Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Masochisti, drsňáci anebo jen miláčci přírody?

22. 02. 2017 10:12:06
Jak je možné, že někteří lidé si s klidem ulehnou na lůžko z hřebíků, napíchnou se na hák a při tom se rozjařeně chechtají a jiným stačí jen drobné píchnutí se o špendlík a blednou v líci

a podle jejich nářku byste odhadovali, že prošli torturou?

Jsou ti, co omdlévají slaboši? Jsou spáči na hřebících správní “chlapáci” s pevnou vůlí? Nebo to jsou masochisti?

Jde vůbec vycvičit si svoji vůli tak, že po předchozím výcviku si může lehnout na hřebíky úplně každý muž či žena? Podle cestovatelů – hlavně po Indii, si bolestivá zranění bez nějakých známek bolesti způsobují místní svatí mužové. Je to tedy ve vůli?

Když se takto ptám, znám odpověď a ta zní: Vůle v tomto případě nic moc neznamená, za vše mohou geny.

“Ach jo, zase geny?” vzdychne někdo.

Je to tak. Geny.

Neexistuje žádný výcvik na odstranění nepříjemných pocitu až velké bolesti například z pouhopouhého píchnutí jehlou. Snášení okamžité (ne chronické) bolesti má každý geneticky zakódované v sobě. Gen, který je za toto zodpovědný se familiárně nazývá “gen mužnosti či chlapáctví” jinak COMT gene. Lidé, kterým chybí, snáší hůře bolest než lidé, kterým byl jejich předky předán.

Tento gen totiž při náhlé akutní bolesti aktivuje v mozku výrobou velice velkého množství přírodních bolest tišících látek – endorfinů a tím pádem člověk lehčeji snáší bolest a zdá se zmužilým drsňákem.

Pravdivost tohoto genetického tvrzení ověřili neurologové University of Michigan.

Dr. Jon-Kar Zubieta zkoumaným osobám postupně injekčně vstřikoval do čelistních svalů slanou vodu a oni popisovali své pocity bolesti. Pokusným osobám se aplikovala slaná voda tak dlouho, pokud neoznačily, že to už byl jejich práh snesitelnosti bolesti. V tomto případě vědci ihned změřili aktivity různých částí mozku této osoby metodou pozitronové emisní tomografie - PET.

U zkoumaných, kteří měli práh bolesti vysoký, bylo genem (val-COMT gene) aktivováno velké množství endorfinů a u těch, kteří měli velice nízký práh bolesti, se tak nestalo, jejich mozek ho vyprodukoval malé množství (u nich se hovoří o met-COMT gene), které nestačilo na otupění bolesti.

A k čemu takovýto výzkum, který svým způsobem spíše připomíná neetické praktiky mučení?

Tito “pokusní králici” pomáhají při tvorbě nových a dokonalejších analgetik. Gen “mužnosti” také vysvětluje fakt, proč jen na některé lidi antidepresiva působí i jako analgetika.

Autor: Jita Splítková | středa 22.2.2017 10:12 | karma článku: 6.80 | přečteno: 230x

Další články blogera

Jita Splítková

Dětský sloh o Zemanovi a Babišovi anebo promyšlený předvolební boj?

Sociální sítě zahltil obrázek stránky ze sešitu prý žáka páté třídy. Je na něm velmi neumným písmen napsáno několik vět, které působí, jakoby je psal někdo pod vlivem.

22.4.2017 v 10:20 | Karma článku: 44.55 | Přečteno: 6907 | Diskuse

Jita Splítková

Svět podle… a nepovím!

Jak by vypadal asi takový svět za pět set let a netroškařme možná za tisíc let? Beru křišťálovou kouli a už to vidím.

19.4.2017 v 10:00 | Karma článku: 7.70 | Přečteno: 184 | Diskuse

Jita Splítková

Naval vejce!

O Velikonocích může koledník narazit na zloděje vajec, možné je všechno – a jak je to s „vajíčkovými legendami“ a zvyky? Narazíme na jejich reálné kořeny? Co myslíte?

13.4.2017 v 9:57 | Karma článku: 7.23 | Přečteno: 237 | Diskuse

Jita Splítková

Zahoďte štětce a dláta III.

Umělec je rezonanční deskou své doby, musí tedy reflektovat i nové technologie a materiály - neměl by se jich bát, či je zatracovat - jsou to pro něj nové možnosti, jak nepřestat umělecky komunikovat s okolním světem.

12.4.2017 v 9:23 | Karma článku: 5.93 | Přečteno: 108 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Existují planety (a život na nich) i v centrech galaxií?

Téměř všechny planety, které byly dodnes objeveny, se nacházejí ve spirálních ramenech naší Galaxie. Nyní vědci představili novou planetu, která vznikla v její centrální části. (délka blogu 5 min.)

29.5.2017 v 8:00 | Karma článku: 12.52 | Přečteno: 319 | Diskuse

Dana Tenzler

Mlhovina v Orionu a její královna

Známá mlhovina v Orionu skrývá ve svém nitru nejteplejší a nejjasnější hvězdu v našem vesmírném okolí. Obří hvězda je mladší, než naše lidská rasa. (délka blogu 5 min.)

25.5.2017 v 8:00 | Karma článku: 21.04 | Přečteno: 402 | Diskuse

Dana Tenzler

K čemu se hodí … indium?

Měkký kov nám enormně zpříjemňuje život. S velkou pravděpodobností vám právě teď umožňuje čtení mého blogu. Přitom je indium velice vzácné a hrozí dokonce, že se brzo vyčerpají jeho veškeré světové zásoby. (délka blogu 8 min.)

22.5.2017 v 8:00 | Karma článku: 28.38 | Přečteno: 918 | Diskuse

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 3)

Závěrečný díl miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

21.5.2017 v 10:45 | Karma článku: 17.57 | Přečteno: 579 | Diskuse

Michal Češek

Následky zmizení zdravotních sester?

Sestry se řadí mezi nejpočetnější skupinu zaměstnanců v nemocnicích. Kdyby sestry zmizely – ať už čistě hypoteticky či fakticky, situace by měla bez nadsázky katastrofální následky.

20.5.2017 v 20:41 | Karma článku: 46.12 | Přečteno: 16238 | Diskuse
Počet článků 161 Celková karma 12.38 Průměrná čtenost 512

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.