Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Správně nastavená ozubená kolečka

21. 06. 2017 10:11:52
V historii vývoje počítačů jsou stovky jmen, připomeňme si některá. Tak třeba - víte kdo byl I.S.Brook?

V roce 1995 vyšla kniha "Computer pioneers" od autora J.A.N.Lee - IT odborníka z Virginia Polytechnic Institute. V knize je na sto životopisů těch, co vyšlapávali cestičku PC na naše pracovní stoly a i ta stovka je málo, bylo jich samozřejmě ještě více. Za Rusko tam jsou z desítek vědců a techniků uvedeni jen V.M. Gluškov a A.P. Eršov a přitom neoddiskutovatelný význam v historii vývoje počítačů mají i S.A. Lebeděv, I.S. Brook, B.I. Rameev, M.A. Kartzev, H.J. Matjuchin, N.P. Brusentsov, I.J. Acušsky... co člověk - to zajímavý nápad a počítač - dokonce v souvislosti se jmény Brook a Lebeděv se hovoří o konstrukční počítačové škole.

Shodou okolností oba dva zakladatelé "konstrukčních filosofii" počítačů a škol v Rusku se narodili v roce 1902, studovali Moskevskou techniku a pracovali v Energetickém institutu - a tady podobnosti končí až na fakt, že i zemřeli ve stejném roce. Škola Lebeděva byla zaměřena na konstruování velkých počítačů a hlavně na jejich výkon - to byl její hlavní cíl. Na rozdíl od této školy se ta Bookova zaměřovala na malé a střední počítače, kde hlavní roli hrál ukazatel cena/výkon.

Fakta

Isaak Semjonovič Brook se narodil 8.11. (či podle tehdejšího ruského kalendáře 26.10.) v roce 1902 v Minsku a zemřel 6. října 1974 rovněž v Minsku.

Vystudoval reálné gymnázium a v roce 1925 ukončil elektrotechnickou fakultu na Moskevské národní technické universitě N.E. Baumana. Jeho diplomová práce se věnovala novým způsobům regulování asynchronních motorů - což asi předznamenalo, že od roku 1935 jedenáct let pracoval v Energetickém institutu Akademie věd. V roce 1956 se stal šéfem Laboratoře řídících strojů a systémů AV. Od roku 1958 pracoval v Institutu elektronických řídících strojů. Ovšem ať už pracoval kdekoli, celý život konstruoval počítače - první vytvořil a uvedl do provozu v roce1939. Jednalo se o analogový počítač podobný diferenciálnímu analyzátoru Vannevara Bushe z roku 1935.

V roce 1964 pro své tehdy nepohodlné názory na ekonomii, byl donucen jít do důchodu, ale tím jeho aktivní práce na vývoji počítačů nekončí. Dále spolupracuje s výzkumnými ústavy a za posledních pět let svého života obdržel 16 patentů.

Celkově napsal víc jak 100 vědeckých prací, je autorem 50 vynálezů a obdržel řadu ocenění.

Jak si ušetřit práci

V Energetickém institutu musel Brook a jeho kolegové - vzhledem ke své výzkumné práci, počítat denně velké množství složitých rovnic, přitom si uvědomoval, že je možné si tuto, pro něj důležitou, ale zdlouhavou a únavnou práci, zjednodušit strojem - a tak na něm začal pracovat.

Brookův analogový počítač byl mechanický integrátor umožňující řešit diferenciální rovnice do šestého řádu - což byl na svoji dobu opravdu úžasný výkon.

Jenže, aby stroj počítal za něj, musel vyřešit složitý technický problém - představte si, že integrátor jeho analogového počítače se skládal z více jak tisíce ozubených kol. Stojany s početnými spojkami a otvory pro osy ozubených kol zabíraly sál o rozloze 60m².

A ani zadání výpočtů nebylo nic jednoduchého - v případě takovéhoto mechanického analogového počítače se rovnalo instalaci stolic ozubených válců na své správné místo a to trvalo od jednoho dne až do několika neděl. Jenže vše se vyplatilo - takovéto strojové výpočty byly rychlejší, bezchybnější a vědci si ušetřili čas.

