Ideál krásy či jen pouhý ideál - co to je? Zřejmě něco jako trojhlavý pes nebo letící drak - prostě vymyšlenost. Nikdy nesplnitelný sen. Nebo přírodou nadiktovaná realita?
Mladíci si vylepují na dveře svého pokoje pornohvězdy a zpěvačky, ale nejen ty - prostě jakékoliv krásné ženy, oblečené jen spoře, ale častěji úplně bez oděvu. Tyto ženy stojí jejich tělo neuvěřitelně peněz a to za plastiky, silikon a chemický sajrajty, a krásky z plakátů by si dotyčných mladíků v životě nevšimly - pokud by to nebyli producenti, režiséři, milionáři…
Mladí muži se většinou nechodí na své hvězdy dívat, stačí jim třeba zajít někam do striptýzového baru - tělo jako tělo, když je krásné...
Děvčata si nad postele vylepují herce, zpěváky a někdy i kulturisty. Své idoly - ideály zbožňují k zešílení. Chodí se na ně dívat do divadel, na koncerty nebo aspoň do kina, a když jejich idol je jen malá hvězdička a ony jsou pohledné, tak si jich může všimnout třeba i na jednu noc.
S věkem děvčátka se ideál pomalu mění. Nakonec jím je hodný, pracovitý, pro ně pohledný muž, který si je vezme a zabezpečí.
Jenže ideál a to ideál krásy, opravdu existuje a vědci pracují na tom, aby dokázali, jak vznikl a proč. Proč tedy vznikl, jak a kdo jím je?
Podívejte se na Marylin Monroe – kráska, na jejíž fotky snad všichni muži pohlednou se zalíbením, i když už dávno nežije. Útlý pas a velká prsa, to je záruka úspěchu v každodenních pomyslných soutěžích o královnu krásy v očích mužů. Proto i panenka Barbie slaví své mnoholeté vítězství v popularitě mezi panenkami, protože vypadá, jak vypadá. Toto tvrzení je dnes již vědecky podložené.
A proč matka příroda nakázala, aby se mužům nejvíce líbily ženy s takovouto figurou?
Ono totiž ženy s velkým poprsím a útlým pasem jsou nejplodnější ze všech žen. Není to ve figuře, ale jak jinak než v hormonech, které zřejmě spustí v těle miminka - holčičky růst takovéto žádané siluety. Tyto hormony "plodnosti" jsou jen dva - estradiol a progesteron (společné působení progesteronu a estradiolu se podílí na zdárném zachycení oplodněného vajíčka v děloze).
Výzkumy se dokázalo, že ženy s figurou MM mají těchto hormonů mnohem více než jiné ženy a jejich fertilita v plodném období je tím pádem dvakrát až třikrát vyšší.
Jak matka příroda zařídila, aby se tyto plodnější ženy i více líbily? Nezařídila nic, jen během tisíciletí muži zjistili, že s takovými ženami mají více potomků a tuto zkušenost si postupně předávali z otce na syna, až se ze zkušenosti stal sexuální symbol krásy. To je tajemství ideálu. Jedná se vlastně o ustálený vzor pro správný výběr reprodukčního partnera - je to vlastně ideál plodnosti. To platí i pro ženy vybírající si zase podle vzoru ideálu krásy muže.
"Panenka Barbie v sobě skrývá biologický podklad," - to říká i vedoucí výzkumného týmu, zabývajícího se právě otázkou, jak souvisí ideál krásy s fertilitou, Gražina Jasienská z Jagellonské university v Krakově.
Jasienská, společně s kolegy z USA a Norska ve svých výzkumech korelace mezi figurou žen a jejich plodnosti - čili hladinou hormonů estradiolu a progesteronu v těle (měřeno v plodné dny), jasně dokázala, že tato korelace očividně existuje.
Obsah hormonu estradiolu bylo o 26-37% vyšší u žen s figurou MM než u dalších žen, u progesteronu to bylo jinak - toho měly více všechny ženy s útlým pasem (na velikosti hrudníku v tomto případě nezáleželo).
Dané výsledky neslouží pouze paní doktorce k napsání článků a pobavení čtenářů, ale ještě další výzkum má vyřešit spory týkající se principů sexuálního puzení u člověka. Tento výzkum má dát konečný a přesvědčivý důkaz o tom, že pojem krása se rozvinul až v určitém stupni průběhu evoluce a není získán nějakou zkušeností v určitých historických dobách. A dále má potvrdit, že tyto představy krásy - memy, jsou založeny pouze na způsobilosti k reprodukci. Takže nejdříve byla plodná žena a až pak se z ní stal symbol krásy. Jestli je to tak, ale musí ještě vědci dokazovat v dalších výzkumech a náročných testech korelace figury a hormonů plodnosti.
Jak vidíte dokázat vědecky ideál krásy, dá práci. A existuje zde možnost, že vše je jinak a výzkum se zařadí k dalším zbytečným bádáním.
