Když zákaz otevře člověku cestu

3. 10. 2016 9:00:00
Neznám básníka, který by i programoval, zato programátoři, kteří i píší básně existují - důkazem je A.P.Eršov.

Fakta

Andrej Petrovič Eršov se narodil 19. dubna 1931 v Moskvě a zemřel po těžké nemoci 8. prosince 1988 v Moskvě.

Patřil k nejvýznamnějším ruským - tehdy ještě sovětským, programátorům a matematikům. Zaváděl zde teoretické a systémové programování a programovací jazyky a založil Sibiřskou školu informatiky. Byl průkopníkem ruské korpusové lingvistiky a díky jeho iniciativě byl založen ruský národní korpus.

Inicioval a řídil tyto projekty - tvorbu jazyků ALPHA, ALPHA -6 a překladače z nich a jazyku Rapira, dále prvního sovětského systému sdílejícího čas AIST-0, elektronického systému nakladatelské činnosti RUBIN a MRAMOR. V osmdesátých letech navrhl vytvořit otevřený, rozvíjející se jazyk "Lexikon".

Jednou z prvních monografii na světě o automatizaci programování byla jeho kniha "Programování programů pro elektronický výpočetní stroj BESM".

Byl profesorem na Novosibiřské universitě.

Napsal 200 odborných knih a článků, jeho další literární ať už odborná nebo umělecká činnost - psal básně a překládal básně R. Kiplinga a dalších anglických básníků, obsahuje další stovky prací.

Když strana rozhodla

Od roku 1943 žil s rodiči na Sibiři v městečku Kemerovo, v roce 1949 zde odmaturoval a přihlásil se na fyzikálně-technickou fakultu Moskevské university. Jeho přáním bylo stát se fyzikem. V té době člověk mínil, strana měnila. Studia na této fakultě mu nebylo umožněna, ale byl převeden na mechanicko- matematickou fakultu na katedru numerické matematiky. Zde na kurzech A.A. Ljapunova se začal zabývat programováním. Ještě studoval, když v roce 1953 byl přijat na Institut přesné mechaniky a výpočetní techniky - kde se tvořil jeden z prvních sovětských kolektivů programátorů.

V roce 1954 ukončil Lomonosovu universitu v Moskvě - bylo to v sovětských podmínkách poprvé, co on i jeho kolegové opouštěli školu se specializací - programátor. Do roku 1957 byl aspirantem u A.A. Ljapunova opět na Moskevské universitě. V roce 1958 zakončil disertační práci, ve které se věnuje pojmu příkazového algoritmu. Kybernetika, programování - to vše ještě v tehdejším Sovětském svazu nemělo u některých matematiků důvěru a z tohoto důvodu Eršov svoji disertační práci obhájil až v roce 1962. Doktorskou disertační práci na téma Metody tvorby překladačů obhájil v roce 1968, v roce1970 se stává členem korespondentem Akademie věd SSSR a v roce1984 akademikem.

Jeho práce o teoretickém a systémovém programování měly mezinárodní ohlas - v roce 1965 se stal členem Americké asociace výpočetní techniky - Association for Computing Machinery (АСМ) a v roce 1974 čestným členem Britské společnosti výpočetní techniky.

Velmi aktivně pracoval v organizaci International Federation on Information Processing (IFIP), byl zde v řadě pracovních výborů a skupin IFIP, spolupořádal či přednášel na řadě jejich konferencí. V roce 1980 byl za tuto svoji aktivnost odměněn vyznamenáním "Silver Core".

Jako vědec byl i redaktorem či členem redakčních rad v řadě časopisů, a to jak Sovětských - Kybernetika, Programování..., tak zahraničních - Acta Informatica, Information Processing Letters, Theoretical Computer Science...

Se svými přednáškami vystupoval v řadě organizací v Evropě, USA a Japonsku.

K tomu všemu se v roce 1987, rok před svojí smrtí, stal předsedou Rady pro kybernetiku, která koordinovala všechny domácí vědecké výzkumy v informatice a programování.

Při tomto pracovním nasazení je neuvěřitelné, že ještě překládal z angličtiny básně a sám je, jak bylo řečeno, psal. Zřejmě to pro něj znamenalo relaxaci jako i hra na kytaru a zpěv.

Počítej se životními zákony, ale buď také vždy připraven na výjimky - prohlásil R. Kipling oblíbený spisovatel a básník A.P.Eršova. Tento citát se k Eršovi docela hodí - kdo ví, jak by se odvíjel jeho život, kdyby vystudoval fyziku? Proslavil by se také tak jako programátor? To asi ne. Je to paradox, ale v jeho případě onen zákaz jít studovat fyziku mu nezničil budoucnost, naopak - on totiž byl připraven na výjimky, možná i na tu nejkrutější, že zemře již v 57 letech.

Autor: Jita Splítková | pondělí 3.10.2016 9:00 | karma článku: 9.61 | přečteno: 161x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.23 | Přečteno: 132 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 25.00 | Přečteno: 520 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 189 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.12 | Přečteno: 294 | Diskuse
Počet článků 189 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 706

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...