jita Splítková

Ó ta slova!

Slova milá, slova slušná, slova bojovná, slova sprostá – vše jsou jen slova a jejich volba není někdy náhodná. Třeba nevinné slovo kráva...

16.10.2018 v 14:47 | Karma článku: 14.52 | Přečteno: 356 |

Další články z rubriky Věda

Petr Bajnar

Freudovské přeřeknutí

Ačkoli jsem si svůj poslední článek v rubrice Věda „O lidské (ne)inteligenci“ pro kontrolu dvakrát četl, přesto jsem v něm napsal větu: "Ve zvířatech bude vidět jen zdroj výživných bílkovin a ne LIDSKOU bytost".

18.2.2019 v 16:50 | Karma článku: 11.53 | Přečteno: 419 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v jezírku - tajuplné bublinky v ledu

Jak se dostanou do ledu bubliny a proč se objevují jen někdy? Na vině je chemie a biologie, která neodpočívá ani v zimě. (délka blogu 5 min.)

18.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 16.48 | Přečteno: 269 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.11 | Přečteno: 215 | Diskuse

Julius Maksa

Jak nejlépe zabránit na dálnici jízdě v protisměru?

V pátek se staly dvě dopravní nehody na českých dálnicích, způsobené řidiči jedoucími v protisměru. Pomůže umístění nové dopravní značky? Neexistuje lepší značení, které by nebylo možné přehlédnout? Jedno řešení bych měl.

16.2.2019 v 14:15 | Karma článku: 38.95 | Přečteno: 3211 | Diskuse

Dana Tenzler

Planckova hvězda - teoretický pohled do černé díry

Co se stane s hmotou, která spadla do tzv. černé díry? Od určitého bodu její dráhy její osud už nemůžeme pozorovat. Věda má naštěstí ještě jiné možnosti, jak vysvětlit procesy, které nejsou vidět. (délka blogu 15 min.)

14.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 26.60 | Přečteno: 1042 | Diskuse
Počet článků 185 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 640

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/

Najdete na iDNES.cz