Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Časomíry v historii

14. 01. 2017 12:00:00
Hodinky jsou módní doplněk, znak prestiže či signalizují postavení nositele, důležitá pomůcka, díky níž chodíme všude včas nebo se o to pokoušíme a i jim plyne čas.

Byly časy, kdy si lidé s sebou nosili malé přesýpací hodiny. Samozřejmě, že jim neukazovaly kolik je, ale sloužily jim jako časomíra určitého okamžiku, třeba obchodního jednání.
Čas se neměří jen na obchodních jednáních, audiencích, ale ve starém Řecku jedna hetéra (ona to byla normální prostitutka, ale hetéra zní lépe) vynalezla přístrojek na měření času zákazníka. Byly to jednoduché vodní hodiny - ve velké kovové míse plné vody plavala lehká hliněná nádobka s otvorem ve dně. Když se malá miska naplnila, cinkla o dno a to byl signál pro onu ženu, že právě uplynula daná půlhodina, kterou si zákazník koupil.

Vodní hodiny, byly známy mnoha starověkým civilizacím: Egyptu, Číně, Arabům - v Řecku se nazývaly klepsydra.

Jak plyne čas, Řeky zřejmě hodně zajímalo. Z čeho takto usuzuji? V Herculaneu se našly přenosné závěsné sluneční hodiny v podobě vepřové kýty a každé řecké město mělo své jak sluneční, tak vodní hodiny. V Athénách dokonce postavili "věž větrů" - veřejnou časomíru, která na vnějšku měla sluneční hodiny a uvnitř vodní. Kolik je hodin, chtěli znát ve dne v noci.

Řecké vodní hodiny byly nejdříve pouze jednoduché - dvě nádoby, v jedné byl u dna otvor a z něj vytékala voda. Tato nádoba byla na podstavci, a pod ní stála na zemi druhá, do které se voda jímala. Čas se určoval podle toho, kolik vody odteklo. Možná tak vzniklo ono moudro, že "... to odnesla voda... " nebo se onou vodou myslely povodně? Obojí něco odnáší, velká voda majetek a i životy a vodní hodiny čas, takže vlastně také život.

Později se klepsydra zdokonalila. Tvůrce těchto dokonalejších hodin není anonymní, je jím zakladatel alexandrijské mechanické školy Ktésibios (asi 285 – 222 př.n.l.)

Vitruvius tyto hodiny popisuje následovně:

Pro vpouštění vody používal otvory, vyvrtaného do kusu zlata nebo do drahokamu, protože shledal, že se ani neopotřebují, ani neucpávají. To zajistilo hladký tok. Stoupající voda zaplavila obrácenou mísu, odborně známou jako korek nebo buben. Ten byl spojen s tyčí a otáčivým bubnem. Tyč i buben měly zuby se stejnými vzdálenostmi, takže do sebe zapadaly. Tím byl změněn přímočarý pohyb stoupajícího korku v řadu malých kruhových pohybů. Toto důmyslné zařízení doplnil množstvím tyčí a zubů a dospěl tak k různorodým pohybům. Malá figurka, která ukazovala hodiny, se pohybovala. Válec hodin se otáčel. Přitom zvučely trumpety a k tomu byly ještě přidány jiné vedlejší efekty.


Musíme si všimnout, že konstrukce těchto hodin byla zbytečně komplikována tím, že starověké hodiny měnily svou délku podle ročních období. Den a noc, tma a světlo byly rozděleny ve dvanáct intervalů. Denní hodiny byly v létě dlouhé a v zimě krátké. Ktesibios vynalezl hodiny, které tomuto nepohodlnému zvyku vyhovovaly stejně jako my přizpůsobujeme nástroje a tabulky svému primitivnímu metrickému systému. (Vitruvius IX, VIII, 4 a 5).

A od historických hodin a hodinek k hodinkám co právě spadly z ruky Batmana – jmenují se Rebellion -Gotham versions T-1000.

