Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nikam neutečeš - vždy tě uvidíme

6. 03. 2017 13:06:38
Agent 007 byl geniálním vynálezcem Q zásoben roztodivnými špiónskými pomůckami. Díky technickému výzkumu mají i dnešní reální špióni a vojáci k dispozici opravdu zajímavé přístroje.

Skrz naskrz

Někdy je životně důležitou potřebou armády, policie, špiónů... vidět i skrz zdi. Možnosti, jak toho docílit jsou dvě - opravdové průhledné zdi nebo přístroje, pro které je vše průhledné.

Donutit lidi stavět soukromí neposkytující domy, je nereálné. I když materiály na takovou stavbu existují, například "průsvitný" beton. Vynálezcem je maďarský architekt Áron Losonczi. Průsvitnost šedé monolitní hmotě dává světelná vodivost optických vláken - ta se vkládají do forem a zalévají betonem. Nic víc, ovšem záleží na tom, jak vkládat a zalévat, právě technologie výroby je předmětem vynálezu. Nový materiál a firmu Losonczi nazval LiTraCon. Jenže za takovýmito zdmi jsou vidět siluety pouze, když se v místnostech svítí.

Výhodnější na sledování životů za stěnami je nový kapesní přístroj, který "cítí" za stěnou i slabé pohnutí. Jedná se o velice snadno a jednoduše použitelný aparát, který byl vyvinut ve Vědecko-technické agentuře Pentagonu DARPA. Tento přístroj Radar Scope je schopný zaznamenat přítomnost lidí za betonovou stěnou silnou 30cm.

Nejedná se o prototyp, ale už v roce 2006 byla připravena sériová výroba. Ovšem vypadá to, že je vyráběný pouze pro americkou armádu. Přístroj váží 680 gramů a je velký asi jako videokazeta. Je vodotěsný a napájí se zcela běžnými bateriemi AA. Tomu, kdo s ním pracuje, ukáže, jestli se v podezřelém domě nachází nějaký člověk. Dokáže i určit, zdali se dotyčný hýbe nebo je v klidu.

Radar Scope "vidí" za stěnu do vzdálenosti až patnácti metrů, takže málokdo ujde jeho pozornosti. Předpokládá se, že tento kapesní radar zlepší možnosti armády a policie při osvobozování rukojmích - budou vidět, kde se v místnostech lidé nacházejí a kolik jich je. Špioni uvidí, jestli je sledovaná osoba v pokoji a jestli tam někdo za ní přišel.

Jinýma očima

Další možností, jak vidět, co vidět potřebuji, je vyslat na určené místo někoho jiného, krajně nenápadného. Mohou to být roboti či živá zvířata nebo obojí - biorobot.

Z obyčejné želvy stvořil se svým kolektivem želvího robota neurobiolog Aleksej Burikov, vedoucí biologického oddělení Státní pedagogické university v Rostově na Donu. Povedlo se jim to namontováním speciálního přístroje - postroje na její krunýř. Postrojem je želva rádiově řízena pomocí vibrací - těmi je určován směr jejího pohybu, ale i zastavení se. Vepředu krunýře má přichycenou malou kameru, vysílající obraz, který sledují vědci na svém monitoru a podle těchto snímků želvu navádí k určenému cíli. Využití těchto kyborgů bude nejen vojenské, ale budou moci hledat zavalené lidi a pomáhat v ekologii při monitoringu zvířat v krajině.

Již zde zmiňovaná DARPA určila výzkumníkům zase jako zvíře vhodné k robotizaci potkana. Zásahy do jeho organismu byly v tomto případě mnohem drastičtější. Potkan má přímo do mozku implantovány desítky maličkých ocelových elektrod. Na zádech si nese "batoh" s miniaturním radiovým zařízením, které zhotovil neurobiolog John Chapin. Tento přístroj přijímá signály od implantovaných elektrod a předává je na monitory, které sledují "instruktoři". Batůžek je zároveň i radiomajákem, který umožňuje sledovat pohyb hlodavců i mimo dosah zóny viděné instruktory. Tito špióni mají, kromě vojenských akcí, za úkol vyhledávat drogy, výbušniny, zavalené lidi - na všechny tyto pachy jsou cvičení a jakmile některý ucítí, zaktivují tím implantované elektrody a ty předají do batůžku pro jednotlivé pachy charakteristický signál, takže instruktor následně podle toho přesně vidí, to co potkan cítí.

