Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Humánní bomby pro život

9. 03. 2017 9:21:03
Ano, skutečně - humánní bomby, nejedná se o nějaký zvrhlý vědecký experiment nebo Havlovy bomby, ale o nanobomby, které likvidují rakovinné buňky přímo uvnitř pacientova těla.

Kazetová nanobomba

Tato bomba - jak to u některých vynálezů a objevů bývá, vznikla zcela náhodou.

Píše se rok 2004 a vědci z University of Delaware pod vedením Balaji Panchapakesana se zabývají problémem, jak nemocným buňkám dodat léky pomocí uhlíkových nanotrubiček - jelikož jsou mnohem menší, než buňka mohou jí "píchnout injekci". Během pokusů ovšem přišli na to, že pokud nahřejí svazek uhlíkových nanotrubiček pomocí slabého laserového paprsku, vyvolá to v nanoměřítcích explozi podobnou té v kazetových bombách. Ozářením pouze jedné nanotrubičky k výbuchu nedojde - záření se volně rozptýlí, reakce nastane až při přítomnosti dalších - naruší se tak předávání tepla. Jedna trubička otřese druhou a iniciuje výbuchy ostatních. Vědci se přesvědčili, že efekt laserového zažehnutí a následné řetězové exploze u nanotrubiček, funguje nejenom na vzduchu, ale i v roztoku vody, fosfátu a soli - tedy i v živém organismu. V živé tkáni je efekt z výbuchu dokonce mnohem výraznější než na vzduchu.

Odborníci jistě namítají, že výbuchy uhlíkových nanotrubiček už v onom roce 2004 nebyly nic nového a neznámého a mají pravdu. Zásluha vědeckého týmu z University of Delaware tkví v tom, že nyní je možné tyto výbuchy cíleně řídit - čili odstraňovat přímo konkrétní buňky v živé tkáni.

Profesor Balaji Panchapakesan k tomu říká: "Nanotrubičky se změní v kazetové nanobomby, které zničí rakovinné buňky, ale ani trošku nepoškodí ty zdravé. Tyto bomby působí selektivně a lokalizovaně. Pacient při nanovýbuchu maximálně pocítí bolest, kterou lze přirovnat k píchnutí tenkou jehlou."

Jednalo se o velice nadějný prostředek léčby rakoviny netoxický, bezpečný, selektivní. Může se dobře kombinovat s existujícími technologiemi - mikrochirurgií. Nanobomba má mnoho předností oproti chirurgické léčbě, která nejde navíc použít na všechny druhy rakoviny a i oproti chemoterapii a ozařování, které zabíjí jak rakovinné, tak i živé buňky. Jenže počáteční nadšení kdoví proč ochladlo a tyto nanobomby se dnes používají pouze jako podpůrná léčba rakoviny prsu. Jasné vysvětlení proč, jsem nikde nenašla.

Bomby s dezinformacemi

Ovšem další vědci z Ohio State University pod vedením profesora Xiaoming (Shawn) He, v roce 2015 představili světu své nanobomby. Podstatný rozdíl od těch Delawerských je ten, že „explodují“ uvnitř rakovinné buňky a výbuchem ji nezničí, ale uvolní do ní syntetické molekuly miRNA – pomocí nichž přepíší její genetické vybavení a donutí buňku, aby se sama zničila.

V tomto případě vědci řeší problém s imunitním systémem, který léčbu hatí tím, že samozřejmě nanobomby s krátkými řetězci RNA pokládá za vetřelce a okamžitě je v krvi likviduje. Zdá se, že tento problém by mohl vyřešit obal nanobomb z hydrogenuhličitanu amonného.

více: https://www.oncology-central.com/2015/12/09/novel-nanobombs-could-deliver-mirna-to-attack-cancer-stem-cells/

Autor: Jita Splítková | čtvrtek 9.3.2017 9:21 | karma článku: 10.88 | přečteno: 284x

Další články blogera

Jita Splítková

Dětský sloh o Zemanovi a Babišovi anebo promyšlený předvolební boj?

Sociální sítě zahltil obrázek stránky ze sešitu prý žáka páté třídy. Je na něm velmi neumným písmen napsáno několik vět, které působí, jakoby je psal někdo pod vlivem.

22.4.2017 v 10:20 | Karma článku: 43.64 | Přečteno: 6202 | Diskuse

Jita Splítková

Svět podle… a nepovím!

Jak by vypadal asi takový svět za pět set let a netroškařme možná za tisíc let? Beru křišťálovou kouli a už to vidím.

19.4.2017 v 10:00 | Karma článku: 7.69 | Přečteno: 182 | Diskuse

Jita Splítková

Naval vejce!

O Velikonocích může koledník narazit na zloděje vajec, možné je všechno – a jak je to s „vajíčkovými legendami“ a zvyky? Narazíme na jejich reálné kořeny? Co myslíte?

13.4.2017 v 9:57 | Karma článku: 7.21 | Přečteno: 233 | Diskuse

Jita Splítková

Zahoďte štětce a dláta III.

Umělec je rezonanční deskou své doby, musí tedy reflektovat i nové technologie a materiály - neměl by se jich bát, či je zatracovat - jsou to pro něj nové možnosti, jak nepřestat umělecky komunikovat s okolním světem.

12.4.2017 v 9:23 | Karma článku: 5.07 | Přečteno: 102 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Libor Čermák

Letošní sezona obrazců v obilí začala nečekaně brzy

Doslova nadšení mezi cerealogy vyvolaly první čtyři obrazce v řepce, které se zatím během dubna objevily v Anglii. A co víc! Nejsou to jediné letošní agrosymboly. Další se například objevily v Nizozemí.

27.4.2017 v 11:52 | Karma článku: 13.81 | Přečteno: 563 |

Irena Maura Aghová

Společnost a zdraví: Rozevřené nůžky

Nepochybuji, že většina lékařů v naší zemi jsou na vysoké úrovni a jejich morální kredit považuji za vysoký. O úrovni medicíny též nepochybuji, ale je třeba se pozastavit nad léky a způsobem jak jsou prezentovány.

27.4.2017 v 9:35 | Karma článku: 7.26 | Přečteno: 366 | Diskuse

Dana Tenzler

K čemu se hodí … astat?

Který chemický prvek je na Zemi nejvzácnější? Není to ani zlato, ani drahá platina. Není to dokonce ani dysprosium, o kterém nejspíš většina z nás nikdy neslyšela. Nejvzácnějším prvkem je ... astat. (délka blogu 3 min.)

27.4.2017 v 8:00 | Karma článku: 26.61 | Přečteno: 811 | Diskuse

Michal Češek

Potřebují zdravotní sestry vysokou školu?

Upřímně se divím tomu, že někdo vůbec vede tuto úvahu. Pokud vám přijde vysokoškolsky vzdělaná sestra zbytečná, snad vás tímto článkem vyvedu z omylu.

24.4.2017 v 18:51 | Karma článku: 29.54 | Přečteno: 5233 | Diskuse

Dana Tenzler

Betelgeuze – hvězda, která se zanedlouho stane supernovou

Musíme z ní mít strach? Hvězda Betelgeuze je vzdálena jen několik set světelných roků. Nachází se na konci své hvězdné kariéry a brzy vybuchne jako supernova. (délka blogu 5 min.)

24.4.2017 v 8:00 | Karma článku: 26.43 | Přečteno: 720 | Diskuse
Počet článků 161 Celková karma 11.38 Průměrná čtenost 505

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.