Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na beton

10. 03. 2017 9:46:19
Není beton jako beton a některý je hitech. Není brutalismus to co brutalita. Hledání a nalezení krásy obyčejného šedého betonu. Nevěříte?

Šedá, nevzhledná masa hmoty - tuto klasickou asociaci u někoho vyvolá vyslovení slova beton. Díky tomu, že je to nejrozšířenější stavivo, je pokládán za něco tak obyčejného, že si nezaslouží nějakou pozornost. Beton, co na něm může být?

Studenti Chris Glaister, Afshin Mehin a Tomas Rosen z Royal College of Art v Londýně ho vidí jako barevný, regulovatelně měnící se a krásný stavební prvek. Jejich "Chronos Chromos Concrete" totiž takový je. Stavby z něj už nemusí působit monoliticky těžkopádně, protože jakkoli veliké plochy mohou měnit barvu a to najednou nebo vytvářet na svém povrchu barevné obrazce, čísla - tím pádem i jdoucí hodiny nebo i funkční teploměr. K oné změně barev je nutné dodat, že se během pěti sekund na bílou mění zatím jen černá, šedá a červená, ale podle tvůrců vícebarevná změna je ve vývoji.

Jak tato barevná změna probíhá? Jako u všech nových technologií, tvůrci přesný postup do světa neroztrubují. Pouze se ví, že je založena na teplotní změně, určitě speciálního betonu, vyvolané do něj zalitými vlákny vedoucími teplo. Ohřev určitých částí materiálu, které představují jednotlivé pixely, je řízen počítačem. Takže jakkoli velký betonový monolit se může změnit v obrovský monitor nebo si můžete v obývacím pokoji instalovat do zdi věčné hodiny.

Kolegové těchto tří studentů - William Crawford a Peter Brewin vyrobili cementovou celtu (Concrete Canvas), ze které je možné vytvořit stan pro oběti přírodních katastrof nebo vojáky o rozloze 16m².

Tato zvláštní celta v sobě sjednocuje jednoduchost transportu a stavby stanu a pevnost a trvanlivost montovaných domků, což je v případě humanitárních akcí velmi důležité.

Balíček celtoviny váží 230kg a cementem je impregnována normální pevná látka. Po dopravě na místo určení se do balíčku napustí předepsané množství vody a začne se nafukovat. Z vnější strany má celtovina totiž ještě jednu igelitovou vrstvu, která se právě napouští vzduchem. Vytvoří se tak kostra stanodomečku, která je vlastně spíše podpěrným lešením celtoviny, dokud cement v ní nevytvrdne, což trvá cca 12 hodin. Pak se igelit odstraní a obydlí je hotové.

Pokud se vám tento stavební materiál přeci jen ještě zdá fádní, tak snad změníte názor po tom, co se dozvíte, že na universitě v Michiganu vymysleli pružný beton, který je o 40% lehčí a 500krát odolnější proti prasklinám než obyčejný. Také je lacinější.
Co je příčinou oné ohebnosti jinak tak lámavého materiálu? Tajemství je ve směsi - kromě cementu, písku a vody jsou do ní zamíchána mikroskopická vlákna. Vláknitá struktura je výsledkem technologie "zdokonalené cementové směsi"- Engineered Cement Composites (ECC), která zpevňuje beton, zabezpečuje mu právě onu ohebnost a chrání ho proti lámavosti a křehkosti.

ECC není novou metodou, vyvíjí se už deset let, ovšem podle slov jejího hlavního tvůrce profesora Victora Li za těch deset let předběhla už všechny analogické technologie. V Japonsku, Koreji, Švýcarsku a Austrálii se již zcela běžně používá ve stavebnictví.

Brutalismus

Existuje architektonický směr, který jako stavební materiál používá pouze beton. Slovník praví: Brutalismus je moderní architektonický styl, který svůj vrchol zažíval v letech 1954 – 1970. Název vychází z francouzského (béton) brut, („drsný beton“).

