Setkání s klonem Malého prince
Vzala jsem maličký rudlík a jela si pro své dílo. Řidič na mě kouká a nic neříká. Otevře nákladový prostor, vyjede do něj po plošině a já zírám na obr balík.
Na lavičkách sedící pánové se velmi dobře baví.
Naštěstí, řidič je vybaven patřičným hydraulickým zařízením na přepravu obr balíků.
„Jé to je knih,“ říká někdo útlým hláskem za mnou. Otočím se a tam stojí Malý princ, tedy kluk z masa a kostí, ale prostě prototyp tohoto knižního hrdiny.
Usměju se.
Řidič odváží knihy, já otevírám dveře a kluk nás následuje.
„To jsou všechny tvoje?“
„Jsou,“ houknu na něj.
Balík zakotví před dveřmi. Podepisuju dodací list a vrhám se na igelitovou fólii jak lev na porcování gazely.
„Víš kdo má knížku v žaludku,“ ozve se z temna chodby.
Dívám se na klučinu jako na zjevení. „Nevím,“ přiznávám. I malí si zaslouží férové jednání.
„No přece kráva!“ Směje se a zní to, jako když padají kovové kuličky na plechové autíčko.
„Aha,“ klepnu se do čela. Došla jsem si do bytu pro nůžky. Jdu stříhat. Kluk si prohlíží balík.
„Ale oni jsou ty knížky všechny stejný,“ říká zklamaně.
„To je knížka co mi právě vyšla.“ Vysvětluju, ale už velmi nervózně. Třesu se na ten okamžik, když ji konečně uvidím, budu držet v ruce.
„To jsi napsala?“ Diví se blonďáček.
„Jo,“ nerudně odseknu, abych ho odradila a on odešel. Nevšímám si ho. Usilovně stříhám folii. Drží. Konečně! Vytahuju svazek knih opět zabalený ve folii. Tentokrát je tenká. Rvu ji. A přiznám se zažívám pocit štěstí. Takhle, přesně takhle jsem ji viděla, když jsem ji psala a dělala ilustrace a obálku. Asi jsem radostně vykřikla.
„Se raduješ,“ konstatuje neodbytný kluk. Taky si jednu vzal a listuje jí. „Jé, to je legrační,“ směje se ilustraci, „ jé já ji chci, že mi ji dáš?“ udělá prosebné oči a přitiskne si knihu na hruď. Jsem na rozpacích, má kniha totiž není pro puritány a tedy ani pro malé děti. „To není čtení pro děti, to je pro dospělý, to ještě nemůžeš číst, víš?“ Vysvětluju mu laskavým hlasem.
„Já ještě neumím číst,“ vypískl. Vzal si knížku a zmizel. Civím do temné chodby. Jdu zavřít vchodové dveře a nanosit knihy do bytu.
Takové setkání, nejdříve jsem byla naštvaná, že mi zkazil ten první okamžik - jen já a knížka, ale s odstupem času se musím smát. Takové věci se mi přeci dějí pořád, a komu se poštěstí rozveselit Malého prince.
Jita Splítková
Mariánský sloup jako zdvižený prostředníček
Tak to tu opět máme – snahy o obnovení sloupu hanby. Kdo soudný by chtěl mít v centru svého hlavního města symbol ponížení, zastrašování, utlačování, okradení, poněmčování - ale i kolaborace a lokajství? Proč neobnovovat?
Jita Splítková
Piráti, TOP09 a STAN - prostě příklad marasmu politických stran
Taková malá studie proč je politika fuj, ale proč se jí nevyhneme a o populismu stran, co křičí o populismu jiných a o nemoci naší doby – korektnosti a té jediné pravé povolené pravdě.
Jita Splítková
Katedrála a její zničení pro budoucnost
Na základě analýzy stavů věcí a faktů dedukuji, že požár Notre Dame s opravdu velkou pravděpodobností není náhoda. V článku vám tuto svoji myšlenku objasním zeširoka a z mnoha úhlů.
Jita Splítková
Nechci na západ ani na východ
Na východ, na východ, na východ... Křičelo se v minulém století. Přišel převrat a následovalo: Na západ, na západ, na západ...
Jita Splítková
Tajní agenti a jejich sex mise a zmizelý novinář Peter Sweden.
