Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo z vás to má? On ano.

21. 02. 2017 9:49:31
Kdo se může pochlubit, že vytvořil svůj svět a nabídl vstupenku do něj i dalším lidem? Jaron Lanier je takovým člověkem - a tento svět pojmenoval slovy "virtuální realita"... stalo se tak v roce 1989.

Programátor a renesanční člověk Jaron Zepel Lanier se narodil 3.5.1960 v New Yorku a kromě vytvoření "virtuálního světa" čili virtuální reality, skládá hudbu i opery, koncertuje se svojí skupinou Chromatophoria. Zabývá se vizuálním uměním - uspořádal řadu výstav, instalací a performancí a píše knihy. V roce 2002 pomáhal při práci na scénáři a výtvarné podobě gadgetů pro film Minority Report Stevena Spielberga. V neposlední řadě je Jaron i podnikatel.

Grafickou simulací se zabývá od střední školy - už jako student-výzkumný pracovník v letech 1979 - 1980 pracoval v NSF-Funded Project na projektu Digital Graphical Simulations pro vyučující v New Mexico State University.
Účastnil se opravdu velké řady projektů a pracoval v mnoha laboratořích, například v roce 1983 a1984 v Atari Labs, zde se podílel na vývoji hry Moondus. V letech 2003-2005 byl hostující vědec v Silicon Graphics.

V roce 1985 zakládá firmu Visual Programming Language Research , Inc, ve které se spojil s týmem Thomase Zimmermana. On do společného podnikání přinesl software a Zimmerman onu známou "rukavici do virtuální reality" - ve VPL zdokonalenou pod názvem Data Glove.

V roce 1992 odchází z aktivního vedení VLP Rechearch, aby mohl muzicírovat a psát filosofické eseje.

Samozřejmě za svoji práci získával a získává i ceny a čestné doktoráty. Nyní, kromě uměleckých aktivit, píše každý měsíc sloupky pro Discover Magazine - pod názvem "Jaron’s World" a ještě spolupracuje s universitou v Berkeley - konkrétně se dvěma jejími pracovišti Interdisciplinary Scholar-in-Residence, CET a s Fellow, International Computer Science Institute.

Lanier filosof

Jaron Lanier - jako jeden z prvních a hlavních tvůrců virtuální reality se svojí filosofií, se kterou ji vytvářel, hlásí k teorii postsymbolických forem komunikace. Symbolem je zde míněno písmeno, psaný text, ale i vlastní slova - obojí je prý mnohdy zavádějící a vede k nedorozuměním. Takže podle této teorie, jsou všechny existující metody komunikace - až na hudbu a malby a kresby, symbolické a tím pádem často matoucí a vedoucí k informačním šumům a nevystihující přesně to, co člověk vlastně chce říci. Podle Jarona právě až virtuální realita člověka zbaví těchto zbytečných symbolů a slov a přinese mu "přestup" ze světa symbolické komunikace do světa reálné a jasné komunikace. Text prostě člověka zdržuje - myslí tím například jeho zbytečnost při hraní her, obraz je jasně pochopitelná, pravdivá a rychlá informace. K tomu by se dalo připomenout, že virtuální obrazy tvořené 3D technikami a kolážemi a spojováním skutečných předmětů s neexistujícími, matou člověka ještě více a i malby a kresby jsou symboly, ale rozhodně pro to nebudeme zatracovat obrazové informace a virtuální realitu, jen Lanierovo nadšení z postsymbolické komunikace se zdá přehnané.

Lanier předvídatel

V současnosti se Jaron stále více stává i futurologem a jeho předpovědi jsou velmi zajímavé, i když pro svoji subjektivní nekompromisnost, také hodně diskutovatelné - jako například tato: "Během příštích padesáti let zrodí počítačová věda úplně nový druh umění, který bude kombinovat všechny tři velké umělecké formy dvacátého století: film, jazz a programování."

