Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo z vás to má? On ano.

21. 02. 2017 9:49:31
Kdo se může pochlubit, že vytvořil svůj svět a nabídl vstupenku do něj i dalším lidem? Jaron Lanier je takovým člověkem - a tento svět pojmenoval slovy "virtuální realita"... stalo se tak v roce 1989.

Programátor a renesanční člověk Jaron Zepel Lanier se narodil 3.5.1960 v New Yorku a kromě vytvoření "virtuálního světa" čili virtuální reality, skládá hudbu i opery, koncertuje se svojí skupinou Chromatophoria. Zabývá se vizuálním uměním - uspořádal řadu výstav, instalací a performancí a píše knihy. V roce 2002 pomáhal při práci na scénáři a výtvarné podobě gadgetů pro film Minority Report Stevena Spielberga. V neposlední řadě je Jaron i podnikatel.

Grafickou simulací se zabývá od střední školy - už jako student-výzkumný pracovník v letech 1979 - 1980 pracoval v NSF-Funded Project na projektu Digital Graphical Simulations pro vyučující v New Mexico State University.
Účastnil se opravdu velké řady projektů a pracoval v mnoha laboratořích, například v roce 1983 a1984 v Atari Labs, zde se podílel na vývoji hry Moondus. V letech 2003-2005 byl hostující vědec v Silicon Graphics.

V roce 1985 zakládá firmu Visual Programming Language Research , Inc, ve které se spojil s týmem Thomase Zimmermana. On do společného podnikání přinesl software a Zimmerman onu známou "rukavici do virtuální reality" - ve VPL zdokonalenou pod názvem Data Glove.

V roce 1992 odchází z aktivního vedení VLP Rechearch, aby mohl muzicírovat a psát filosofické eseje.

Samozřejmě za svoji práci získával a získává i ceny a čestné doktoráty. Nyní, kromě uměleckých aktivit, píše každý měsíc sloupky pro Discover Magazine - pod názvem "Jaron’s World" a ještě spolupracuje s universitou v Berkeley - konkrétně se dvěma jejími pracovišti Interdisciplinary Scholar-in-Residence, CET a s Fellow, International Computer Science Institute.

Lanier filosof

Jaron Lanier - jako jeden z prvních a hlavních tvůrců virtuální reality se svojí filosofií, se kterou ji vytvářel, hlásí k teorii postsymbolických forem komunikace. Symbolem je zde míněno písmeno, psaný text, ale i vlastní slova - obojí je prý mnohdy zavádějící a vede k nedorozuměním. Takže podle této teorie, jsou všechny existující metody komunikace - až na hudbu a malby a kresby, symbolické a tím pádem často matoucí a vedoucí k informačním šumům a nevystihující přesně to, co člověk vlastně chce říci. Podle Jarona právě až virtuální realita člověka zbaví těchto zbytečných symbolů a slov a přinese mu "přestup" ze světa symbolické komunikace do světa reálné a jasné komunikace. Text prostě člověka zdržuje - myslí tím například jeho zbytečnost při hraní her, obraz je jasně pochopitelná, pravdivá a rychlá informace. K tomu by se dalo připomenout, že virtuální obrazy tvořené 3D technikami a kolážemi a spojováním skutečných předmětů s neexistujícími, matou člověka ještě více a i malby a kresby jsou symboly, ale rozhodně pro to nebudeme zatracovat obrazové informace a virtuální realitu, jen Lanierovo nadšení z postsymbolické komunikace se zdá přehnané.

Lanier předvídatel

V současnosti se Jaron stále více stává i futurologem a jeho předpovědi jsou velmi zajímavé, i když pro svoji subjektivní nekompromisnost, také hodně diskutovatelné - jako například tato: "Během příštích padesáti let zrodí počítačová věda úplně nový druh umění, který bude kombinovat všechny tři velké umělecké formy dvacátého století: film, jazz a programování."

