Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Věda sloužící náboženstvím k podfukům

20. 10. 2016 14:56:50
Vědu tvoří lidé a ti jsou povah různých – tedy i věda může být služebnou té temné strany člověka a být nápomocná k podvodům a zabíjení.

O tom zabíjení netřeba hovořit, to je jasné o podvodech, které jsou páchány za pomocí vědy ve prospěch té či oné náboženské ideologie, se často ani v současnosti moc nehovoří, ačkoli podvody ve službách víry popsal už Hérón Alexandrijský, zvaný Mechanik ve svém díle, kterým navazoval na jiného řeckého vědce Stratona – zvaného Zázrakotvůrce.

Hérón ve svých knihách odborně popsal i tuto lidskou oblast podnikání - a to výrobu náboženských zázraků na zakázku. Oni obalamucení lidé nebyli hlupáci a byli i inteligentní, ale neměli patřičné vzdělání, takže jim chyběly nutné znalosti a ve využití prostých fyzikálních zákonů a v mechanických hříčkách viděli zázrak.

Asi nejslavnější známá mechanická figura sloužící k náboženským podfukům

V 16. Století v opatství Boxley v Anglii měli mniši na vyvolávání náboženské zanícenosti a jako prostředek na zaplnění své pokladny důmyslný automaton. Ne, nedochoval se, ale jsou o něm hodnověrné záznamy neb se v této kauze angažoval sám Jindřich VIII.

Jednalo se o postavu Ježíše na kříži. Dřevěná figura hýbala rukama, koulela očima, pohybovala rty a rovněž uměla plakat či mít pěnu u úst, smát se, mračit se. Aby představení mělo na věřící ještě lepší účinek a náhodou někoho nenapadlo, že je to mechanická hračka, byl kříž umístěn v šeru klášterního kostela na sloupu u vchodu na pěvecký kůr. Toto neobvyklé umístění mniši zdůvodňovali, že on sám si to místo vybral.

Sláva automatonu byla opravdu veliká, že v mládí ho navštívil i sám panovník. Takže když se rozkmotřil s Katolíky a vyhlásil svoji církev, věděl, jak může své náboženské odpůrce zesměšnit a očernit. Poslal do Boxley své lidi, aby odhalili podvod páchaný Katolíky na lidech.

7.2.1538 Cromwell píše svému panovníkovi Jindřichovi VIII., že když Kříž svaté milosti sňali ze sloupu, na kterém visel, objevily se dráty, dřevěné tyče a uvnitř kříže množství strojků. Vše sloužilo k ovládání postavy Ježíše a jeho obličeje a očí. Jeho pohyby ovládal mnich snad z vedlejší maličké místnosti.

Slavný automaton, co cisterciáckému opatství přinesl slávu a peníze, byl naložen na vůz a ukazován jako příklad katolické věrolomnosti a podvodnictví. Jeho cesta skončila v Londýně, kde byl rozbit a spálen.

Jindřich VIII. už měl pro své ovečky připravena jiná ohlupovadla.

Zde máme pádný důkaz, proč se v naší době zázraky už moc nedějí – vzdělanost stoupá a k ošálení je třeba, aby tvůrce zázraků byl o několik vědomostních a technických stupňů nad podvedeným a to už není tak jednoduché, jako před šesti sty či i sty lety. Udělat v dnešní době v místě, kde lidé disponují aspoň určitými technickými i všeobecnými znalostmi z fyziky a techniky, zázrak, který by nikdo neprokoukl, by byl zázrak! Proto pokud se v dnešní době stane něco zázračného například, nějaké to zjevení, proběhne to v zaostalejších a zaostalých zemích, kde je obyvatelstvo málo vzdělané a vysoce nábožensky založené a ještě je zaměstnané existenčními starostmi vyvolané bídou, válečným konfliktem nebo přírodní katastrofou. Čili hospodářská situace v zemích svatého zjevení je taková, že je nutný obrat na víru, aby nedošlo k občanské válce (zjeveni v Latinské Americe), nebo pokud země již je ve válečném konfliktu právě zázrak má urychlit jeho konec (Medžugorie). Toto je vše primárně potřebné k vytvoření zázraku a tím pádem k posílení moci církve.

Hérón a jeho zakázky

Obětmi kamufláže zvané náboženský zázrak, popisované Hérónem z Alexandrie, byli uctívači v té době nového boha Serapise a bohyně Isidy (3.stol.př.n.l.).

Hérón, ve své knize Pneumatica, vysvětluje, ”že toto i jiná vědecká odvětví budou shledána užitečnými, nejen k opatřování nejzákladnějších potřeb civilizovaného života, nýbrž také k působení zmatku a nahánění hrůzy.”

Mnohý ze zázraků se zakládá na jednom či druhém ze dvou principů — na násosce nebo na rozpínavosti zahřívaného vzduchu. Šlo o aplikaci Stratonovy nauky o vzduchu.

