Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Počítač má umění rád I.

30. 03. 2017 9:36:02
Nové možnosti pro zobrazování reality i pocitů aneb hlína může být i virtuální. Úvodem krátký sci-fi horor, kterým vás uvedu do světů, kde je vše možné.

Obrazárna

Kastelánka zachřestila svazkem klíčů a zakřičela do chodby. "Nyní půjdeme do posledního místa prohlídky Kupeckého zámku. Do místní obrazárny... Prosím tudy."

Ještě vloni byl tento zámeček zcela bezvýznamný. V lednu zde dělníci při úpravě sklepení našli zavalenou místnost a v ní padesát dokonale zachovaných portrétů lidí ze 17. století a v životní velikosti... a o zájem médií i lidí bylo postaráno. Nejen zachovalost, ale i preciznost provedení malby, udivuje odborníky, prostě obrazy vypadají tak reálně, jako by na plátna někdo přilepil skutečné lidi...

---

Správkyně zámečku vešla do místního ateliéru, pozval ji sem jeden z domácích malířů restaurátorů. V místnosti bylo nezvyklé šero a kromě zvláštního obrovského přístroje uprostřed, stála tam jen dvě velká plátna. Jedno bylo bílé a druhé u zdi bylo přikryté černou plachtou. Strhla ji a vykřikla. Dívá se na před týdnem zmizelého doktora Ráže. Je v černém doktorském taláru a v ruce svírá nějakou starou kroniku a dívá se na ni. Bezděčně odskočila a chtěla odejít, jenže do místnosti právě vešel malíř. V jeho rukou není paleta, ale zbraň. Míří přímo na ni. "Neboj se, krásko,"zašeptal, "nebolí to a udělám tě věčně mladou a nesmrtelnou, jako jsou všechny mé obrazy, staneš se vévodkyní..." zasmál se .

"Vrah. . . Vy jste vrah!" slabě vykřikla.

"Pardón. Mýlíte se. Vrah nejsem. Tvořím umění. Všichni ti lidé na mých obrazech žijí." ukázal na doktora Ráže, "I ty budeš žít, ale jinak. Já jsem totiž vynalezl přístroj, který tvé trojdimenzionální tělo znění na dvojdimenzionální. Prostě stlačím tělo na plátno. Doslova ho tam přilepím a utlumím tím všechny životní pochody...něco jako zimní spánek...

"Ty si myslíš, že tu budu klidně stát a dívat se ?" zařvala.

"Ne. To si nemyslím. Silové pole zatím každého bezpečně přidrželo v pozici jakou já chci na obraze mít a moje puška je také pádný argument, jen nikdo z mých obrazů nic netušil a dobrovolně se mi převlékl do kostýmu, mysleli si, že mi budou jen stát modelem. No tak nebudeš vévodkyně, ale můj obraz současné ženy," pokrčil rameny a otočil se, aby zapnul přístroj podobající se obrovskému rentgenu.

Využila jeho nepozornosti. Vší silou kopla do skleněných dveří, vedoucích na zahradu. Nemohla uvěřit, že se jí to povedlo. Proběhla jimi ven. Cítila po sobě stékat proudy krve. . . musí utíkat k lidem. . . nesmí ji chytit. . . Raději vykrvácí, než být obraz... To byla její poslední myšlenka. . .

Jaká to bláznivá představa, dělat z lidí obrazy. Technologie virtuální, rozšířené a smíšené reality pomalu začínají dosahovat takové dokonalosti, že naopak v tomto "virtusvětě" umělcem vytvořené obrazy se budou stávat jakoby živými lidmi a reálnými věcmi.

Nové IT technologie vůbec přejí i umění - již několik let například existuje "virtuální hlína" Virtual Clay - tato hlína se chová jako opravdová - ono ve své podstatě výtvarník vlastně opravdu modeluje z hmoty, ale na rukou musí mít speciální rukavice vybavené senzory - jejich pomocí se do počítače přenáší umělcův pohyb a přímo na monitoru se vytváří díky chytrým modelovacím programům 3D socha či model nějaké věci. Ještě jsou i jiné hardwarové možnosti práce s virtuální hlínou - místo rukavice a modelování do hmoty může uživatel pohybovat ramenem speciálního zařízení PHANTOM Omni Haptic Device ze systému ClayTools, a tak na monitoru "vyrábět" sochu.

"Virtuální hlína" se používá při tvorbě 3D animovaných filmů, designérských modelů, ale i v medicíně pro tvorbu modelů orgánů i podob lidí podle lebky - tím se zabývá antropoložka Caroline Wilkinson a její kolegové z University of Manchester - Unit of Art in Medicine.

Do PC tedy můžete modelovat, ale monitor se už stává i plátnem, můžete na něj kreslit přímo prsty ... možností nových výtvarných technik přibývá.

Na druhou stranu se musíme smířit s tím, že nové technologie přejí nejen živým umělcům a my se budeme asi stále více setkávat s obrazy i sochami vytvořenými přímo roboty.