Podle jeho vizáže rozesmátého rastamana se skoro metrovými dready byste nehádali, že se jedná o velkého a zarytého technooptimistu a zároveň velkého odpůrce Wiki systémů. V žaludku mu hlavně leží Wikipedie - takovéto projekty nazývá „digitálním maoismem“ pochybuje o tom, že by si hesla této encyklopedie, tvořená a editovaná vlastně kýmkoli, udržela informační pravdivost a hodnotu - jeho nevraživost proti Wikipedii vyvolalo asi hlavně to, že se marně snažil opravovat ta hesla, která se profesně týkají jeho osoby - což opravdu naštve... ano i géniové mají právo na omyl, emoce a rozmary a až čas ukáže, jestli se mýlil.

Autor: Jita Splítková | úterý 21.2.2017 9:49 | karma článku: 8.26 | přečteno: 319x

Další články blogera

Jita Splítková

Jejich malý svět

Ti dva pánové měli velké sny a v nich byl malý, maličkatý svět... nanosvět... a jeden z nich o něm sní dál

22.6.2017 v 9:28 | Karma článku: 9.78 | Přečteno: 255 | Diskuse

Jita Splítková

Správně nastavená ozubená kolečka

V historii vývoje počítačů jsou stovky jmen, připomeňme si některá. Tak třeba - víte kdo byl I.S.Brook?

21.6.2017 v 10:11 | Karma článku: 11.52 | Přečteno: 418 | Diskuse

Jita Splítková

Politika? Nezájem!

Důvody proč už nejen ženy, politika nebaví. A je mládí nositelem pokroku nebo idiocie? Jsou staří ropuchou na prameni nebo tahouny budoucnosti?

9.6.2017 v 9:35 | Karma článku: 11.93 | Přečteno: 328 | Diskuse

Jita Splítková

Ženy v politice. Ano? Ne? Podívejme se do historie.

K pochopení věcí je nutné znát i historii určitého společenského jevu a je jedno oč se jedná – takže odpověď - jestli ženy patří do politiky, hledejme i v historii mezi panovnicemi, rebelkami a zákonodárkyněmi.

8.6.2017 v 9:29 | Karma článku: 14.42 | Přečteno: 434 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Vidíme hvězdy v minulosti nebo v současnosti?

Jedno oblíbené klišé populárních astronomických a fyzikálních pořadů je, že hvězdy vidíme v minulosti, tedy zpožděně o dobu, po kterou letí paprsky od hvězd k nám. Jenže i samotný Einstein zmínil i jinou možnost.

19.9.2017 v 9:05 | Karma článku: 12.25 | Přečteno: 475 | Diskuse

Zdenek Slanina

Erwin Schrödinger: Rakouská štvanice 1938 - na prostopášníka co neodpřísáhl věrnost Vůdci

Rok 1938 dal Schrödingerovým bohabojným spoluobčanům do ruky hůl na toho bezvěrce, co porušuje posvátná přikázání. Schrödinger byl z university vyhozen ministerským výměrem z 26.8.1938 s poučením, že proti výměru není odvolání.

19.9.2017 v 3:33 | Karma článku: 13.62 | Přečteno: 434 |

Dana Tenzler

K čemu se hodí – selen?

Víte, že vás denně zdržuje a zároveň vám ušetří spoustu času? Je pro život nezbytný a přitom je prudce jedovatý. Doktor Jekyll a pan Hyde periodické soustavy se jmenuje selen. (délka blogu 10 min.)

18.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.79 | Přečteno: 686 | Diskuse

Jiří Turner

Šifra mistra Leonarda jako učebnice historie křesťanství?

Diskuse kolem této knihy a filmu proběhla už před lety, a když zdánlivě dozněla, řekl jsem si c'est la vie. Úspěšnost díla však dost ovlivnila pohled na počátky křesťanství a ukázala také, jak nepracovat s historickými reáliemi.

16.9.2017 v 18:16 | Karma článku: 28.31 | Přečteno: 3144 | Diskuse

Jan Veselý

Poslední chvíle sondy Cassini - fotoblog

Přesně bez jednoho měsíce 20 let práce ve vesmíru, 13 let na oběžné dráze okolo Saturnu. Sonda Cassini dnes završila svou misi. Okamžiky napětí, sentimentu i hrdosti v obrazech.

15.9.2017 v 19:10 | Karma článku: 27.38 | Přečteno: 1378 | Diskuse
Počet článků 165 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 517

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.