Výletník

7. 03. 2016 16:49:58
Jaké jsou sny naštvaných mladých mužů? Jsou v nich svůdné ženy nebo jiné touhy? Mini povídka s trochou ironie

"Pane," stevardka jemně zatřásla spícím mužem, " za chvíli budete přestupovat."

Otevřel oči a chvíli se na ni nechápavě díval, než si uvědomil, že je ve Spacebusu a na cestě na základnu. "děkuji vám." Usmál se na ni a honem si do kufříku srovnal všechny materiály rozložené kolem sebe.

- - -

Trochu ho vyvedl z míry potlesk, který se ozval, jakmile vystoupil do čekárny. Byli zde nastoupení piloti všech zde přítomných Spacebusů a Jádráků, tak důvěrně nazýval rakety s jaderným motorem a stála tam i veškerá obsluha vesmírné stanice. Všichni se na něj usmívali a tleskali.

"To jste jim nařídil?" Vyštěkl místo pozdravu na svého tajemníka, který ho běžel, rovněž tleskaje, přivítat.

"Samozřejmě, že ne, pane, ale vaše přítomnost mezi nimi je tak vzácná a ještě jste nikdy neletěl Jádrá... " Zarazil se.

"No jen to řekněte, já se nenaštvu, prostě Jádrákem."

"Ano." Rozpačitě přikývl, "ale máte málo času, za čtvrt hodiny odlétáme, honem pojďte za mnou."

Stačil se ještě usmát a zamávat všem těm tleskajícím lidem a nedočkavě běží celkem úzkými chodbami, za chvíli ji uvidí opravdovou, nebude to jen ten model, co má na stole.

- - -

Seděl pohodlně ve svém cestovním boxu. Konečně po letech práce si udělal čas taky si zaletět podívat se na Mars. Dva měsíce tam a dva zpátky. Musel se usmívat. Když nastupoval, láskyplně si prohlížel jaderné motory, ochranné štíty pro kabinu posádky. Všechny ty elegantní tvary laskal pohledem a všechno je jen jeho výtvor a takhle rychle se cestuje jen díky němu. Ještě tady nestála tahle stanice a on už v hlavě montoval motor a rakety. Upravil si sedátko na lehátko a spokojeně usnul.

- - -

"Tak mladej, vstáváme, vstáváme." Průvodčí zalomcoval hluboce spícím mužem.

Ten se chvíli na něj vyjeveně díval, pak si uvědomil, kde je, a že má vystupovat. "Jé, já jsem tvrdě usnul, děkuju, že jste mě vzbudil." Honem vzal bágl a transparent a vyběhl z vlaku.

"Co to tam měl ten kluk napsaný?" Zeptal se někdo průvodčího.

"Ale bylo na něm něco jako "Protestuji proti jaderným výzkumům."

Autor: Jita Splítková | pondělí 7.3.2016 16:49 | karma článku: 8.38 | přečteno: 363x

Další články blogera

Jita Splítková

Soros, migranti, platební karty a bezbřehá pomoc

EU solící, OSN velící a Soros těžící – migrantský obchodní trojúhelník. A daňový poplatník plačící.

29.11.2018 v 10:00 | Karma článku: 32.78 | Přečteno: 1073 |

Jita Splítková

Feministky vymknuté z kuchyní šílí

Šílí nejen feministky i neinformovaní a placení a hlupáci. Proč? Oč se jedná? O ratifikaci Istanbulské úmluvy. Pokud by ji parlament ratifikoval, dopustil by se skoro vlastizrady. Nejsou to silná slova? Ne. Předkládám důkaz.

24.10.2018 v 13:59 | Karma článku: 42.29 | Přečteno: 2303 |

Jita Splítková

Manželství už jen svazek dvou lidí -Ano? Ne!

Manželství dvou lidí? Ne. Ano, jsme rozmanití a různí a to s sebou přináší, že prostě nemůže mít každý všechno, nač se umane.

19.10.2018 v 11:31 | Karma článku: 38.81 | Přečteno: 1584 |

Jita Splítková

Ó ta slova!

Slova milá, slova slušná, slova bojovná, slova sprostá – vše jsou jen slova a jejich volba není někdy náhodná. Třeba nevinné slovo kráva...

16.10.2018 v 14:47 | Karma článku: 14.52 | Přečteno: 356 |

Další články z rubriky Poezie a próza

Milan Kalous

Čest poraženým

Globalizace prý rozkládá vztahy v rodinách. Taková fráze. Taková blbost. Bude to ale zřejmě pravda. Když jsme tu měli Ústřední výbor plný debilů, silnou STB a jasný vliv KGB, lidi drželi více při sobě. Taková blbost!

22.2.2019 v 8:01 | Karma článku: 5.86 | Přečteno: 198 | Diskuse

Šárka Medková

"Jedeme do Králova Dvora a on v Berouně neřekne ani Beroun"

Rozhodla jsem se vyrazit si s naším synem na výlet. Mám konečně dovolenou, spoustu času a chuť cestovat. Jako cíl jsem, po domluvě s kamarádkou, vybrala město Beroun.

20.2.2019 v 17:50 | Karma článku: 21.88 | Přečteno: 883 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Dívka s plavými vlasy

Medici jsou tam (rozuměj v Praze) a juristé/ a mladí, pěkní kněží/ Ti mnoho v knihách zajisté/ víc ještě u holek leží. František Gellner – Radosti života

20.2.2019 v 16:37 | Karma článku: 17.68 | Přečteno: 366 | Diskuse

Jakub Kouřil

Hra

Byla jednou jedna babka, a ta měla čtyři jabka. Nebyla to obyčejná babka, ale jabkojedka a ty jablíčka nebyla obyčejná, ale kouzelná. Jsme přece v pohádce a v pohádce se bez kouzlení neobejdeme.

20.2.2019 v 13:53 | Karma článku: 6.20 | Přečteno: 134 | Diskuse

David Snítilý

Hokejový táta 4 – lži bez sexu zato s videem

Před vchodem postávala učitelka se dvěma policisty. Míša na nich mohl oči nechat. „Vidíš, došlo na má slova, pořád Ti říkám, že rosteš pro kriminál,“ střílím od boku. „Míša, takovej andílek,no to snad ne?“ hájí ho učitelka.

20.2.2019 v 9:29 | Karma článku: 11.43 | Přečteno: 559 | Diskuse
Počet článků 185 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 640

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/

Najdete na iDNES.cz