Setkání s klonem Malého prince

30. 09. 2016 9:00:00
Je to asi tak měsíc, co mi po různých peripetiích konečně volá šofér dopravce, že mi veze mé knihy. Ano, autor má i úlohu dočasného skladu knih.

Vzala jsem maličký rudlík a jela si pro své dílo. Řidič na mě kouká a nic neříká. Otevře nákladový prostor, vyjede do něj po plošině a já zírám na obr balík.

Na lavičkách sedící pánové se velmi dobře baví.

Naštěstí, řidič je vybaven patřičným hydraulickým zařízením na přepravu obr balíků.

„Jé to je knih,“ říká někdo útlým hláskem za mnou. Otočím se a tam stojí Malý princ, tedy kluk z masa a kostí, ale prostě prototyp tohoto knižního hrdiny.

Usměju se.

Řidič odváží knihy, já otevírám dveře a kluk nás následuje.

„To jsou všechny tvoje?“

„Jsou,“ houknu na něj.

Balík zakotví před dveřmi. Podepisuju dodací list a vrhám se na igelitovou fólii jak lev na porcování gazely.

„Víš kdo má knížku v žaludku,“ ozve se z temna chodby.

Dívám se na klučinu jako na zjevení. „Nevím,“ přiznávám. I malí si zaslouží férové jednání.

„No přece kráva!“ Směje se a zní to, jako když padají kovové kuličky na plechové autíčko.

„Aha,“ klepnu se do čela. Došla jsem si do bytu pro nůžky. Jdu stříhat. Kluk si prohlíží balík.

„Ale oni jsou ty knížky všechny stejný,“ říká zklamaně.

„To je knížka co mi právě vyšla.“ Vysvětluju, ale už velmi nervózně. Třesu se na ten okamžik, když ji konečně uvidím, budu držet v ruce.

„To jsi napsala?“ Diví se blonďáček.

„Jo,“ nerudně odseknu, abych ho odradila a on odešel. Nevšímám si ho. Usilovně stříhám folii. Drží. Konečně! Vytahuju svazek knih opět zabalený ve folii. Tentokrát je tenká. Rvu ji. A přiznám se zažívám pocit štěstí. Takhle, přesně takhle jsem ji viděla, když jsem ji psala a dělala ilustrace a obálku. Asi jsem radostně vykřikla.

„Se raduješ,“ konstatuje neodbytný kluk. Taky si jednu vzal a listuje jí. „Jé, to je legrační,“ směje se ilustraci, „ jé já ji chci, že mi ji dáš?“ udělá prosebné oči a přitiskne si knihu na hruď. Jsem na rozpacích, má kniha totiž není pro puritány a tedy ani pro malé děti. „To není čtení pro děti, to je pro dospělý, to ještě nemůžeš číst, víš?“ Vysvětluju mu laskavým hlasem.

„Já ještě neumím číst,“ vypískl. Vzal si knížku a zmizel. Civím do temné chodby. Jdu zavřít vchodové dveře a nanosit knihy do bytu.

Takové setkání, nejdříve jsem byla naštvaná, že mi zkazil ten první okamžik - jen já a knížka, ale s odstupem času se musím smát. Takové věci se mi přeci dějí pořád, a komu se poštěstí rozveselit Malého prince.

Autor: Jita Splítková | pátek 30.9.2016 9:00 | karma článku: 11.18 | přečteno: 207x

Další články blogera

Jita Splítková

Soros, migranti, platební karty a bezbřehá pomoc

EU solící, OSN velící a Soros těžící – migrantský obchodní trojúhelník. A daňový poplatník plačící.

29.11.2018 v 10:00 | Karma článku: 32.78 | Přečteno: 1073 |

Jita Splítková

Feministky vymknuté z kuchyní šílí

Šílí nejen feministky i neinformovaní a placení a hlupáci. Proč? Oč se jedná? O ratifikaci Istanbulské úmluvy. Pokud by ji parlament ratifikoval, dopustil by se skoro vlastizrady. Nejsou to silná slova? Ne. Předkládám důkaz.

24.10.2018 v 13:59 | Karma článku: 42.29 | Přečteno: 2299 |

Jita Splítková

Manželství už jen svazek dvou lidí -Ano? Ne!

Manželství dvou lidí? Ne. Ano, jsme rozmanití a různí a to s sebou přináší, že prostě nemůže mít každý všechno, nač se umane.

19.10.2018 v 11:31 | Karma článku: 38.81 | Přečteno: 1583 |

Jita Splítková

Ó ta slova!

Slova milá, slova slušná, slova bojovná, slova sprostá – vše jsou jen slova a jejich volba není někdy náhodná. Třeba nevinné slovo kráva...

16.10.2018 v 14:47 | Karma článku: 14.52 | Přečteno: 356 |

Další články z rubriky Ona

Bohunka Jakubcová

Prý moje články nenapojují, a tak to musím napravit. (2/2) nedělní...

Pokračování příběhu, ve kterém jsem se opět shledala s tím, kdo mi nejvíc chyběl. Dnes se to dozvíte celé. Jak jsme spolu jedli maso, jak jsme se pobavili a jestli jsme už konečně... (do toho praštili)

17.2.2019 v 6:00 | Karma článku: 6.44 | Přečteno: 164 | Diskuse

Edna Nová

Když se k vám nastěhuje Ježíš

Když se k vám nastěhuje Ježíš aneb o soužití dvou párů v jednom ne úplně malém bytě aneb strasti a slasti

16.2.2019 v 7:29 | Karma článku: 33.22 | Přečteno: 2772 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

Prý moje články nenapojují, a tak to musím napravit. (1/2) sobotní...

Dcera pravidelně čte vše, co vyplodím. Ale od té doby, co randí, tak nějak nemá čas. Tuhle mi ale poslala pár vět na opravu. Opět začala číst. Ona má ráda Luciuse a vše o něm. Po kom to dítě asi je. Našla mezírku mezi příběhy.

16.2.2019 v 6:00 | Karma článku: 7.10 | Přečteno: 211 | Diskuse

Klára Dvořáková

Chlupatý tablety - povídka

Objednala si ty modrý kosočtverce. Stálo to takový prachy, a teď jí je celníci chtějí poslat do drtičky nebo co... Tomu se musí zabránit!

15.2.2019 v 8:05 | Karma článku: 21.06 | Přečteno: 686 | Diskuse

Ivana Lance

Velký talent má Kanadsko-Americký kouzelník Shin Lim,

který ke svým trikům používá karty. Jeho láska k magii začala tehdy, když mu jeho starší bratr ukázal jednoduchý trik a neřekl mu, jak trik udělal. Doporučil mu, aby se podíval na You Tube,

14.2.2019 v 23:11 | Karma článku: 6.60 | Přečteno: 136 | Diskuse
Počet článků 185 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 640

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/

Najdete na iDNES.cz