Podívejme se na pár takových staveb, Přiznám se, mě osobně se tento styl velmi líbí, je takový sci-fi, stavby vypadají jako by se jednalo o filmové kulisy.

Autor: Jita Splítková | pátek 10.3.2017 9:46 | karma článku: 9.25 | přečteno: 294x

Další články blogera

Jita Splítková

Jejich malý svět

Ti dva pánové měli velké sny a v nich byl malý, maličkatý svět... nanosvět... a jeden z nich o něm sní dál

22.6.2017 v 9:28 | Karma článku: 7.26 | Přečteno: 244 | Diskuse

Jita Splítková

Správně nastavená ozubená kolečka

V historii vývoje počítačů jsou stovky jmen, připomeňme si některá. Tak třeba - víte kdo byl I.S.Brook?

21.6.2017 v 10:11 | Karma článku: 9.87 | Přečteno: 401 | Diskuse

Jita Splítková

Politika? Nezájem!

Důvody proč už nejen ženy, politika nebaví. A je mládí nositelem pokroku nebo idiocie? Jsou staří ropuchou na prameni nebo tahouny budoucnosti?

9.6.2017 v 9:35 | Karma článku: 9.65 | Přečteno: 309 | Diskuse

Jita Splítková

Ženy v politice. Ano? Ne? Podívejme se do historie.

K pochopení věcí je nutné znát i historii určitého společenského jevu a je jedno oč se jedná – takže odpověď - jestli ženy patří do politiky, hledejme i v historii mezi panovnicemi, rebelkami a zákonodárkyněmi.

8.6.2017 v 9:29 | Karma článku: 14.40 | Přečteno: 409 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Nic vás neprobudí po ránu tak, jako čerstvě uvařená káva…

... kterou vylijete na klávesnici počítače, říká jedno pravdivé přísloví. Proč je někdy káva nakyslá a jindy tak hořká, že ji musíte přisladit cukrem? A proč ji cukr nejen sladí, ale také zbavuje hořkosti? (délka blogu 7 min.)

20.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 31.97 | Přečteno: 2804 | Diskuse

Radka Pilná

Chlorella SP - extra třída z Třeboně

Sladkovodní jednobuněčná řasa Chlorella SP dokáže takové kousky, které byste u jiné chlorelly těžko hledali. Zelený pudr pěstovaný v Třeboni je speciálně upraven dezintegrací, díky které předvede vše, co umí.

17.7.2017 v 10:00 | Karma článku: 8.05 | Přečteno: 257 |

Dana Tenzler

Proč nás nenavštěvují mimozemské civilizace? (díl 2.)

Tak kde všichni jsou? Vesmír by se měl hemžit technickými civilizacemi. Přesto jsme zatím nikde nenašli jejich stopy. Možná je vývoj technické civilizace daleko komplexnější, než vývoj samotného života? (délka blogu 7 min.)

17.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 25.00 | Přečteno: 822 | Diskuse

Libor Čermák

Jaké jsou nejnovější kruhové obrazce v obilí?

Na přelomu června a července obvykle začíná vyvrcholení sezóny záhadných obrazců v obilí. Letos jich sice není tolik, ale i tak jsou poměrně zajímavé. A jaké jsou ty poslední?

15.7.2017 v 14:37 | Karma článku: 17.68 | Přečteno: 1136 |

Jan Fikáček

Kvantová mechanika, nekonečno a bůh

Říkáte si, co mají tyto tři věci společného? Všechny v nás svou tajemností a nepochopitelností vzbuzují posvátnou úctu. Také nám ale zatemňují rozum. Fascinují nás jako světlo fascinuje můry a je na čase se z jejich vlivu vymanit.

13.7.2017 v 9:04 | Karma článku: 24.19 | Přečteno: 841 | Diskuse
Počet článků 165 Celková karma 10.30 Průměrná čtenost 513

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.