Dějí se divné věci v životě, dějí se divné věci na Netu a na sociálních sítích. Všimli jste si, že zmizel novinář Peter Sweden?
Jita Splítková
Soros, migranti, platební karty a bezbřehá pomoc
EU solící, OSN velící a Soros těžící – migrantský obchodní trojúhelník. A daňový poplatník plačící.
Jita Splítková
Feministky vymknuté z kuchyní šílí
Šílí nejen feministky i neinformovaní a placení a hlupáci. Proč? Oč se jedná? O ratifikaci Istanbulské úmluvy. Pokud by ji parlament ratifikoval, dopustil by se skoro vlastizrady. Nejsou to silná slova? Ne. Předkládám důkaz.
Jita Splítková
Manželství už jen svazek dvou lidí -Ano? Ne!
Manželství dvou lidí? Ne. Ano, jsme rozmanití a různí a to s sebou přináší, že prostě nemůže mít každý všechno, nač se umane.
Jita Splítková
Ó ta slova!
Slova milá, slova slušná, slova bojovná, slova sprostá – vše jsou jen slova a jejich volba není někdy náhodná. Třeba nevinné slovo kráva...
Jita Splítková
Jsi starej, jsi mladej – od voleb padej!
Vždy před volbami zaznamenávám takovou podivnou věc – rozdmýchávání generační nenávisti. Mladí by chtěli zakázat jít volit penzistům, aby jim údajně svojí volbou nezničili život. Staří občas chtějí, aby bylo volební právo
Jita Splítková
Evropa – území obchodujících států.
Jako jednotlivci mi mohou být některé státy sympatické a jiné se mi mohou až hnusit. Na státní úrovni by neměly být absolutně žádné emoce, o tom psal už George Washington.
Jita Splítková
Skutečné lidství a skutečná hrdinka
V současné době tady kdejaký sobec a darmožrout vyřvává, jak je nutné přivézt do země mladé mohamedány a všichni křiklouni se cítí být dobroději, něčím lepším či dokonce hrdiny. Nejsou, ale vím o jedné výjimečné ženě.
Jita Splítková
Bouře ve sklenici vody nebo?
Včera jsem četla v Lidovkách článek paní MUDr. PhDr. Taťjany Horákové, CSc. – velmi solidní článek. Text byl docela rychle stažen a najednou tu máme podivný hon na čarodějnice.
Jita Splítková
Nenechat neznámé mladíky přijíti sem
Syrští mladíci – údajní sirotci a hned tolik vřeštění, ale není vše podivné? Pár důvodů proč sem v žádném případě tyto siroty nevozit neb mohlo by jít o dětské vojáky, ale poslat peníze přímo do Sýrie.
Jita Splítková
Ženštiny ženám
Jsou věci, co mi opravdu rozum nebere. Jednou z nich je chování feministek, těch bytostí s vagínou i bez.
Jita Splítková
Udávají, tedy jsou
Novou módou na sociálních sítích je veřejné chlubení se udáváním. Pyšní se tím mladé slečny i staré slečny, dámy, mladí muži a staří pánové, známá jména i neznámá.
Jita Splítková
Kladivo na mozky v rukou člověka, co není v tísni
Kdo ovlivní mozky dětí a mladých, ten má moc a zajištěnou svoji budoucnost – tak uvažují i nátlakové politické „neziskovky“. Jak se taková neziskovka pozná? Ne malá, ne velká úvaha.
Jita Splítková
Tragikomický hrdina Babčenko.
Arkadij Babčenko – jméno vysloužilého vojáka, o kterém se budou točit hořké komedie, jako o tom co z mrtvých vstal.
Jita Splítková
Něco tady smrdí
Vražda dvou lidí. Dvou mladých lidí, kteří měli mít brzo svatbu. Koho by to nechytlo za srdce. Komu by ho nesevřel smutek jako ledová pěst. Ano, je mi velmi líto mladých životů. Ovšem, když nastupují city, občas logika ustupuje.
Jita Splítková
Hledala počítačové brouky
Do pomyslné počítačové síně slávy patří mnoho osobností, jednou z nich je Grace Murray Hopper - matematička a programátorka.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 190
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 708x
http://sciafant.blogspot.cz/
http://vasagita.blogspot.cz/