Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Správně nastavená ozubená kolečka

21. 06. 2017 10:11:52
V historii vývoje počítačů jsou stovky jmen, připomeňme si některá. Tak třeba - víte kdo byl I.S.Brook?

V roce 1995 vyšla kniha "Computer pioneers" od autora J.A.N.Lee - IT odborníka z Virginia Polytechnic Institute. V knize je na sto životopisů těch, co vyšlapávali cestičku PC na naše pracovní stoly a i ta stovka je málo, bylo jich samozřejmě ještě více. Za Rusko tam jsou z desítek vědců a techniků uvedeni jen V.M. Gluškov a A.P. Eršov a přitom neoddiskutovatelný význam v historii vývoje počítačů mají i S.A. Lebeděv, I.S. Brook, B.I. Rameev, M.A. Kartzev, H.J. Matjuchin, N.P. Brusentsov, I.J. Acušsky... co člověk - to zajímavý nápad a počítač - dokonce v souvislosti se jmény Brook a Lebeděv se hovoří o konstrukční počítačové škole.

Shodou okolností oba dva zakladatelé "konstrukčních filosofii" počítačů a škol v Rusku se narodili v roce 1902, studovali Moskevskou techniku a pracovali v Energetickém institutu - a tady podobnosti končí až na fakt, že i zemřeli ve stejném roce. Škola Lebeděva byla zaměřena na konstruování velkých počítačů a hlavně na jejich výkon - to byl její hlavní cíl. Na rozdíl od této školy se ta Bookova zaměřovala na malé a střední počítače, kde hlavní roli hrál ukazatel cena/výkon.

Fakta

Isaak Semjonovič Brook se narodil 8.11. (či podle tehdejšího ruského kalendáře 26.10.) v roce 1902 v Minsku a zemřel 6. října 1974 rovněž v Minsku.

Vystudoval reálné gymnázium a v roce 1925 ukončil elektrotechnickou fakultu na Moskevské národní technické universitě N.E. Baumana. Jeho diplomová práce se věnovala novým způsobům regulování asynchronních motorů - což asi předznamenalo, že od roku 1935 jedenáct let pracoval v Energetickém institutu Akademie věd. V roce 1956 se stal šéfem Laboratoře řídících strojů a systémů AV. Od roku 1958 pracoval v Institutu elektronických řídících strojů. Ovšem ať už pracoval kdekoli, celý život konstruoval počítače - první vytvořil a uvedl do provozu v roce1939. Jednalo se o analogový počítač podobný diferenciálnímu analyzátoru Vannevara Bushe z roku 1935.

V roce 1964 pro své tehdy nepohodlné názory na ekonomii, byl donucen jít do důchodu, ale tím jeho aktivní práce na vývoji počítačů nekončí. Dále spolupracuje s výzkumnými ústavy a za posledních pět let svého života obdržel 16 patentů.

Celkově napsal víc jak 100 vědeckých prací, je autorem 50 vynálezů a obdržel řadu ocenění.

Jak si ušetřit práci

V Energetickém institutu musel Brook a jeho kolegové - vzhledem ke své výzkumné práci, počítat denně velké množství složitých rovnic, přitom si uvědomoval, že je možné si tuto, pro něj důležitou, ale zdlouhavou a únavnou práci, zjednodušit strojem - a tak na něm začal pracovat.

Brookův analogový počítač byl mechanický integrátor umožňující řešit diferenciální rovnice do šestého řádu - což byl na svoji dobu opravdu úžasný výkon.

Jenže, aby stroj počítal za něj, musel vyřešit složitý technický problém - představte si, že integrátor jeho analogového počítače se skládal z více jak tisíce ozubených kol. Stojany s početnými spojkami a otvory pro osy ozubených kol zabíraly sál o rozloze 60m².

A ani zadání výpočtů nebylo nic jednoduchého - v případě takovéhoto mechanického analogového počítače se rovnalo instalaci stolic ozubených válců na své správné místo a to trvalo od jednoho dne až do několika neděl. Jenže vše se vyplatilo - takovéto strojové výpočty byly rychlejší, bezchybnější a vědci si ušetřili čas.

