Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Humánní bomby pro život

9. 03. 2017 9:21:03
Ano, skutečně - humánní bomby, nejedná se o nějaký zvrhlý vědecký experiment nebo Havlovy bomby, ale o nanobomby, které likvidují rakovinné buňky přímo uvnitř pacientova těla.

Kazetová nanobomba

Tato bomba - jak to u některých vynálezů a objevů bývá, vznikla zcela náhodou.

Píše se rok 2004 a vědci z University of Delaware pod vedením Balaji Panchapakesana se zabývají problémem, jak nemocným buňkám dodat léky pomocí uhlíkových nanotrubiček - jelikož jsou mnohem menší, než buňka mohou jí "píchnout injekci". Během pokusů ovšem přišli na to, že pokud nahřejí svazek uhlíkových nanotrubiček pomocí slabého laserového paprsku, vyvolá to v nanoměřítcích explozi podobnou té v kazetových bombách. Ozářením pouze jedné nanotrubičky k výbuchu nedojde - záření se volně rozptýlí, reakce nastane až při přítomnosti dalších - naruší se tak předávání tepla. Jedna trubička otřese druhou a iniciuje výbuchy ostatních. Vědci se přesvědčili, že efekt laserového zažehnutí a následné řetězové exploze u nanotrubiček, funguje nejenom na vzduchu, ale i v roztoku vody, fosfátu a soli - tedy i v živém organismu. V živé tkáni je efekt z výbuchu dokonce mnohem výraznější než na vzduchu.

Odborníci jistě namítají, že výbuchy uhlíkových nanotrubiček už v onom roce 2004 nebyly nic nového a neznámého a mají pravdu. Zásluha vědeckého týmu z University of Delaware tkví v tom, že nyní je možné tyto výbuchy cíleně řídit - čili odstraňovat přímo konkrétní buňky v živé tkáni.

Profesor Balaji Panchapakesan k tomu říká: "Nanotrubičky se změní v kazetové nanobomby, které zničí rakovinné buňky, ale ani trošku nepoškodí ty zdravé. Tyto bomby působí selektivně a lokalizovaně. Pacient při nanovýbuchu maximálně pocítí bolest, kterou lze přirovnat k píchnutí tenkou jehlou."

Jednalo se o velice nadějný prostředek léčby rakoviny netoxický, bezpečný, selektivní. Může se dobře kombinovat s existujícími technologiemi - mikrochirurgií. Nanobomba má mnoho předností oproti chirurgické léčbě, která nejde navíc použít na všechny druhy rakoviny a i oproti chemoterapii a ozařování, které zabíjí jak rakovinné, tak i živé buňky. Jenže počáteční nadšení kdoví proč ochladlo a tyto nanobomby se dnes používají pouze jako podpůrná léčba rakoviny prsu. Jasné vysvětlení proč, jsem nikde nenašla.

Bomby s dezinformacemi

Ovšem další vědci z Ohio State University pod vedením profesora Xiaoming (Shawn) He, v roce 2015 představili světu své nanobomby. Podstatný rozdíl od těch Delawerských je ten, že „explodují“ uvnitř rakovinné buňky a výbuchem ji nezničí, ale uvolní do ní syntetické molekuly miRNA – pomocí nichž přepíší její genetické vybavení a donutí buňku, aby se sama zničila.

V tomto případě vědci řeší problém s imunitním systémem, který léčbu hatí tím, že samozřejmě nanobomby s krátkými řetězci RNA pokládá za vetřelce a okamžitě je v krvi likviduje. Zdá se, že tento problém by mohl vyřešit obal nanobomb z hydrogenuhličitanu amonného.

více: https://www.oncology-central.com/2015/12/09/novel-nanobombs-could-deliver-mirna-to-attack-cancer-stem-cells/

Autor: Jita Splítková | čtvrtek 9.3.2017 9:21 | karma článku: 12.15 | přečteno: 297x

Další články blogera

Jita Splítková

Jejich malý svět

Ti dva pánové měli velké sny a v nich byl malý, maličkatý svět... nanosvět... a jeden z nich o něm sní dál

22.6.2017 v 9:28 | Karma článku: 10.14 | Přečteno: 259 | Diskuse

Jita Splítková

Správně nastavená ozubená kolečka

V historii vývoje počítačů jsou stovky jmen, připomeňme si některá. Tak třeba - víte kdo byl I.S.Brook?

21.6.2017 v 10:11 | Karma článku: 11.85 | Přečteno: 425 | Diskuse

Jita Splítková

Politika? Nezájem!

Důvody proč už nejen ženy, politika nebaví. A je mládí nositelem pokroku nebo idiocie? Jsou staří ropuchou na prameni nebo tahouny budoucnosti?

9.6.2017 v 9:35 | Karma článku: 11.93 | Přečteno: 334 | Diskuse

Jita Splítková

Ženy v politice. Ano? Ne? Podívejme se do historie.

K pochopení věcí je nutné znát i historii určitého společenského jevu a je jedno oč se jedná – takže odpověď - jestli ženy patří do politiky, hledejme i v historii mezi panovnicemi, rebelkami a zákonodárkyněmi.

8.6.2017 v 9:29 | Karma článku: 14.42 | Přečteno: 458 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Rychlejší než světlo – existuje nadsvětelná rychlost?

Rychlost světla je limitující rychlostí. Žádná informace se nemůže pohybovat rychleji než světlo ve vakuu. Přesto existují podmínky, kdy mohou mít částice hmoty nadsvětelnou rychlost. (délka blogu 5 min.)

23.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 12.81 | Přečteno: 321 | Diskuse

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.73 | Přečteno: 629 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.62 | Přečteno: 299 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 7.43 | Přečteno: 109 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice chybí.... více fyziky, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 23.39 | Přečteno: 576 | Diskuse
Počet článků 165 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 519

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.