Když se podíváte na fotografii asi i bez přístrojů víte, co potkan cítí...

Autor: Jita Splítková | pondělí 6.3.2017 13:06 | karma článku: 12.34 | přečteno: 366x

Další články blogera

Jita Splítková

Referendum? Rozhodně ano!

Buďme optimisty a podívejme se na to, proč je referendum opravdu jediná možná cesta k demokracii v budoucnosti, ale neotáčejme pohled od jeho stinných stránek a možných zneužití.

9.11.2017 v 10:07 | Karma článku: 37.82 | Přečteno: 3220 | Diskuse

Jita Splítková

Počítal Philip ovečky?

V kinech běží Blade Runner 2049, nejnovější film podle knihy geniálního autora – vizionáře P.K.Dicka. Člověka, který je dnes robotem.

8.11.2017 v 15:23 | Karma článku: 7.63 | Přečteno: 243 | Diskuse

Jita Splítková

Jejich malý svět

Ti dva pánové měli velké sny a v nich byl malý, maličkatý svět... nanosvět... a jeden z nich o něm sní dál

22.6.2017 v 9:28 | Karma článku: 10.47 | Přečteno: 278 | Diskuse

Jita Splítková

Správně nastavená ozubená kolečka

V historii vývoje počítačů jsou stovky jmen, připomeňme si některá. Tak třeba - víte kdo byl I.S.Brook?

21.6.2017 v 10:11 | Karma článku: 12.16 | Přečteno: 437 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jakub Tenčl

Jak myšlenky ovlivňují tělo?

Otázka, která se může zdát jasná, avšak jaké jsou konkrétní chemické procesy vyvolané myšlenkou? Pokud je pravda, že myšlenka má moc ovlivnit systém chemické přeměny, pak další otázkou je...

21.11.2017 v 18:13 | Karma článku: 7.71 | Přečteno: 154 |

Michal Češek

Onemocnění, které mladé kulturistce obrátilo život naruby

Příběh Zoey Wright z britského Cornwallu může být velkou inspirací pro mnohé z těch, které postihla vážná nemoc, ale také pro ty, kteří se zajímají o oblast fitness a kulturistiky.

20.11.2017 v 20:32 | Karma článku: 13.80 | Přečteno: 932 | Diskuse

Dana Tenzler

Jak vznikl vesmír? A co bylo předtím?

Co způsobilo vznik vesmíru? Mohl vzniknout náhodně nebo je dílem božím? Na obě otázky umí dnes fyzika dát komplikovanou a zatím samozřejmě neověřenou odpověď.

20.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 24.01 | Přečteno: 794 | Diskuse

Dana Tenzler

Tajemství alchymistů – jak vzniká zlato (vesmírná alchymie 6/6)

Poslední nahlédnutí do tyglíku, ve kterém se vaří přísady pro celý vesmír. Vznik těžkých prvků – mezi nimi i zlata nebo uranu – nebyl žádnou náhodou. (délka blogu 8 min.)

16.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.03 | Přečteno: 482 | Diskuse

Jan Švadlenka

Polemika s panem Kapolkou o evoluci aneb ukázka dezinformace - část III.

V tomto článku hodlám ukončit svou polemiku s panem Kapolkou. Uvedu argumenty svědčící pro evoluci a v závěru vysvětlím, v čem spočívá ona dezinformace, která se prolínala všemi jeho články.

16.11.2017 v 0:07 | Karma článku: 18.30 | Přečteno: 473 | Diskuse
Počet článků 167 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 535

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.