Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Setkání s Evropankou

30. 04. 2016 11:55:19
I pouze slušnostní a někdy i nudné společenské konverzace se mohou stát začátkem nepochopitelných hádek.

Seděli na sedátkách na tramvajové zastávce. Dva asi tak desetiletí kluci. Tvářili se tak vážně, jak umí jen malí kluci.

Copak si asi povídají?

„No myslím, že budeme mít problémy.“ Vážně říká kluk v červené bundě.

„Proč myslíš? Něco ti někdo řek?“ Skoro se vyděsil kluk ve žluté bundě.

„To nééé.“ Vrtí hlavou. „Ale znáš to,“ rozmáchl ruce. „Všude kde jsou další lidi než ty, jsou problémy.“

V duchu se směju, ale už za chvíli poznám, jakou měli ti hoši pravdu. Kde jsou další lidi, jsou problémy a to někdy opravdu nečekané.

Sotva vystoupím z tramvaje, všimnu si, že po chodníku přesně proti mně kráčí jedna dávná známá. Bylo to takové veselé děvče, o kterém se říká, že nedala jenom tomu, kdo rychle utek ́.
Po ulici jede jedno auto za druhým, a tak jsme se prostě musely potkat.


„Ahoj,“ zvesela volám. Už mi je absolutně jedno, že mi odloudila moji dávnou platonickou lásku. Stejně se z něj vyklubal šmejd, který si od svých holek půjčoval a nikdy nesplácel. Takže mi vlastně udělala dobrou službu.
„Ahoj,“ odvětí bez zájmu a je vidět, že má vztek, že právě teď jde po tom samém chodníku co já.


Vypadalo to, že kolem sebe prostě jen projdeme. Když se za mými zády ozvalo: „baf.“
Vyjeknu. Otočím se. Citoslovcem „jééé“ dávám najevo radost ze setkání s kamarády. Dva kluci z New Yorku, kteří tady už delší dobu žijí a česky mluví jen o trochu líp než já anglicky, ale rozumíme si.
Známá mě najednou taky hodně zná a sama se s širokým úsměvem mužům představuje. Nejsem tak drsná, abych ji poslala do patřičných míst.


Započíná rozhovor. Ano, mladá žena bravurně ovládá angličtinu., ale kluci se tváří, jako že neví, co si s ní povídat, jenže jsou slušně vychovaní. Napadla je taková ta universální neosobní konverzace. Která je sice trochu nudná, ale nemůže vyvolat žádná nedorozumění.
„A ty jsi taky Češka?“ Ptají se jí.
„Ne, já jsem Evropanka.“ Odpovídá s určitým despektem v hlase.
„Evropanka?“ Nějak nechápou. „A odkud tedy jsi?“
„Z Evropy!“ Velmi ostře odsekne a pokrčí nos.
Newyorčani jsou teď už úplně zmatení. Nechápou, co udělali špatně, proč se na ně ta žena zlobí. Dívají se na mě. Krčím rameny.
„No někde ses musela narodit. Evropa je kontinent, člověk se narodí a žije v nějaké zemi a tam v nějakém městě. Tak to prostě je. Nikdo se prostě nezjeví jen tak v časoprostoru. Každý má své kořeny.“ Nedají se mladí muži odbýt. A hned sami překotně říkají, odkud že který z nich je.
Známá si je prohlíží. Vypadalo to, že právě prozřela a vidí několik mimozemšťanů, co se maskovali za lidi.
„Ty ses přeci narodila a žiješ tady v Praze.“ S radostí jí osvěžuji paměť. Konečně vidím, co znamená vraždit očima. Její pohled vskutku takovým byl.
„No tak jsem se tady narodila, no a co? Zdůrazňovat nějaký národní stát už je zastaralé a xenofobní! Fašisti se ohání národním státem.“ Vyprskne. „Já jsem prostě Evropanka. Bez národní či státní příslušnosti. Prostě Evropanka a tady už dávno nežiju.“ Ušklíbla se, a když viděla, že se s ní nikdo nechce hádat, zlostně dodala: „vy všichni tři jste trapné tupé fosilie. Kdo jinej by chtěl žít tady! “ Jak chtěla dát do hlasu co největší odpor, prskla si slinu na klopu saka. My opět nic. Hádka nebyla, šli jsme každý svým směrem.
Jeden z kluků se za ní otáčí a prostředníčkem si maluje kolečko na čelo. Směju se.
„Yes, she is an idiot!” Uleví si druhý kamarád.

