Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Futurologie - Kůže jako monitor

19. 08. 2016 8:00:00
Pokud chceme hovořit o futuristické podobě kůže, musíme zcela zákonitě hovořit o nanotechnologii a takové úvahy nás zavedou až do světa programovatelných oděvů.

Robert A. Freitas Jr. ve své knize Nanomedicine, Vol. I: Basic Capabilities (Landes Bioscience, 1999) popisuje vytvoření nanozařízení, které přímo na kůži člověka vytvoří malý display. Na něm se bude zobrazovat třeba stav orgánů ve vašem těle.

Abyste na kůži získali monitor 6x5 cm bude zapotřebí si nechat na místo budoucí obrazovky vstříknout asi tři milióny nanorobotů nazvaných pixelbot o rozměru 200-300 mikronů. Pixelboti představují generátory fotonů viditelného spektra. Předpokládá se, že zařízení vyzáří okolo 10% spotřebované energie. Freitas pixelboty přirovnává k věčnému tetování.

Kromě pixelbotů budou potřeba k zajištění funkcí monitoru ještě nanoroboty - vysílače informací, nanoroboty počítače a nanoroboty schraňující informace. Monitorek můžete mít třeba na hřbetní straně ruky.

Pixelboty budou jako zdroj energie používat oxid glukózy, kterého je v krvi člověka dostatek.

Před začátkem práce si budou udržovat nárazovou zásobu oxidu glukózy ve speciálních zásobárnách přímo v pixelbotu. Tyto "sklady" představují 40% objemu nanorobota. Díky zásobám - tedy neustálému dobíjení, se display aktivuje do 1000 vteřin (za podmínky že bude pracovat jen 20% nanorobotů). Po aktivaci pixelboty začnou molekulárními třídícími rotory nasávat z krve svoji pohonnou láku. Pracovní proces může trvat cely den.

Možnosti takovéhoto nano podkožního zařízení jsou podle Freitase neomezené - videomobil, monitoring zdravotního stavu těla... určitě by mohlo sloužit i jako televizor, tablet PC...

Gina Miller (NanoGirl) - 3D výtvarnice tuto Freitasovu myšlenku kožního displeje rozpracovala v krátké animaci. V ní názorně ukazuje, jakéže toto zařízení bude mít uplatnění.

Chcete vědět, jestli máte v těle správné množství minerálů? Ťuknete si prstem na hřbet ruky - vlastně na monitor, tímto poklepem jej aktivujete, objeví se menu a poklepáváním prstu se doklikáte k požadované informaci.

Optimisté takovéto zařízení pod svojí kůží už reálně vidí za pět, deset let, pesimisté za třicet. Jelikož nevíme jak daleko jsou výzkumy nanotechnologií ve vojenských laboratořích, nelze se přiklonit ani k optimistů ani k pesimistům.

Nesmíme zapomenout, že ještě jeden světově uznávaný futurista si představuje kůži jako monitor - je jím Ian Pearson. 15.dubna 2003 vystavil na stránkách BTexact Technologies svoji prognózu nazvanou Technology getting under your skin - o tom, že se nám technologie dostanou pod kůži - a to myslel doslova. V dnešní době je výzkum ohebných tenkých polymerních displejů tak daleko, že je možné předpokládat, že takový displej může být implantován pod kůži anebo, což by bylo možná lepší, na kůži. Dále neustálá miniaturizace počítačů povede podle Pearsona k vytvoření Active skin - aktivní lidské kůže. V minulém roce 2015 se podle futurologa mělo podařit spojit aktivní kůži s nervovými zakončeními v té lidské opravdové. A zase předpovědi nevyšly. Škoda, mělo to pomoci zapisovat a reprodukovat hmatové pocity.