Ano, roboty podle instrukcí kreslí, malují i modelují sochy - originály i repliky slavných mistrů a "inteligentní" stroj dokáže vyrobit i takové umělecko-technické zvláštnosti jako jsou třeba japonské skládačky origami. Tak dovedný je upravený, ale jinak zcela běžný, průmyslový robot. Skládacího šikulku zkonstruovali profesor Matthew T. Mason z Computer Science and Robotics z Carnegie Mellon University (CMU) a hlavně Devin Balkcom z Robotics Institute a asistent na CMU.

Problém, aby stroj skládal origami, byl v tom, že ve výrobě průmyslový robot k materiálu, se kterým pracuje, přistupuje jako k pevnému, ale papír - hlavně při skládání se jeví nejenom jako pevná látka, ale i jako pružný, ohebný materiál. Konstruktéři toto vyřešili softwarově a stolním zařízením složeným z několika šablon a výsuvného úchytu, které umožňují konkrétní ohnutí a složení papíru. Rameno robota přitom není nijaké speciální, ale tvůrci použili "pohyblivou ruku" řadového průmyslového robota od firmy Adept Technology a rovněž vypracovali program pro jednotlivé skládačky. Zatím sice robot nedokáže složit ty nejsložitější figurky, ale to je jen prozatím. Jak se říká: "časy se mění a my s nimi" a mění se naše i stroje i samotné umění.

Tento autor pojal robota na origami zcela jinak – celý robot je skládačka

další zajímavé video antropoložky Caroline Wilkinson

Zítra:

Z jeskyně do jeskyně

Autor: Jita Splítková | čtvrtek 30.3.2017 9:36 | karma článku: 5.14 | přečteno: 150x

Další články blogera

Jita Splítková

Dětský sloh o Zemanovi a Babišovi anebo promyšlený předvolební boj?

Sociální sítě zahltil obrázek stránky ze sešitu prý žáka páté třídy. Je na něm velmi neumným písmen napsáno několik vět, které působí, jakoby je psal někdo pod vlivem.

22.4.2017 v 10:20 | Karma článku: 43.61 | Přečteno: 6182 | Diskuse

Jita Splítková

Svět podle… a nepovím!

Jak by vypadal asi takový svět za pět set let a netroškařme možná za tisíc let? Beru křišťálovou kouli a už to vidím.

19.4.2017 v 10:00 | Karma článku: 7.68 | Přečteno: 181 | Diskuse

Jita Splítková

Naval vejce!

O Velikonocích může koledník narazit na zloděje vajec, možné je všechno – a jak je to s „vajíčkovými legendami“ a zvyky? Narazíme na jejich reálné kořeny? Co myslíte?

13.4.2017 v 9:57 | Karma článku: 7.21 | Přečteno: 233 | Diskuse

Jita Splítková

Zahoďte štětce a dláta III.

Umělec je rezonanční deskou své doby, musí tedy reflektovat i nové technologie a materiály - neměl by se jich bát, či je zatracovat - jsou to pro něj nové možnosti, jak nepřestat umělecky komunikovat s okolním světem.

12.4.2017 v 9:23 | Karma článku: 5.07 | Přečteno: 102 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Libor Čermák

Letošní sezona obrazců v obilí začala nečekaně brzy

Doslova nadšení mezi cerealogy vyvolaly první čtyři obrazce v řepce, které se zatím během dubna objevily v Anglii. A co víc! Nejsou to jediné letošní agrosymboly. Další se například objevily v Nizozemí.

27.4.2017 v 11:52 | Karma článku: 12.86 | Přečteno: 522 |

Irena Maura Aghová

Společnost a zdraví: Rozevřené nůžky

Nepochybuji, že většina lékařů v naší zemi jsou na vysoké úrovni a jejich morální kredit považuji za vysoký. O úrovni medicíny též nepochybuji, ale je třeba se pozastavit nad léky a způsobem jak jsou prezentovány.

27.4.2017 v 9:35 | Karma článku: 7.23 | Přečteno: 361 | Diskuse

Dana Tenzler

K čemu se hodí … astat?

Který chemický prvek je na Zemi nejvzácnější? Není to ani zlato, ani drahá platina. Není to dokonce ani dysprosium, o kterém nejspíš většina z nás nikdy neslyšela. Nejvzácnějším prvkem je ... astat. (délka blogu 3 min.)

27.4.2017 v 8:00 | Karma článku: 25.74 | Přečteno: 765 | Diskuse

Michal Češek

Potřebují zdravotní sestry vysokou školu?

Upřímně se divím tomu, že někdo vůbec vede tuto úvahu. Pokud vám přijde vysokoškolsky vzdělaná sestra zbytečná, snad vás tímto článkem vyvedu z omylu.

24.4.2017 v 18:51 | Karma článku: 29.17 | Přečteno: 5051 | Diskuse

Dana Tenzler

Betelgeuze – hvězda, která se zanedlouho stane supernovou

Musíme z ní mít strach? Hvězda Betelgeuze je vzdálena jen několik set světelných roků. Nachází se na konci své hvězdné kariéry a brzy vybuchne jako supernova. (délka blogu 5 min.)

24.4.2017 v 8:00 | Karma článku: 26.31 | Přečteno: 715 | Diskuse
Počet článků 161 Celková karma 11.38 Průměrná čtenost 505

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.