„Jo, to ona je,“ přitakávám a zjišťuju, že i nudné slušnostní témata na společenské konverzace mohou vybudit u určitých lidí nenávistné emoce. Co by se asi stalo, kdyby zvolili téma počasí?

Autor: Jita Splítková | sobota 30.4.2016 11:55 | karma článku: 19.65 | přečteno: 437x

Další články blogera

Jita Splítková

Jejich malý svět

Ti dva pánové měli velké sny a v nich byl malý, maličkatý svět... nanosvět... a jeden z nich o něm sní dál

22.6.2017 v 9:28 | Karma článku: 10.14 | Přečteno: 259 | Diskuse

Jita Splítková

Správně nastavená ozubená kolečka

V historii vývoje počítačů jsou stovky jmen, připomeňme si některá. Tak třeba - víte kdo byl I.S.Brook?

21.6.2017 v 10:11 | Karma článku: 11.85 | Přečteno: 425 | Diskuse

Jita Splítková

Politika? Nezájem!

Důvody proč už nejen ženy, politika nebaví. A je mládí nositelem pokroku nebo idiocie? Jsou staří ropuchou na prameni nebo tahouny budoucnosti?

9.6.2017 v 9:35 | Karma článku: 11.93 | Přečteno: 334 | Diskuse

Jita Splítková

Ženy v politice. Ano? Ne? Podívejme se do historie.

K pochopení věcí je nutné znát i historii určitého společenského jevu a je jedno oč se jedná – takže odpověď - jestli ženy patří do politiky, hledejme i v historii mezi panovnicemi, rebelkami a zákonodárkyněmi.

8.6.2017 v 9:29 | Karma článku: 14.42 | Přečteno: 458 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Tomáš Zdechovský

Teroristé, migranti a kriminálníci brzy zaplaví celou Českou republiku

Od mnoha lidí slyším a čtu při diskusích na sociálních sítích, jak je to v Česku hrozné, jak se prý bojí večer vycházet na ulici a jaký mají strach z migrantů, kteří nás brzo zaplaví na základě Kalergiho plánu...

23.10.2017 v 9:10 | Karma článku: 12.03 | Přečteno: 689 | Diskuse

Aleš Vavřinec

Jak jsem našel životní poslání ...

Zveřejňuju tady mou odpověd na FB dotaz, jak jsem se dostal k tomu co dělám, jak jsem našel svoje poslání, smysl ... tedy jak se mi to všechno stalo?

23.10.2017 v 7:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 90 | Diskuse

Dana Kellnerová

Sex jako mužská zbraň

Ženy odpradávna využívají svoji sexualitu k ovládnutí muže, kterého si vyberou, aby odvrátily hrozbu, že se muž začne poohlížet po jiných. Jak to mají někteří muži? Čtěte dál...

23.10.2017 v 7:00 | Karma článku: 11.42 | Přečteno: 571 |

Zuzana Palečková

Jen tak si užít

Rozdávají letáky, růže či koblihy, někteří dokonce se svým programem zvoní u dveří. Aspoň jednou za čas nám musí pozorně naslouchat. Letos se to většině moc nepovedlo, asi už zapomněli, jak se to dělá.

23.10.2017 v 1:29 | Karma článku: 6.52 | Přečteno: 186 | Diskuse

Zbyšek Hlinka

„Veselé“ příhody s hygienickou stanicí – jednání v omylu

Po návštěvě úřadu jsem se ocitl v patové situaci. Předělání projektu (natož pak stavby) nepřicházelo v úvahu z finančních důvodů. Jednání obou úřednic bylo natolik přesvědčivé, že jsem nabyl dojmu,

22.10.2017 v 19:06 | Karma článku: 14.32 | Přečteno: 547 | Diskuse
Počet článků 165 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 519

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.