Prekérní situace

11. 08. 2016 14:41:30
Zloději jsou všude i ve vesmíru. Poradí si okradení mimozemšťané vysazení na Zem v čase pravěku? Krátká humoristická sci-fi povídka.

V roce 1997 bylo teoreticky dokázáno, že jakýkoliv kvantový počítač se dá nahradit posíláním jednotlivých fotonů přes soustavy zrcadel, hranolů, fázových posuvníků a dalších jednoduchých optických elementů...

Na nejvyšším travnatém kopci přistál stroj podobný helikoptéře, vysadil dva muže, několik velkých beden a zase se vznesl. Kdo byli ti dva? Vy si snad pamatujete jména projíždějících? Jeden z nich byl technik a druhý komunikační psycholog čili diplomat a momentálně se dostali do dost velké šlamastiky...

"To je fakt neuvěřitelný," vztekle kopl do jedné bedny plné jídla. "Nechat si ukrást loď jako amatéři." Chytil se za hlavu, "Ne, to není, možný! Jsem idiot!"

Ten druhý do něj rýpnul a něco vyndal zpod kombinézy. "Podívej se, podařilo se mi před tím, než nás naložili do manipuláku, ukrást lodní lokalizátor, pokud ho zprovozníme, tak nás najde vojenská hlídka."

Podíval se na něj, "to si fakt myslíš, že tady zprovozníme kvantový počítač? To jsi tak stupidní nebo už ses tady za tu minutu zbláznil?" Zacloumal jím.

"Neurážej mě a netřes se mnou, "sklopil oči, "ano? Ty jsi technik, je samozřejmé, že já se v tom jako diplomat vůbec nevyznám, ale když se pokusíme. O jednom takovém případu už jsem slyšel."

"Dobře," vzdychnul si technik, " poraďme se co dál."

"Žijí tady primitivní kmeny, mohly by nám pomoci postavit tady z dostupného materiálu jakousi maketu naší lodi, kde by byla požadovaná teplota a vlhkost a nutná dráha aktivačního paprsku."

Každý humanoid z vesmíru se vyvíjel stejně a tedy jsou k nerozeznání stejní. Naštěstí, co by jinak ti ubožáci dělali, kdyby vypadali třeba jako obrovské blechy nebo medvídci mývalové. Příroda je moudrá, a tak díky jejím vzorcům mohou tito dva oloupení lidé z vesmíru počítat s pomocí pozemšťanů, ale něco za něco...

„Tak co, jak vypadám?" zeptal se psychologa, právě se balícího do hrubých lněných látek a kůží.

„No, jako absolutní trhan, tedy pardon, věštec," zasmál se a přepásal si ty hadry koženým širokým pásem. To jsem zvědavý, jestli je přesvědčíš, aby začali stavět, "zapochyboval najednou technik.

"Neboj se. Jen to musíme zaobalit do jejich mýtů a kvůli dobré úrodě jsou schopni udělat cokoli a zamotáme do toho třeba i jejich zemřelé, to je důležité, oni nesmějí vůbec nic tušit, a tak nám vystaví, co potřebujeme.„

Je jasné, že pravěk a doba netechnická nebyla žádná idylka, pozemšťané ještě neznali ani počítadlo natož něco jako kvantové přístroje, a také neměli tušení, že se má člověk mýt mýdlem a denně si brát čisté prádlo. Hlavní je, že se stavělo a stavělo, až se dostavělo a...

Konečně, za pár minut v tomto speciálním prostředí, kde je patřičná teplota a potřebná vlhkost oživí paprsek světla jejich počítač. Vyjde to? Ta zrcadla jsou nedokonalá, i ta čočka z křemene.

„Teď!“

Oba dva vykřikli. Paprsek skutečně přesně ve 12.00 prošel malým otvorem a postupně se šířil tmou ... polovina přešla přes polopropustné zrcadlo, světelná vlna se tím posunula o čtvrtinu své délky a polovinu rozložila čočka na spektrum, to prošlo mřížkou v otevřené skřínce... znovu jí prošlé světlo čočka soustředila do jednoho paprsku, ten se dvakrát odrazil od zrcadel a dopadl do skřínky. Dívali se na tu světelnou hru a bylo jim jasné, že to vyšlo.

