foto - chybí tady člověk?
Jita Splítková
Tulipánové šílení
V životě jsem nenarazila na člověka, co by neměl rád tulipány. Jsou tak úžasné graciézní a roztomilé, tajemné i veselé. A patří k Praze. Takže něco málo infa a víc portrétů, které jsem vytvořila pánům tulipánům.
Jita Splítková
Jaké byly barvy letošního léta?
Už je to definitivní, barvy mizí, venku je pošmourno, na Šumavě sněžilo... prostě bude zima. Čas na ohlédnutí se za létem.
Jita Splítková
Famózní a úžasné jako ženy (2)
Za řekou a u souseda je vždy tráva zelenější... řeka má dva břehy a vy jste taky sousedé – logicky tedy vzato, tráva je všude stejně zelená...
Jita Splítková
Famózní a úžasné jako ženy (1)
Sophia Loren, Brigitte Bardot, Marilyn Monroe... kdo na ně má? Květiny ze skleníků botanických zahrad.
Jita Splítková
Na nebi jsou tři medvědi
Také vás baví ta dětská hra - prostě se dívat na nebe a vidět v mracích draky, indiány nebo ty tři medvědy? A těch monster co tam pluje.
Jita Splítková
Život a smrt exotických fešáků
Konečně jsem se dostala na výstavu motýlů v Pražské botanické zahradě. Přináším vám z tohoto světa obsáhlou foto reportáž. Přihodil se mi tam neuvěřitelný životní zážitek a motýli byli neposední, jak jinak, jsou to motýli...
Jita Splítková
Chybí tady člověk?
Krajina bez staveb, bez lidí, zvířat, ptáků... Je osamělá? Jsou takové fotky smutné? V žádném případě. Krajina si vystačí sama.
Jita Splítková
Strom ve městě
Nemají ve městech ustláno na růžích. Jsou ve smradu, zalití betonem či asfaltem. Když vyrostou, hned je chtějí pokácet. Vandalové jim rvou větve... jenže oni to nevzdávají.
Jita Splítková
Jaro - probouzení se
Ještě to není ono, ještě v přírodě převládá hnědá hlína a holá kůra stromů a v noci je velká zima, ale už to začíná! A najdou se i květy k nimž se bezesporu hodí použít slovo čarokrásné.
Jita Splítková
Ty krásky marnivé
Marnivé krásky? To je přeci hloupost! Jsou to jen krásky, marnivost může být vlastnost jejich pěstitelů, ale orchideje jsou prostě orchideje.
Jita Splítková
Barevná zima
K zimě se dodává přídavné jméno – bílá. Je to tak? I zima přeci může hýřit barvami. Fotky jako důkaz.
Jita Splítková
Tak křehké, tak prokřehlé
Zima – moc ji v lásce nemám, ale jedno musím uznat, je velmi fotogenická. Takže i já, její ne moc velká milovnice, beru čepici a rukavice a vyrážím lovit fotky.
Počet článků 189 | Celková karma 0.00 | Průměrná čtenost 706 |
Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.