Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Setkání s klonem Malého prince

30. 09. 2016 9:00:00
Je to asi tak měsíc, co mi po různých peripetiích konečně volá šofér dopravce, že mi veze mé knihy. Ano, autor má i úlohu dočasného skladu knih.

Vzala jsem maličký rudlík a jela si pro své dílo. Řidič na mě kouká a nic neříká. Otevře nákladový prostor, vyjede do něj po plošině a já zírám na obr balík.

Na lavičkách sedící pánové se velmi dobře baví.

Naštěstí, řidič je vybaven patřičným hydraulickým zařízením na přepravu obr balíků.

„Jé to je knih,“ říká někdo útlým hláskem za mnou. Otočím se a tam stojí Malý princ, tedy kluk z masa a kostí, ale prostě prototyp tohoto knižního hrdiny.

Usměju se.

Řidič odváží knihy, já otevírám dveře a kluk nás následuje.

„To jsou všechny tvoje?“

„Jsou,“ houknu na něj.

Balík zakotví před dveřmi. Podepisuju dodací list a vrhám se na igelitovou fólii jak lev na porcování gazely.

„Víš kdo má knížku v žaludku,“ ozve se z temna chodby.

Dívám se na klučinu jako na zjevení. „Nevím,“ přiznávám. I malí si zaslouží férové jednání.

„No přece kráva!“ Směje se a zní to, jako když padají kovové kuličky na plechové autíčko.

„Aha,“ klepnu se do čela. Došla jsem si do bytu pro nůžky. Jdu stříhat. Kluk si prohlíží balík.

„Ale oni jsou ty knížky všechny stejný,“ říká zklamaně.

„To je knížka co mi právě vyšla.“ Vysvětluju, ale už velmi nervózně. Třesu se na ten okamžik, když ji konečně uvidím, budu držet v ruce.

„To jsi napsala?“ Diví se blonďáček.

„Jo,“ nerudně odseknu, abych ho odradila a on odešel. Nevšímám si ho. Usilovně stříhám folii. Drží. Konečně! Vytahuju svazek knih opět zabalený ve folii. Tentokrát je tenká. Rvu ji. A přiznám se zažívám pocit štěstí. Takhle, přesně takhle jsem ji viděla, když jsem ji psala a dělala ilustrace a obálku. Asi jsem radostně vykřikla.

„Se raduješ,“ konstatuje neodbytný kluk. Taky si jednu vzal a listuje jí. „Jé, to je legrační,“ směje se ilustraci, „ jé já ji chci, že mi ji dáš?“ udělá prosebné oči a přitiskne si knihu na hruď. Jsem na rozpacích, má kniha totiž není pro puritány a tedy ani pro malé děti. „To není čtení pro děti, to je pro dospělý, to ještě nemůžeš číst, víš?“ Vysvětluju mu laskavým hlasem.

„Já ještě neumím číst,“ vypískl. Vzal si knížku a zmizel. Civím do temné chodby. Jdu zavřít vchodové dveře a nanosit knihy do bytu.

Takové setkání, nejdříve jsem byla naštvaná, že mi zkazil ten první okamžik - jen já a knížka, ale s odstupem času se musím smát. Takové věci se mi přeci dějí pořád, a komu se poštěstí rozveselit Malého prince.

Autor: Jita Splítková | pátek 30.9.2016 9:00 | karma článku: 10.82 | přečteno: 201x

Další články blogera

Jita Splítková

Jejich malý svět

Ti dva pánové měli velké sny a v nich byl malý, maličkatý svět... nanosvět... a jeden z nich o něm sní dál

22.6.2017 v 9:28 | Karma článku: 10.14 | Přečteno: 259 | Diskuse

Jita Splítková

Správně nastavená ozubená kolečka

V historii vývoje počítačů jsou stovky jmen, připomeňme si některá. Tak třeba - víte kdo byl I.S.Brook?

21.6.2017 v 10:11 | Karma článku: 11.85 | Přečteno: 425 | Diskuse

Jita Splítková

Politika? Nezájem!

Důvody proč už nejen ženy, politika nebaví. A je mládí nositelem pokroku nebo idiocie? Jsou staří ropuchou na prameni nebo tahouny budoucnosti?

9.6.2017 v 9:35 | Karma článku: 11.93 | Přečteno: 334 | Diskuse

Jita Splítková

Ženy v politice. Ano? Ne? Podívejme se do historie.

K pochopení věcí je nutné znát i historii určitého společenského jevu a je jedno oč se jedná – takže odpověď - jestli ženy patří do politiky, hledejme i v historii mezi panovnicemi, rebelkami a zákonodárkyněmi.

8.6.2017 v 9:29 | Karma článku: 14.42 | Přečteno: 458 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Veronika Horáčková

Týden 42 (a všechny ty týdny předtím): Jak být pravý dospělák

Po několika měsících se hlásím s novým příspěvkem, který se mimo jiné věnuje tomu, jak jsem přežila dobrodružnou výpravu do Bosny, snažila se zbavit své sbírky infantilních oděvů a začala vést pravý dospělácký život.

22.10.2017 v 18:40 | Karma článku: 5.76 | Přečteno: 134 | Diskuse

Jana Slaninová

"Slečno, na tý fotce s motorovkou vypadáte jako vrah!"

"Jeden by se vás vážně lek!" vece onen chlapík s vytřeštěnými zraky. "Drzoune!" Uíííááávrůům! Říz, fik a hotovo. Žádný pindy ohledvá motorovky. Rozhostilo se ticho. Takové, že by se dalo krájet.

22.10.2017 v 14:23 | Karma článku: 14.90 | Přečteno: 405 | Diskuse

Edna Nová

Nesnesitelně lehký život třicátníků

Některé problémy jsou úsměvné, jiné smutné, další tragické. Jak žije ta „zlatá mládež“ v okamžiku, kdy už by měla být dospělá?

22.10.2017 v 12:22 | Karma článku: 28.47 | Přečteno: 1560 | Diskuse

Lenka Šnajdrová

A co na to ti druzí

Moc ráda bych... Ale co by na to řekli ostatní? Také se vám stává, že vám tahle jednoduchá otázka brání žít tak, jak byste si opravdu přáli? A je to skutečně nutné?

22.10.2017 v 12:16 | Karma článku: 9.07 | Přečteno: 246 | Diskuse

Anna Lukšová

Přitahují se protiklady ve vztahu?

Určitě jste se setkala s názorem, že se protiklady přitahují. Je to opravdu tak? Nebo to ve vztazích neplatí? Na to se zaměříme v dnešním článku.

21.10.2017 v 16:29 | Karma článku: 8.82 | Přečteno: 271 | Diskuse
Počet článků 165 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 519

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.