A tak si pro ty dva přijeli jejich lidi a pak se podle zákonů moudré matky přírody začali i lidé inteligenčně vyvíjet a dnes přemýšlí.

"...k čemu primitivní stavitelé víc jak před pěti tisíci lety vybudovali Newgrange? A proč v tom malém okénku nad vchodem je ten křemen?"

Povídka vyšla v knize Mýty v zrcadle vědy a fantazie, 2009

Koukám a nevím proč nemám u předchozího svého článku o politice diskusi ač jsem zadávala, že ji chci.

Autor: Jita Splítková | čtvrtek 11.8.2016 14:41 | karma článku: 13.49 | přečteno: 268x

Další články blogera

Jita Splítková

Soros, migranti, platební karty a bezbřehá pomoc

EU solící, OSN velící a Soros těžící – migrantský obchodní trojúhelník. A daňový poplatník plačící.

29.11.2018 v 10:00 | Karma článku: 32.78 | Přečteno: 1073 |

Jita Splítková

Feministky vymknuté z kuchyní šílí

Šílí nejen feministky i neinformovaní a placení a hlupáci. Proč? Oč se jedná? O ratifikaci Istanbulské úmluvy. Pokud by ji parlament ratifikoval, dopustil by se skoro vlastizrady. Nejsou to silná slova? Ne. Předkládám důkaz.

24.10.2018 v 13:59 | Karma článku: 42.29 | Přečteno: 2303 |

Jita Splítková

Manželství už jen svazek dvou lidí -Ano? Ne!

Manželství dvou lidí? Ne. Ano, jsme rozmanití a různí a to s sebou přináší, že prostě nemůže mít každý všechno, nač se umane.

19.10.2018 v 11:31 | Karma článku: 38.81 | Přečteno: 1584 |

Jita Splítková

Ó ta slova!

Slova milá, slova slušná, slova bojovná, slova sprostá – vše jsou jen slova a jejich volba není někdy náhodná. Třeba nevinné slovo kráva...

16.10.2018 v 14:47 | Karma článku: 14.52 | Přečteno: 356 |

Další články z rubriky Poezie a próza

Milan Kalous

Čest poraženým

Globalizace prý rozkládá vztahy v rodinách. Taková fráze. Taková blbost. Bude to ale zřejmě pravda. Když jsme tu měli Ústřední výbor plný debilů, silnou STB a jasný vliv KGB, lidi drželi více při sobě. Taková blbost!

22.2.2019 v 8:01 | Karma článku: 5.86 | Přečteno: 198 | Diskuse

Šárka Medková

"Jedeme do Králova Dvora a on v Berouně neřekne ani Beroun"

Rozhodla jsem se vyrazit si s naším synem na výlet. Mám konečně dovolenou, spoustu času a chuť cestovat. Jako cíl jsem, po domluvě s kamarádkou, vybrala město Beroun.

20.2.2019 v 17:50 | Karma článku: 21.88 | Přečteno: 883 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Dívka s plavými vlasy

Medici jsou tam (rozuměj v Praze) a juristé/ a mladí, pěkní kněží/ Ti mnoho v knihách zajisté/ víc ještě u holek leží. František Gellner – Radosti života

20.2.2019 v 16:37 | Karma článku: 17.68 | Přečteno: 366 | Diskuse

Jakub Kouřil

Hra

Byla jednou jedna babka, a ta měla čtyři jabka. Nebyla to obyčejná babka, ale jabkojedka a ty jablíčka nebyla obyčejná, ale kouzelná. Jsme přece v pohádce a v pohádce se bez kouzlení neobejdeme.

20.2.2019 v 13:53 | Karma článku: 6.20 | Přečteno: 134 | Diskuse

David Snítilý

Hokejový táta 4 – lži bez sexu zato s videem

Před vchodem postávala učitelka se dvěma policisty. Míša na nich mohl oči nechat. „Vidíš, došlo na má slova, pořád Ti říkám, že rosteš pro kriminál,“ střílím od boku. „Míša, takovej andílek,no to snad ne?“ hájí ho učitelka.

20.2.2019 v 9:29 | Karma článku: 11.43 | Přečteno: 559 | Diskuse
Počet článků 185 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 640

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/

Najdete na iDNES.cz