"Číslicovým elektronickým výpočetním strojům" se začal Brook věnovat v roce 1948 a společně s B.I.Rameevem vypracoval návrh principů práce binárního počítače řízeného programem přímo z paměti a v roce 1950 už pracuje na konstrukci tehdy malého počítače "M-1" - jeho princip navrhl společně s H.J. Matjuchinem - ten detailně vypracoval aritmeticko-logickou část počítače, a také řídící uzel magnetické bubnové paměti.

M-1 obsahoval 730 elektronových lamp, ale na usměrňovače již byly použity polovodiče (kuproxid). Počítač obsahoval i svitkový dálnopis, který tiskl text přesně na délku řádku a v M-1 byl poprvé uplatněn dvou adresní systém příkazů.

Hned po dokončení, koncem roku 1951, byl dán do zkušebního provozu a byl v té době jediným elektronickým výpočetním zařízením v Ruské federaci - prováděly se na něm výpočty i pro raketového konstruktéra Koroleva a pro fyzika Kurčatova.

Po M-1 přišla další Brookova "M" a i jiné počítače a dokonalejší, ale první je vždy nejzajímavější.

Autor: Jita Splítková | středa 21.6.2017 10:11 | karma článku: 11.52 | přečteno: 419x

Další články blogera

Jita Splítková

Jejich malý svět

Ti dva pánové měli velké sny a v nich byl malý, maličkatý svět... nanosvět... a jeden z nich o něm sní dál

22.6.2017 v 9:28 | Karma článku: 9.78 | Přečteno: 257 | Diskuse

Jita Splítková

Politika? Nezájem!

Důvody proč už nejen ženy, politika nebaví. A je mládí nositelem pokroku nebo idiocie? Jsou staří ropuchou na prameni nebo tahouny budoucnosti?

9.6.2017 v 9:35 | Karma článku: 11.93 | Přečteno: 330 | Diskuse

Jita Splítková

Ženy v politice. Ano? Ne? Podívejme se do historie.

K pochopení věcí je nutné znát i historii určitého společenského jevu a je jedno oč se jedná – takže odpověď - jestli ženy patří do politiky, hledejme i v historii mezi panovnicemi, rebelkami a zákonodárkyněmi.

8.6.2017 v 9:29 | Karma článku: 14.42 | Přečteno: 435 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Těžba nerostů na asteroidech – sen nebo realita?

Pod pojmem asteroid si jistě většina z nás vybaví hrozivého obra, schopného jedním úderem vyhladit většinu naší civilizace. Některé asteroidy by ale mohly být opakem. Mohly by se zasloužit o náš blahobyt. (délka blogu 5 min.)

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.17 | Přečteno: 387 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 4. „Šialene dlhý“ vek Zeme ako dôsledok ďalších metód

Po rozbore metódy rádioaktívneho uhlíka pristúpime k ďalším dvom metódam - draslík-argón a urán-olovo, na stanovovanie veku od miliónov až po miliardy rokov. Preskúmame polemiku okolo datovania hory Sv.Heleny.

20.9.2017 v 17:14 | Karma článku: 6.59 | Přečteno: 187 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 3. Problémy a pochybnosti o rádiouhlíkovej metóde

V predchádzajúcom článku sme stručne zopakovali a zhodnotili metódu rádioaktívneho uhlíka pri určovaní veku v geochronológii. Aké sú teda konkrétne pochybnosti o tejto metóde?

19.9.2017 v 21:13 | Karma článku: 8.07 | Přečteno: 259 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 2. Geochronológia a metóda rádioaktívneho uhlíka

Geochronológia - stratigrafia a rádiometrické metódy sú jedným z pilierov evolucionizmu. Aké sú ich predpoklady, problémy a obmedzenia? Aké sú konkrétne pochybnosti o metóde rádioaktívneho uhlíka C-14.

19.9.2017 v 19:43 | Karma článku: 5.78 | Přečteno: 131 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 1. Vedci sú veľmi skeptickí

Hlavné body polemiky svetonázorov. O čom sa diskutuje? Sú nejaké závery z polemík? Články z novej série nájdete v rubrike: Polemiky o evolúcii.

19.9.2017 v 17:12 | Karma článku: 8.64 | Přečteno: 225 |
Počet článků 165 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 517

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.