Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šmírujem, šmírujem a z toho se radujem aneb vždy tě uvidíme

9. 06. 2016 14:20:16
Agent 007 byl geniálním vynálezcem Q zásoben roztodivnými špiónskými pomůckami. Díky technickému výzkumu mají i dnešní reální špióni a vojáci k dispozici opravdu zajímavé přístroje.

Skrz naskrz

Někdy je životně důležitou potřebou armády, policie, špiónů... vidět i skrz zdi. Možnosti, jak toho docílit jsou dvě - opravdové průhledné zdi nebo přístroje, pro které je vše průhledné.

Donutit lidi stavět soukromí neposkytující domy, je nereálné. I když materiály na takovou stavbu existují, například "průsvitný" beton. Vynálezcem je maďarský architekt Áron Losonczi. Průsvitnost šedé monolitní hmotě dává světelná vodivost optických vláken - ta se vkládají do forem a zalévají betonem. Nic víc, ovšem záleží na tom, jak vkládat a zalévat, právě technologie výroby je předmětem vynálezu. Nový materiál a firmu Losonczi nazval LiTraCon. Jenže za takovýmito zdmi jsou vidět siluety pouze, když se v místnostech svítí. Výhodnější na sledování životů za stěnami je nový kapesní přístroj, který "cítí" za stěnou i slabé pohnutí. Jedná se o velice snadno a jednoduše použitelný aparát, který byl vyvinut ve Vědecko-technické agentuře Pentagonu DARPA. Tento přístroj - Radar Scope je schopný zaznamenat přítomnost lidí za betonovou stěnou silnou 30cm.

Nejedná se o prototyp, ale už v roce 2006 byla připravena sériová výroba. Ovšem vypadá to, že je vyráběný pouze pro americkou armádu. Přístroj váží 680 gramů a je velký asi jako videokazeta. Je vodotěsný a napájí se zcela běžnými bateriemi AA. Tomu, kdo s ním pracuje, ukáže jestli se v podezřelém domě nachází nějaký člověk. Dokáže i určit, zdali se dotyčný hýbe nebo je v klidu.

Radar Scope "vidí" za stěnu do vzdálenosti až patnácti metrů, takže málokdo ujde jeho pozornosti. Předpokládá se, že tento kapesní radar zlepší možnosti armády a policie při osvobozování rukojmích - budou vidět, kde se v místnostech lidé nacházejí a kolik jich je. Špioni uvidí, jestli je sledovaná osoba v pokoji a jestli tam někdo za ní přišel.

Jinýma očima

Další možností, jak vidět, co vidět potřebuji, je vyslat na určené místo někoho jiného, krajně nenápadného. Mohou to být roboty či živá zvířata nebo obojí - biorobot.

Z obyčejné želvy stvořil se svým kolektivem želvího robota neurobiolog Aleksej Burikov, vedoucí biologického oddělení Státní pedagogické university v Rostově na Donu. Povedlo se jim to namontováním speciálního přístroje - postroje na její krunýř. Postrojem je želva rádiově řízena pomocí vibrací - těmi je určován směr jejího pohybu, ale i zastavení se. Vepředu krunýře má přichycenou malou kameru, vysílající obraz, který sledují vědci na svém monitoru a podle těchto snímků želvu navádí k určenému cíli. Využití těchto kyborgů bude nejen vojenské, ale budou moci hledat zavalené lidi a pomáhat v ekologii při monitoringu zvířat v krajině.

Již zde zmiňovaná DARPA určila výzkumníkům zase jako zvíře vhodné k robotizaci potkana. Zásahy do jeho organismu byly v tomto případě mnohem drastičtější. Potkan má přímo do mozku implantovány desítky maličkých ocelových elektrod. Na zádech si nese "batoh" s miniaturním radiovým zařízením, které zhotovil neurobiolog John Chapin. Tento přístroj přijímá signály od implantovaných elektrod a předává je na monitory, které sledují "instruktoři". Batůžek je zároveň i radiomajákem, který umožňuje sledovat pohyb hlodavců i mimo dosah zóny viděné instruktory. Tito špióni mají, kromě vojenských akcí, za úkol vyhledávat drogy, výbušniny, zavalené lidi - na všechny tyto pachy jsou cvičení a jakmile některý ucítí, zaktivují tím implantované elektrody a ty předají do batůžku pro jednotlivé pachy charakteristický signál, takže instruktor následně podle toho přesně vidí, to co potkan cítí. Poněkud drsné.

Autor: Jita Splítková | čtvrtek 9.6.2016 14:20 | karma článku: 14.53 | přečteno: 346x

Další články blogera

Jita Splítková

Jejich malý svět

Ti dva pánové měli velké sny a v nich byl malý, maličkatý svět... nanosvět... a jeden z nich o něm sní dál

22.6.2017 v 9:28 | Karma článku: 10.14 | Přečteno: 259 | Diskuse

Jita Splítková

Správně nastavená ozubená kolečka

V historii vývoje počítačů jsou stovky jmen, připomeňme si některá. Tak třeba - víte kdo byl I.S.Brook?

21.6.2017 v 10:11 | Karma článku: 11.85 | Přečteno: 425 | Diskuse

Jita Splítková

Politika? Nezájem!

Důvody proč už nejen ženy, politika nebaví. A je mládí nositelem pokroku nebo idiocie? Jsou staří ropuchou na prameni nebo tahouny budoucnosti?

9.6.2017 v 9:35 | Karma článku: 11.93 | Přečteno: 334 | Diskuse

Jita Splítková

Ženy v politice. Ano? Ne? Podívejme se do historie.

K pochopení věcí je nutné znát i historii určitého společenského jevu a je jedno oč se jedná – takže odpověď - jestli ženy patří do politiky, hledejme i v historii mezi panovnicemi, rebelkami a zákonodárkyněmi.

8.6.2017 v 9:29 | Karma článku: 14.42 | Přečteno: 458 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Rychlejší než světlo – existuje nadsvětelná rychlost?

Rychlost světla je limitující rychlostí. Žádná informace se nemůže pohybovat rychleji než světlo ve vakuu. Přesto existují podmínky, kdy mohou mít částice hmoty nadsvětelnou rychlost. (délka blogu 5 min.)

23.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 12.81 | Přečteno: 321 | Diskuse

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.73 | Přečteno: 629 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.62 | Přečteno: 299 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 7.43 | Přečteno: 109 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice chybí.... více fyziky, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 23.39 | Přečteno: 576 | Diskuse
Počet článků 165 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 519

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.