Velmi nepřehlédnutelné jsou Corum Bubble 47 Flying Tourbillon. S lebkou a použitým 18 karátovým růžovým zlatem i mohutným safírovým sklíčkem jsou známkou poněkud nevkusného a nepřehlédnutelného luxusu, co proletí vaší peněženkou jako vichřice.

a nesmí chybět solární hodinky

a koncept hodinek od Esbena Oxholma

Autor: Jita Splítková | sobota 14.1.2017 12:00 | karma článku: 12.37 | přečteno: 297x

Další články blogera

Jita Splítková

Referendum? Rozhodně ano!

Buďme optimisty a podívejme se na to, proč je referendum opravdu jediná možná cesta k demokracii v budoucnosti, ale neotáčejme pohled od jeho stinných stránek a možných zneužití.

9.11.2017 v 10:07 | Karma článku: 37.82 | Přečteno: 3220 | Diskuse

Jita Splítková

Počítal Philip ovečky?

V kinech běží Blade Runner 2049, nejnovější film podle knihy geniálního autora – vizionáře P.K.Dicka. Člověka, který je dnes robotem.

8.11.2017 v 15:23 | Karma článku: 7.63 | Přečteno: 243 | Diskuse

Jita Splítková

Jejich malý svět

Ti dva pánové měli velké sny a v nich byl malý, maličkatý svět... nanosvět... a jeden z nich o něm sní dál

22.6.2017 v 9:28 | Karma článku: 10.47 | Přečteno: 278 | Diskuse

Jita Splítková

Správně nastavená ozubená kolečka

V historii vývoje počítačů jsou stovky jmen, připomeňme si některá. Tak třeba - víte kdo byl I.S.Brook?

21.6.2017 v 10:11 | Karma článku: 12.16 | Přečteno: 437 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jakub Tenčl

Jak myšlenky ovlivňují tělo?

Otázka, která se může zdát jasná, avšak jaké jsou konkrétní chemické procesy vyvolané myšlenkou? Pokud je pravda, že myšlenka má moc ovlivnit systém chemické přeměny, pak další otázkou je...

21.11.2017 v 18:13 | Karma článku: 7.71 | Přečteno: 145 |

Michal Češek

Onemocnění, které mladé kulturistce obrátilo život naruby

Příběh Zoey Wright z britského Cornwallu může být velkou inspirací pro mnohé z těch, které postihla vážná nemoc, ale také pro ty, kteří se zajímají o oblast fitness a kulturistiky.

20.11.2017 v 20:32 | Karma článku: 13.80 | Přečteno: 931 | Diskuse

Dana Tenzler

Jak vznikl vesmír? A co bylo předtím?

Co způsobilo vznik vesmíru? Mohl vzniknout náhodně nebo je dílem božím? Na obě otázky umí dnes fyzika dát komplikovanou a zatím samozřejmě neověřenou odpověď.

20.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 24.01 | Přečteno: 793 | Diskuse

Dana Tenzler

Tajemství alchymistů – jak vzniká zlato (vesmírná alchymie 6/6)

Poslední nahlédnutí do tyglíku, ve kterém se vaří přísady pro celý vesmír. Vznik těžkých prvků – mezi nimi i zlata nebo uranu – nebyl žádnou náhodou. (délka blogu 8 min.)

16.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.03 | Přečteno: 482 | Diskuse

Jan Švadlenka

Polemika s panem Kapolkou o evoluci aneb ukázka dezinformace - část III.

V tomto článku hodlám ukončit svou polemiku s panem Kapolkou. Uvedu argumenty svědčící pro evoluci a v závěru vysvětlím, v čem spočívá ona dezinformace, která se prolínala všemi jeho články.

16.11.2017 v 0:07 | Karma článku: 18.30 | Přečteno: 473 | Diskuse
Počet článků 167 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 535

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.