Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Masochisti, drsňáci anebo jen miláčci přírody?

22. 02. 2017 10:12:06
Jak je možné, že někteří lidé si s klidem ulehnou na lůžko z hřebíků, napíchnou se na hák a při tom se rozjařeně chechtají a jiným stačí jen drobné píchnutí se o špendlík a blednou v líci

a podle jejich nářku byste odhadovali, že prošli torturou?

Jsou ti, co omdlévají slaboši? Jsou spáči na hřebících správní “chlapáci” s pevnou vůlí? Nebo to jsou masochisti?

Jde vůbec vycvičit si svoji vůli tak, že po předchozím výcviku si může lehnout na hřebíky úplně každý muž či žena? Podle cestovatelů – hlavně po Indii, si bolestivá zranění bez nějakých známek bolesti způsobují místní svatí mužové. Je to tedy ve vůli?

Když se takto ptám, znám odpověď a ta zní: Vůle v tomto případě nic moc neznamená, za vše mohou geny.

“Ach jo, zase geny?” vzdychne někdo.

Je to tak. Geny.

Neexistuje žádný výcvik na odstranění nepříjemných pocitu až velké bolesti například z pouhopouhého píchnutí jehlou. Snášení okamžité (ne chronické) bolesti má každý geneticky zakódované v sobě. Gen, který je za toto zodpovědný se familiárně nazývá “gen mužnosti či chlapáctví” jinak COMT gene. Lidé, kterým chybí, snáší hůře bolest než lidé, kterým byl jejich předky předán.

Tento gen totiž při náhlé akutní bolesti aktivuje v mozku výrobou velice velkého množství přírodních bolest tišících látek – endorfinů a tím pádem člověk lehčeji snáší bolest a zdá se zmužilým drsňákem.

Pravdivost tohoto genetického tvrzení ověřili neurologové University of Michigan.

Dr. Jon-Kar Zubieta zkoumaným osobám postupně injekčně vstřikoval do čelistních svalů slanou vodu a oni popisovali své pocity bolesti. Pokusným osobám se aplikovala slaná voda tak dlouho, pokud neoznačily, že to už byl jejich práh snesitelnosti bolesti. V tomto případě vědci ihned změřili aktivity různých částí mozku této osoby metodou pozitronové emisní tomografie - PET.

U zkoumaných, kteří měli práh bolesti vysoký, bylo genem (val-COMT gene) aktivováno velké množství endorfinů a u těch, kteří měli velice nízký práh bolesti, se tak nestalo, jejich mozek ho vyprodukoval malé množství (u nich se hovoří o met-COMT gene), které nestačilo na otupění bolesti.

A k čemu takovýto výzkum, který svým způsobem spíše připomíná neetické praktiky mučení?

Tito “pokusní králici” pomáhají při tvorbě nových a dokonalejších analgetik. Gen “mužnosti” také vysvětluje fakt, proč jen na některé lidi antidepresiva působí i jako analgetika.

Autor: Jita Splítková | středa 22.2.2017 10:12 | karma článku: 6.78 | přečteno: 222x

Další články blogera

Jita Splítková

Na beton

Není beton jako beton a některý je hitech. Není brutalismus to co brutalita. Hledání a nalezení krásy obyčejného šedého betonu. Nevěříte?

10.3.2017 v 9:46 | Karma článku: 7.38 | Přečteno: 275 | Diskuse

Jita Splítková

Humánní bomby pro život

Ano, skutečně - humánní bomby, nejedná se o nějaký zvrhlý vědecký experiment nebo Havlovy bomby, ale o nanobomby, které likvidují rakovinné buňky přímo uvnitř pacientova těla.

9.3.2017 v 9:21 | Karma článku: 10.85 | Přečteno: 274 | Diskuse

Jita Splítková

Boj se! Budeme číst i tvé myšlenky

Kam se člověk vždy schoval, byl jeho mozek - myšlenky, sny, představy. Jeho a jen jeho svět. Bude tomu tak napořád nebo v budoucnu padne i toto soukromí?

8.3.2017 v 12:18 | Karma článku: 9.32 | Přečteno: 314 | Diskuse

Jita Splítková

Opeřenci

S malými lidmi, čili dětmi se užije legrace. Navíc, když vyslovené pochopí doslova. A je pravda nudná?

7.3.2017 v 9:10 | Karma článku: 10.30 | Přečteno: 302 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Irena Vránová

Pokus o odpověď na záhadu pana Stratila

Pokoušela jsem se odpovědět v diskusi, ale asi jsem to nedokázala dost srozumitelně. Tak se to pokusím udělat pomocí obrázků.

22.3.2017 v 20:38 | Karma článku: 6.92 | Přečteno: 401 | Diskuse

Karel Vašíček

Simon Singh: Kniha kódů a šifer. Utajování od starověkého Egypta po kvantovou kryptografii

Druhá kniha britského autora zřejmě indického původu předčí jeho první knihu Velká Fermatova věta. Autor je vzděláním fyzik, který pracoval pro BBC, a věnuje se popularizaci vědy. Kniha líčí tajemnou a utajovanou historii kryptogr

21.3.2017 v 22:12 | Karma článku: 11.08 | Přečteno: 251 |

Jan Veselý

Včera, dnes nebo zítra?

Jaro začíná obvykle 20. března. Proč se ale téměř všude, především v učebnicích, píše, že 21. března?

21.3.2017 v 19:00 | Karma článku: 13.27 | Přečteno: 392 | Diskuse

Daniela Kraydlová

Lék na roztroušenou sklerózu existuje? Takže lék na stáří taky!

Dnes ráno mne zaujal článek, který zněl revolučně a „bombasticky“. Lék na roztroušenou sklerózu existuje! Pokud ano, tak je to stejně skvělé, jako lék na stáří. A budeme moci dle slov Jana Wericha zvolat „Omládli jsme!"

21.3.2017 v 18:13 | Karma článku: 14.84 | Přečteno: 1679 | Diskuse

Libor Čermák

Co když je na tajuplném disku z Nebry znázorněno UFO?

V roce 1999 byl u německého města Nebra nalezen zvláštní, 32 cm v průměru veliký disk, který někdo vyrobil ve starší době bronzové a který zobrazuje zvláštní nebeská tělesa. Co když je ale na něm znázorněno i UFO?

21.3.2017 v 11:00 | Karma článku: 16.71 | Přečteno: 634 |
Počet článků 151 Celková karma 13.55 Průměrná čtenost 477

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.