Principu násosky se používalo v mnoha důmyslných obměnách k předstírání přeměny vody ve víno. Na jednom konci systému násosek se vlila voda a na drahém konci vytékalo víno.

Rozpínavost horkého vzduchu působila nadpřirozené pohyby. Vzdušná komora v oltáři byla spojena se skřínkou s božstvem, umístěnou nad oltářem. Když se na oltáři pálila oběť, rozpínající se vzduch otevřel dveře skřínky, vytlačil božstvo ven a způsobil, že pozdravilo uctívače. Tento princip měl opět mnoho obměn, aby se neokoukal.

Z jiných pramenů se dovídáme o uplatnění další alexandrijské vědy - optiky, k navozování náboženských zjevení. Nic složitého, jen znalost přírodních zákonů a technická zručnost při výrobě optických zařízení. A bozi koukali z nebes.

I za mnohými zjeveními současnosti lze opět hledat pouhopouhou optiku, ale za některými se skrývají “normální” metody psychologických působení na věřící - na jejich vědomí a sugesci. Dalo by se říci, že v současnosti mohou zázrak vytvořit hlavně psychologie a správně vedená mediální kampaň zázraku. Ostatní již dokoná vlastní sugesce - očekávání něčeho nepoznaného, následně se u citlivých a empatických věřících onen zázrak skutečně navodí a oni jej prožijí a uvidí, co se očekává, že uvidí a uslyší, co se od nich rovněž očekává.

Za Serapise a Isidy 3. století před naším letopočtem se vědecké pomůcky pomáhající působit na vědomí lidí onoho věku k vybuzení jejich náboženské horlivosti v zásadě málo lišily od pozdějšího zavedení světelných efektů nebo varhanní hudby (tyto jsou také vynálezy tohoto 3. století př. n. l). Měly za účel působit na zbožnost veřejnosti, učinit náboženství přitažlivým a působivým, mystickým i hrozivým, prostě podívanou pro masy a zdá se, že tento účel splnily a mnohde ještě plní. Ostatně jako před tímto i později všechny náboženské ceremonie a obřady. Pompéznost katolických kostelů nebo i muslimských mešit a jejich výzdoba má ve smrtelníkovi vyvolat pocit malosti před bohem, vyzvánění zvonů, zpěv a varhanní hudba, vyvolávání muezzinů, modlitební prostocviky věřících třeba v Tibetu – vše přispívá k pocitům psychického uvolnění, ale i extáze. Nic není ponecháno náhodě,

Tvůrce zázraků Straton prý pyšně tvrdil, že k stvoření světa nepotřebuje pomoci bohů. Holt věděl své.

Autor: Jita Splítková | čtvrtek 20.10.2016 14:56 | karma článku: 17.41 | přečteno: 684x

Další články blogera

Jita Splítková

Jejich malý svět

Ti dva pánové měli velké sny a v nich byl malý, maličkatý svět... nanosvět... a jeden z nich o něm sní dál

22.6.2017 v 9:28 | Karma článku: 10.14 | Přečteno: 259 | Diskuse

Jita Splítková

Správně nastavená ozubená kolečka

V historii vývoje počítačů jsou stovky jmen, připomeňme si některá. Tak třeba - víte kdo byl I.S.Brook?

21.6.2017 v 10:11 | Karma článku: 11.85 | Přečteno: 425 | Diskuse

Jita Splítková

Politika? Nezájem!

Důvody proč už nejen ženy, politika nebaví. A je mládí nositelem pokroku nebo idiocie? Jsou staří ropuchou na prameni nebo tahouny budoucnosti?

9.6.2017 v 9:35 | Karma článku: 11.93 | Přečteno: 334 | Diskuse

Jita Splítková

Ženy v politice. Ano? Ne? Podívejme se do historie.

K pochopení věcí je nutné znát i historii určitého společenského jevu a je jedno oč se jedná – takže odpověď - jestli ženy patří do politiky, hledejme i v historii mezi panovnicemi, rebelkami a zákonodárkyněmi.

8.6.2017 v 9:29 | Karma článku: 14.42 | Přečteno: 458 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Rychlejší než světlo – existuje nadsvětelná rychlost?

Rychlost světla je limitující rychlostí. Žádná informace se nemůže pohybovat rychleji než světlo ve vakuu. Přesto existují podmínky, kdy mohou mít částice hmoty nadsvětelnou rychlost. (délka blogu 5 min.)

23.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 12.81 | Přečteno: 344 | Diskuse

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.73 | Přečteno: 630 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.62 | Přečteno: 300 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 7.43 | Přečteno: 109 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice chybí.... více fyziky, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 23.39 | Přečteno: 576 | Diskuse
Počet článků 165 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 519

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.