Když se zasním o budoucnosti

Z technického hlediska jsou Active skin i monitory vytvářené pixelboty krásné věci, jen se mi zdá, že se jedná o dost velký zásah do živého organismu a nemáme tušení, co to může vyvolat. Například implantováním ohebného displeje pod kůži by se mohlo narušit její dýchání, a také co by na to "řekla" lidská imunita. A co psychika? Také je otázkou jestli ti nanoroboty v těle nesežerou třeba bakterie nebo je prostě "neuklidí" makrofágy, je to ostatně v těle jejich úkolem - likvidovat odumřelé normální buňky nebo cizorodá tělíska. Navíc, není možné, že se nanoroboty vzbouří a začnou lidské tělo měnit jak budou chtít? Žertovná otázka, ale co my můžeme vědět? Na druhou stranu se mi líbí myšlenka onoho ohebného tenkého displeje - popřípadě e-papíru. Tento vynález by opravdu mohl zpříjemnit náš život - a to, aniž bychom si ho dávali pod kůži. E-papír a dokonce i ohebný display již několik let existují (výrobci - Samsung, Plastic Logic, E Ink společně s LG Philips LCD...), takže v budoucnosti mu mohou být přiřazeny ještě další vlastnosti - bude super tenký i pružný jako například vlákno lycra, prodyšný a tepelně se přizpůsobující vnějšímu prostředí - v zimě hřát a v létě chladit. Z tohoto materiálu se mohou šít šaty - druhá kůže. Jelikož se bude jednat o monitor, budou se moci měnit vzorově, barevně, může na nich běžet film. Ulice budou plné svítících lidí a popřípadě i blikajících (to zabezpečí děti před dopravní nehodou). Na kalhotách, sukni a rukávech může být PC tablet, v ramenech přehrávače, v límečku se bude nacházet řídící centrum ovládané přímo z mozku nebo hlasově... A co bude oblek zásobovat energií? Ohebná tenká solární baterie- rovněž již existuje, vyrábějí ji například firmy NEC nebo Konarka, či palivové články. Dokonce firma Seiko Epson vyrábí už asi deset let čip SRAM na ohebné podložce... A ono i "inteligentní" obleky prošpikované elektronikou už jsou normálně k dostání a bouřlivě se pracuje i na výrobě e-textilu - čidla, baterie, vodiče jsou již zatkané přímo v látce. Takovou textilii - ElekTex vyrábí britská firma Eleksen. E-látka se skládá z několika vrstev - vodivé a těch co ji tvoří ochranný obal. Její výjimečnost je v tom, že tento matriál "cítí" na svém povrchu dotek. Tkanina registruje nejenom bod, kde jste se jí dotkli, ale i tlak a směr přitlačení. A ještě ke všemu si ElekTex zachovala všechny vlastnosti normální látky - čili může se rolovat, skládat a hlavně i prát. Tkanina se využívá k vytvoření ohebných klávesnic i chytrých oděvů

Technologie téměř předbíhají naše představy - zasněme se ještě dokud některá firma neoznámí, že již vyrobila i tuto věc - takže na zádní části šatů - druhé kůže vyrobené z kombinace e-textilu a pružného monitoru, bude člověk moci mít televizi a v autobuse nebo jinde se bude jeden druhému koukat na záda a sledovat třeba fotbal... společenskou konverzaci obohatí věta "Pane/paní, mohu vás poprosit o přepnutí na jiný kanál?"... šaty se postupně stanou kombinézou chránící celé tělo i hlavu, na očích budeme mít průhledný monitor... po zmáčknutí tlačítka se kolem vás vytvoří vámi požadované holografické šaty a nebo jelikož všichni uvidíme svět přes monitor, jako Steve Mann (článek o něm zde http://splitkova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=506638), tak bude stačit pouze vysílat určitý signál, který si jako určité šaty dekódují nositelné počítače ostatních lidí, a tak jim je zobrazí... ne, tohle už opravdu raději ne, i když, co by se takovýmto universálním oblečením ušetřilo přírodních zdrojů.

Příště – něco o tetování, hi-tech samozřejmě :)

Autor: Jita Splítková | pátek 19.8.2016 8:00 | karma článku: 10.24 | přečteno: 127x

Další články blogera

Jita Splítková

Jejich malý svět

Ti dva pánové měli velké sny a v nich byl malý, maličkatý svět... nanosvět... a jeden z nich o něm sní dál

22.6.2017 v 9:28 | Karma článku: 10.14 | Přečteno: 259 | Diskuse

Jita Splítková

Správně nastavená ozubená kolečka

V historii vývoje počítačů jsou stovky jmen, připomeňme si některá. Tak třeba - víte kdo byl I.S.Brook?

21.6.2017 v 10:11 | Karma článku: 11.85 | Přečteno: 425 | Diskuse

Jita Splítková

Politika? Nezájem!

Důvody proč už nejen ženy, politika nebaví. A je mládí nositelem pokroku nebo idiocie? Jsou staří ropuchou na prameni nebo tahouny budoucnosti?

9.6.2017 v 9:35 | Karma článku: 11.93 | Přečteno: 334 | Diskuse

Jita Splítková

Ženy v politice. Ano? Ne? Podívejme se do historie.

K pochopení věcí je nutné znát i historii určitého společenského jevu a je jedno oč se jedná – takže odpověď - jestli ženy patří do politiky, hledejme i v historii mezi panovnicemi, rebelkami a zákonodárkyněmi.

8.6.2017 v 9:29 | Karma článku: 14.42 | Přečteno: 458 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Rychlejší než světlo – existuje nadsvětelná rychlost?

Rychlost světla je limitující rychlostí. Žádná informace se nemůže pohybovat rychleji než světlo ve vakuu. Přesto existují podmínky, kdy mohou mít částice hmoty nadsvětelnou rychlost. (délka blogu 5 min.)

23.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 12.81 | Přečteno: 344 | Diskuse

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.73 | Přečteno: 630 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.62 | Přečteno: 300 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 7.43 | Přečteno: 109 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice chybí.... více fyziky, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 23.39 | Přečteno: 576 | Diskuse
Počet článků 165 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 519

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.