Stroje tvoření

18. 05. 2016 14:35:23
Budeme mít někdy v těle maličké opraváře, kteří nám nedovolí být nemocní a zemřít? Je možné, aby věda někdy splnila tento sen?

první díl http://splitkova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=521040

V roce 1986 vychází kniha Erica Drexlera - Engines of Creation: The Coming Era of Nanotechnology New York: Anchor Press/Doubleday - u nás známá jako Stroje tvoření.

Kniha je sice stará už 30 let, ale je i v současnosti čtivá a pořád, dalo by se říci, svým způsobem aktuální. Prostě jedná se o základ v představách a teoriích o nanotechnologii a není tedy na škodu seznámit se s kořeny dnes módní a rozvíjející se technologie. Je škoda, že v češtině se jí asi už nikdy nedočkáme. Jedná se sice o vědeckopopulární publikaci, ale místy se stává sci-fi o krásném novém budoucím světě, kde se věci budou vyrábět jakoby samy z hlíny a vzduchu a nanoroboty v tělech lidí a snad i v tělíčkách domácích mazlíků, všem zajistí zdraví, mládí a život věčný...

V Drexlerově knize se vše hodně točí kolem nanostrojů, které se samy budou replikovat nebo které budou vyrábět jiné stroje či předměty - tzv. assemblery, a také kolem molekulární výroby nanozařízení - čili nanotováren. Autor počítá i s disassemblery - což jsou takové skenery, které "přečtou" molekulární strukturu libovolného předmětu a podle této struktury naprogramují assemblery, aby vyráběly přesné kopie této struktury.

Drexler má v současnosti dost oponentů, jedním z nejznámějších a také asi nejopravněnějších byl v roce 2005 zesnulý R. E. Smalley -nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1996 za objev nové formy uhlíku - fullerenů. V článku "Of Chemistry, Love and Nanobots" z roku 2001 publikovaném v zářijovém čísle Scientific American, uvedl, že chemie je nejúčinnější metodou pro manipulaci s molekulami ... nanoroboty a assembler nemohou být v našem světě realizovány pro prostorové omezení. Kontrola všech atomů obklopujících místo reakce vyžaduje takové množství manipulátorů, že pro ně nebude dostatečný prostor. Smalley nazval prostorový problém jako „tlusté prsty“ a problém vazeb atomů jako „lepivé prsty“.

Již v prvním díle zmiňovaný Don Eigler, jde ve své kritice ještě dál - má výhrady k samotnému výrazu nanotechnologie - v rozhovoru pro časopis Expert řekl: "Termín nanotechnologie se narodil ve vědecko-populární literatuře, je ho nutné spíše brát jako marketingový výraz a lákadlo na investory a také na zvýšení zájmu široké veřejnosti. Mnozí hovoří o tom, že se jedná o novou vědeckou disciplínu. Mně se takový přístup nelíbí. V principu výzkum jakýchkoliv supermalých struktur, rozměry kterých jsou menší než 100 nanometrů, je možné přiřadit k nanotechnologiím. Například chemie už dávno pracuje na molekulární úrovni - takže to by tedy podle této logiky znamenalo, že se jedná o nanotechnologii? Proto mě se líbí více definice, že to čím se dnes zabýváme je svázáno s novou úrovní řízení procesů v mikrosvětě."

I přes kritiky a někdy zdá se i oprávněné, Drexler věří svým nano vizím - podle něj se jednou lidem podaří sestrojit nanoroboty, která budou v našem těle likvidovat viry, bakterie, omlazovat buňky, opravovat tkáně... Krásný malý svět, svět snů a sny se lidem nemají brát. Jenže sny nemají právo zničit realitu a nedostižné sny mohou nadělat hodně škody v tom, jak lidé budou očekávat nemožné. Proto je důležitý Smalleyho přístup k nanotechnologiím - popsal ho a vlastně svoji celkovou filosofii ve stati "Nanotechnologie v nejbližších 50 letech".

Úvodem zde rozdělil nanotechnologie na "mokré" a na "suché".

Mokrá v sobě zahrnuje všechno to co náleží k biotechnologiím a k existujícím buněčným strukturám ve vodním prostředí. I když výsledky mokré nanotechnologie jsou pozoruhodné, Smalley se domnívá, že její možnosti jsou k průmyslovému využití a masové výrobě opravdu velmi vzdálené.

Alternativní a průmyslově využitelný směr nanotechnologií viděl Smalley v souladu s tradičním technickým pokrokem - čili jejich logické navazování a pokračování v linii - "od parního stroje k dnešním počítačům". Tento technický směr je suchá nanotechnologie neboli inženýrská. Úkolem suché nanotechnologie je vytváření nových objektů na atomární úrovni a to bez toho, aby byla nějak k tomuto účelu využita reprodukce živých buněk a bez použití vodních roztoků.

Smalley prostě viděl nano svět bez snových příkras, díky své vědecké praxi znal reálné možnosti, a i když těžko asi někdy budeme mít v těle nanoroboty, přesto je malý svět téměř neuvěřitelný.

Zázračný prvek – uhlík. Pějme na něj ódy. http://splitkova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=508913

Autor: Jita Splítková | středa 18.5.2016 14:35 | karma článku: 12.91 | přečteno: 383x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.13 | Přečteno: 124 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 24.19 | Přečteno: 514 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 189 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.12 | Přečteno: 293 | Diskuse
Počet článků 189 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 706

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...