Ať žije uhlík a autorka !

Skvělý, do naprostého perfektna dotažený blog. Máte můj obdiv, Jito.

Dano, děkuju moc :) od včerejška mám v okně otevřený druhý díl ZOO :) dnes se doufám k přečtení už dostanu

Zajimavy clanek. Diky za prehledne podane informace o uhliku.

děkuju :)

Že by se nám rodil další poučný seriál? Co nových forem se podařilo vytvořit od doby, kdy jsem se učila (an)organiku!

dnes už to je skoro tak, že co večer napíšu, ráno už je překonaný

Tedy Jito, to je ale obsažná lekce! Není to tedy moje parketa, ale přece jen zvědavost zvítězila. Obdivuji tvůj široký záběr a tleskám!!!

děkuju :) ono tohle patří k tématům, co jsem měla tak nějak za svá a pořád si je studuju IT, robotika, nanotechnologie...

Pěkný technický popis, ale to nejdůležitější chybí. Uhlík je základní součástí všeho živého na této planetě. Pokud pomineme vodu, tak naše těla jsou z velké, ne-li převážné, části z uhlíku, u rostlin to platí ještě mnohem víc. Uhlík pomáhá, ve formě CO2, udržet na naší planetě příznivé klima, ale je jen součástí, hlavním skleníkovým plynem je obyčejná voda. Veškerý život, zde, je postaven na bázi uhlíku. Ve Vesmíru není až tak běžný, vzniká při jaderné fůzi helia, takže ve velmi starých hvězdách, které již spotřebovaly své prvotní palivo a musily vybuchnout a svůj materiál rozprostřít do vesmírného prostoru. Mračna vodíku smísená s těmito zbytky starých hvězd dala možnost vzniku planetárního systému, jako je ten náš. Pokud by se formoval pouze z vodíku, život ve formě, jak jej známe, by neexistoval a neměl by kdo o vlastnostech uhlíku referovat.

děkuji za hezký komentář :), ano, samozřejmě jsme uhlíkové jednotky - v mnoha scifi se to připomíná, ale já se soustředila jen na to, co není až tak známé - přeci jen je to článek - a kdo by četl ještě víc obsáhlejší text

Nejběžnějším prvkem v dosud nám známém vesmíru je sice vodík, ale uhlík je naprosto fascinující svými fyzikálně-chemickými vlastnosti.

Osobně by mne zajímalo, jestli by někde ve vesmíru mohl existovat "organický" život postavený na jiném prvku s obdobnou elektronovou konfigurací, konkrétně tedy třeba na bázi křemíku.

A jinak samozřejmě díky za pěkný článek!