Jejich malý svět
V roce 1974 profesor Tokijské vědecké university Norio Taniguchi ve svém článku "On the Basic Concept of Nano-Technology", poprvé pojmenoval nanotechnologii nanotechnologií a definoval ji, že se sestává z manipulace hmotou či materiálem, na atomární a molekulární úrovni. O tři roky později 22letý student MITu vymýšlí originální koncept molekulární nanotechnologie - tím studentem je samozřejmě Eric Drexler.
Fakta
Profesor Norio Taniguchi se narodil 12. května 1912 a zemřel 15. listopadu 1999.
Na Tokyo Science University se zabýval aplikacemi různých metod využívajících paprsky energie k velmi přesnému opracování materiálů - zkoušel například mikrovlny, elektronový paprsek, laser a iontový paprsek. Odsud pramení jeho myšlenky na nanotechnologie.
Kim Eric Drexler se narodil 25.dubna 1955 v Oaklandu, stát California.
Patří k absolventům Massachusetts Institute of Technology. Zde dokončil i doktorandské studium - jak první člověk v historii získal v roce 1991 titul PhD v molekulární nanotechnologii. Doktorandskou práci následně upravil a v roce 1992 publikoval jako knihu Nanosystems: Molecular Machinery, Manufacturing and Computation. Tato kniha obdržela cenu Asociace amerických vydavatelů jako Best Computer Science Book of 1992.
O rok dříve vydal, společně s C. Petersonem a G. Pergamitem, jinou zásadní knihu o nanotechnologiích - Unbounding the Future: The Nanotechnology Revolution New York: William Morrow.
Hlavní je ovšem jeho první kniha z roku 1986 - Engines of Creation: The Coming Era of Nanotechnology New York: Anchor Press/Doubleday - u nás známá jako Stroje tvoření.
Kromě knih Drexler napsal desítky odborných i vědeckopopulárních článků.
Je spoluzakladatelem a vedoucím Foresight Institute v Palo Alto, California. Jedná se o neziskovou vzdělávací organizaci, jejímž cílem je studium dopadů vysoce pokročilých technologií na společnost - zajímají se hlavně o klady a zápory rozvinuté molekulární nanotechnologie.
Dále je technickým šéfem ve firmě Nanorex, která se zabývá zaváděním open-source design software pro konstrukci různých "strojů" DNA nanotechnologií.
Se svojí ženou Rosou Wang žije v Kanadě v Los Altos.
Stroje tvoření
Jeho kniha je sice stará už 31 let, ale je i v současnosti čtivá a pořád, dalo by se říci, svým způsobem aktuální. Prostě jedná se o základ v představách a teoriích o nanotechnologii a není tedy na škodu seznámit se s kořeny dnes módní a rozvíjející se technologie. Je škoda, že v češtině se jí asi už nikdy nedočkáme. Jedná se sice o vědeckopopulární publikaci, ale místy se stává sci-fi o krásném novém budoucím světě, kde se věci budou vyrábět jakoby samy z hlíny a vzduchu a nanoroboty v tělech lidí a snad i v tělíčkách domácích mazlíků, všem zajistí zdraví, mládí a život věčný…
V Drexlerově knize se vše hodně točí kolem nanostrojů, které se samy budou replikovat nebo které budou vyrábět jiné stroje či předměty - tzv. assemblery, a také kolem molekulární výroby nanozařízení - čili nanotováren. Autor počítá i s disassemblery - což jsou takové skenery, které "přečtou" molekulární strukturu libovolného předmětu a podle této struktury naprogramují assemblery, aby vyráběly přesné kopie této struktury.
Drexler má v současnosti dost oponentů, jedním z nejznámějších a také asi nejopravněnějších je R. E. Smalley -nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1996 za objev nové formy uhlíku - fullerenů. V článku "Of Chemistry, Love and Nanobots" z roku 2001 publikovaném v zářijovém čísle Scientific American, uvedl, že chemie je nejúčinnější metodou pro manipulaci s molekulami … nanoroboty a assembler nemohou být v našem světě realizovány pro prostorové omezení. Kontrola všech atomů obklopujících místo reakce vyžaduje takové množství manipulátorů, že pro ně nebude dostatečný prostor. Smalley nazval prostorový problém jako „tlusté prsty“ a problém vazeb atomů jako „lepivé prsty“.
I přes kritiky a někdy zdá se i oprávněné, Drexler věří svým nanovizím - podle něj se jednou lidem podaří sestrojit nanoroboty, která budou v našem těle likvidovat viry, bakterie, omlazovat buňky, opravovat tkáně… Krásný malý svět, svět snů a sny se lidem nemají brát.
Jita Splítková
Mariánský sloup jako zdvižený prostředníček
Tak to tu opět máme – snahy o obnovení sloupu hanby. Kdo soudný by chtěl mít v centru svého hlavního města symbol ponížení, zastrašování, utlačování, okradení, poněmčování - ale i kolaborace a lokajství? Proč neobnovovat?