"Číslicovým elektronickým výpočetním strojům" se začal Brook věnovat v roce 1948 a společně s B.I.Rameevem vypracoval návrh principů práce binárního počítače řízeného programem přímo z paměti a v roce 1950 už pracuje na konstrukci tehdy malého počítače "M-1" - jeho princip navrhl společně s H.J. Matjuchinem - ten detailně vypracoval aritmeticko-logickou část počítače, a také řídící uzel magnetické bubnové paměti.

M-1 obsahoval 730 elektronových lamp, ale na usměrňovače již byly použity polovodiče (kuproxid). Počítač obsahoval i svitkový dálnopis, který tiskl text přesně na délku řádku a v M-1 byl poprvé uplatněn dvou adresní systém příkazů.

Hned po dokončení, koncem roku 1951, byl dán do zkušebního provozu a byl v té době jediným elektronickým výpočetním zařízením v Ruské federaci - prováděly se na něm výpočty i pro raketového konstruktéra Koroleva a pro fyzika Kurčatova.

Po M-1 přišla další Brookova "M" a i jiné počítače a dokonalejší, ale první je vždy nejzajímavější.

Autor: Jita Splítková | středa 21.6.2017 10:11 | karma článku: 9.87 | přečteno: 401x

Další články blogera

Jita Splítková

Jejich malý svět

Ti dva pánové měli velké sny a v nich byl malý, maličkatý svět... nanosvět... a jeden z nich o něm sní dál

22.6.2017 v 9:28 | Karma článku: 7.26 | Přečteno: 244 | Diskuse

Jita Splítková

Politika? Nezájem!

Důvody proč už nejen ženy, politika nebaví. A je mládí nositelem pokroku nebo idiocie? Jsou staří ropuchou na prameni nebo tahouny budoucnosti?

9.6.2017 v 9:35 | Karma článku: 9.65 | Přečteno: 309 | Diskuse

Jita Splítková

Ženy v politice. Ano? Ne? Podívejme se do historie.

K pochopení věcí je nutné znát i historii určitého společenského jevu a je jedno oč se jedná – takže odpověď - jestli ženy patří do politiky, hledejme i v historii mezi panovnicemi, rebelkami a zákonodárkyněmi.

8.6.2017 v 9:29 | Karma článku: 14.40 | Přečteno: 409 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Nic vás neprobudí po ránu tak, jako čerstvě uvařená káva…

... kterou vylijete na klávesnici počítače, říká jedno pravdivé přísloví. Proč je někdy káva nakyslá a jindy tak hořká, že ji musíte přisladit cukrem? A proč ji cukr nejen sladí, ale také zbavuje hořkosti? (délka blogu 7 min.)

20.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 31.97 | Přečteno: 2804 | Diskuse

Radka Pilná

Chlorella SP - extra třída z Třeboně

Sladkovodní jednobuněčná řasa Chlorella SP dokáže takové kousky, které byste u jiné chlorelly těžko hledali. Zelený pudr pěstovaný v Třeboni je speciálně upraven dezintegrací, díky které předvede vše, co umí.

17.7.2017 v 10:00 | Karma článku: 8.05 | Přečteno: 256 |

Dana Tenzler

Proč nás nenavštěvují mimozemské civilizace? (díl 2.)

Tak kde všichni jsou? Vesmír by se měl hemžit technickými civilizacemi. Přesto jsme zatím nikde nenašli jejich stopy. Možná je vývoj technické civilizace daleko komplexnější, než vývoj samotného života? (délka blogu 7 min.)

17.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 25.00 | Přečteno: 822 | Diskuse

Libor Čermák

Jaké jsou nejnovější kruhové obrazce v obilí?

Na přelomu června a července obvykle začíná vyvrcholení sezóny záhadných obrazců v obilí. Letos jich sice není tolik, ale i tak jsou poměrně zajímavé. A jaké jsou ty poslední?

15.7.2017 v 14:37 | Karma článku: 17.68 | Přečteno: 1135 |

Jan Fikáček

Kvantová mechanika, nekonečno a bůh

Říkáte si, co mají tyto tři věci společného? Všechny v nás svou tajemností a nepochopitelností vzbuzují posvátnou úctu. Také nám ale zatemňují rozum. Fascinují nás jako světlo fascinuje můry a je na čase se z jejich vlivu vymanit.

13.7.2017 v 9:04 | Karma článku: 24.19 | Přečteno: 841 | Diskuse
Počet článků 165 Celková karma 10.30 Průměrná čtenost 513

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.