Jíťo, ráda jsem si vás přečetla

Nádhera. Vzpomněl jsem si na větu z Š+G povídky Moje jízda tramvají: Kdyby seděl, stejně by nepustil, já je znám!

Pěkné počtení,karma, jen . . . . . nepřehnala jste to s těmi pětadevadesáti léty ? !

Jsem také důchodce, ale nezapšklý magor. Ten blog je úžasný.

Bezvadné...ono já to stáří v jednom blogu i obhajuju, leč takovou tu zásluhovost a nevraživost a nepustim!!! jeden zažije mezi jimi samými poměrně často...

Pak nabádejte mladý!...

umřel mi známý - 93 let... většího štramáka chlapa v takovém věku, kterému jsem padala kolem krku, jsem neznala. Spor ́ták, francoužštinář, na pracích v reichu... s nadhledem a vtipem.... a říkal, já na ty srazy chodit nemůžu... se tam furt mele vo nemocech a dědkové , báby jako by nebyli rádi, že jsou tady. já je nechápu... jeden se tam nezasměje...říkával,

Tak to je naprosto skvělé! Dík, že jste to napsala

Krásné!

U vašich blogů si člověk vždycky tak nějak hezky odpočine.

To je bajecne. Opet neco co stalo zs prcteni.

Je to sice k pousmání,ale nač jsou takové průkazy ZP? Asi na dvě věci.

Take by mne pane Salako zajimalo k cemu je sedmdesatnikovi se zbytnelou proststou, jinak zdravemu jako ripa.