Jita Splítková
Piráti, TOP09 a STAN - prostě příklad marasmu politických stran
Taková malá studie proč je politika fuj, ale proč se jí nevyhneme a o populismu stran, co křičí o populismu jiných a o nemoci naší doby – korektnosti a té jediné pravé povolené pravdě.
Jita Splítková
Katedrála a její zničení pro budoucnost
Na základě analýzy stavů věcí a faktů dedukuji, že požár Notre Dame s opravdu velkou pravděpodobností není náhoda. V článku vám tuto svoji myšlenku objasním zeširoka a z mnoha úhlů.
Jita Splítková
Nechci na západ ani na východ
Na východ, na východ, na východ... Křičelo se v minulém století. Přišel převrat a následovalo: Na západ, na západ, na západ...
Jita Splítková
Tajní agenti a jejich sex mise a zmizelý novinář Peter Sweden.
Dějí se divné věci v životě, dějí se divné věci na Netu a na sociálních sítích. Všimli jste si, že zmizel novinář Peter Sweden?
Jita Splítková
Soros, migranti, platební karty a bezbřehá pomoc
EU solící, OSN velící a Soros těžící – migrantský obchodní trojúhelník. A daňový poplatník plačící.
Jita Splítková
Feministky vymknuté z kuchyní šílí
Šílí nejen feministky i neinformovaní a placení a hlupáci. Proč? Oč se jedná? O ratifikaci Istanbulské úmluvy. Pokud by ji parlament ratifikoval, dopustil by se skoro vlastizrady. Nejsou to silná slova? Ne. Předkládám důkaz.
Jita Splítková
Manželství už jen svazek dvou lidí -Ano? Ne!
Manželství dvou lidí? Ne. Ano, jsme rozmanití a různí a to s sebou přináší, že prostě nemůže mít každý všechno, nač se umane.
Jita Splítková
Ó ta slova!
Slova milá, slova slušná, slova bojovná, slova sprostá – vše jsou jen slova a jejich volba není někdy náhodná. Třeba nevinné slovo kráva...
Jita Splítková
Jsi starej, jsi mladej – od voleb padej!
Vždy před volbami zaznamenávám takovou podivnou věc – rozdmýchávání generační nenávisti. Mladí by chtěli zakázat jít volit penzistům, aby jim údajně svojí volbou nezničili život. Staří občas chtějí, aby bylo volební právo
Jita Splítková
Evropa – území obchodujících států.
Jako jednotlivci mi mohou být některé státy sympatické a jiné se mi mohou až hnusit. Na státní úrovni by neměly být absolutně žádné emoce, o tom psal už George Washington.
Jita Splítková
Skutečné lidství a skutečná hrdinka
V současné době tady kdejaký sobec a darmožrout vyřvává, jak je nutné přivézt do země mladé mohamedány a všichni křiklouni se cítí být dobroději, něčím lepším či dokonce hrdiny. Nejsou, ale vím o jedné výjimečné ženě.
Jita Splítková
Bouře ve sklenici vody nebo?
Včera jsem četla v Lidovkách článek paní MUDr. PhDr. Taťjany Horákové, CSc. – velmi solidní článek. Text byl docela rychle stažen a najednou tu máme podivný hon na čarodějnice.
Jita Splítková
Nenechat neznámé mladíky přijíti sem
Syrští mladíci – údajní sirotci a hned tolik vřeštění, ale není vše podivné? Pár důvodů proč sem v žádném případě tyto siroty nevozit neb mohlo by jít o dětské vojáky, ale poslat peníze přímo do Sýrie.
Jita Splítková
Ženštiny ženám
Jsou věci, co mi opravdu rozum nebere. Jednou z nich je chování feministek, těch bytostí s vagínou i bez.
Jita Splítková
Udávají, tedy jsou
Novou módou na sociálních sítích je veřejné chlubení se udáváním. Pyšní se tím mladé slečny i staré slečny, dámy, mladí muži a staří pánové, známá jména i neznámá.
Jita Splítková
Kladivo na mozky v rukou člověka, co není v tísni
Kdo ovlivní mozky dětí a mladých, ten má moc a zajištěnou svoji budoucnost – tak uvažují i nátlakové politické „neziskovky“. Jak se taková neziskovka pozná? Ne malá, ne velká úvaha.
Jita Splítková
Tragikomický hrdina Babčenko.
Arkadij Babčenko – jméno vysloužilého vojáka, o kterém se budou točit hořké komedie, jako o tom co z mrtvých vstal.
Jita Splítková
Něco tady smrdí
Vražda dvou lidí. Dvou mladých lidí, kteří měli mít brzo svatbu. Koho by to nechytlo za srdce. Komu by ho nesevřel smutek jako ledová pěst. Ano, je mi velmi líto mladých životů. Ovšem, když nastupují city, občas logika ustupuje.
Jita Splítková
Hledala počítačové brouky
Do pomyslné počítačové síně slávy patří mnoho osobností, jednou z nich je Grace Murray Hopper - matematička a programátorka.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 190
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 708x
http://sciafant.blogspot.cz/
http://vasagita.blogspot.cz/