Podle jeho vizáže rozesmátého rastamana se skoro metrovými dready byste nehádali, že se jedná o velkého a zarytého technooptimistu a zároveň velkého odpůrce Wiki systémů. V žaludku mu hlavně leží Wikipedie - takovéto projekty nazývá „digitálním maoismem“ pochybuje o tom, že by si hesla této encyklopedie, tvořená a editovaná vlastně kýmkoli, udržela informační pravdivost a hodnotu - jeho nevraživost proti Wikipedii vyvolalo asi hlavně to, že se marně snažil opravovat ta hesla, která se profesně týkají jeho osoby - což opravdu naštve... ano i géniové mají právo na omyl, emoce a rozmary a až čas ukáže, jestli se mýlil.

Autor: Jita Splítková | úterý 21.2.2017 9:49 | karma článku: 5.51 | přečteno: 310x

Další články blogera

Jita Splítková

Na beton

Není beton jako beton a některý je hitech. Není brutalismus to co brutalita. Hledání a nalezení krásy obyčejného šedého betonu. Nevěříte?

10.3.2017 v 9:46 | Karma článku: 7.38 | Přečteno: 275 | Diskuse

Jita Splítková

Humánní bomby pro život

Ano, skutečně - humánní bomby, nejedná se o nějaký zvrhlý vědecký experiment nebo Havlovy bomby, ale o nanobomby, které likvidují rakovinné buňky přímo uvnitř pacientova těla.

9.3.2017 v 9:21 | Karma článku: 10.85 | Přečteno: 274 | Diskuse

Jita Splítková

Boj se! Budeme číst i tvé myšlenky

Kam se člověk vždy schoval, byl jeho mozek - myšlenky, sny, představy. Jeho a jen jeho svět. Bude tomu tak napořád nebo v budoucnu padne i toto soukromí?

8.3.2017 v 12:18 | Karma článku: 9.32 | Přečteno: 314 | Diskuse

Jita Splítková

Opeřenci

S malými lidmi, čili dětmi se užije legrace. Navíc, když vyslovené pochopí doslova. A je pravda nudná?

7.3.2017 v 9:10 | Karma článku: 10.30 | Přečteno: 302 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Irena Vránová

Pokus o odpověď na záhadu pana Stratila

Pokoušela jsem se odpovědět v diskusi, ale asi jsem to nedokázala dost srozumitelně. Tak se to pokusím udělat pomocí obrázků.

22.3.2017 v 20:38 | Karma článku: 6.92 | Přečteno: 395 | Diskuse

Karel Vašíček

Simon Singh: Kniha kódů a šifer. Utajování od starověkého Egypta po kvantovou kryptografii

Druhá kniha britského autora zřejmě indického původu předčí jeho první knihu Velká Fermatova věta. Autor je vzděláním fyzik, který pracoval pro BBC, a věnuje se popularizaci vědy. Kniha líčí tajemnou a utajovanou historii kryptogr

21.3.2017 v 22:12 | Karma článku: 11.08 | Přečteno: 251 |

Jan Veselý

Včera, dnes nebo zítra?

Jaro začíná obvykle 20. března. Proč se ale téměř všude, především v učebnicích, píše, že 21. března?

21.3.2017 v 19:00 | Karma článku: 13.27 | Přečteno: 392 | Diskuse

Daniela Kraydlová

Lék na roztroušenou sklerózu existuje? Takže lék na stáří taky!

Dnes ráno mne zaujal článek, který zněl revolučně a „bombasticky“. Lék na roztroušenou sklerózu existuje! Pokud ano, tak je to stejně skvělé, jako lék na stáří. A budeme moci dle slov Jana Wericha zvolat „Omládli jsme!"

21.3.2017 v 18:13 | Karma článku: 14.84 | Přečteno: 1678 | Diskuse

Libor Čermák

Co když je na tajuplném disku z Nebry znázorněno UFO?

V roce 1999 byl u německého města Nebra nalezen zvláštní, 32 cm v průměru veliký disk, který někdo vyrobil ve starší době bronzové a který zobrazuje zvláštní nebeská tělesa. Co když je ale na něm znázorněno i UFO?

21.3.2017 v 11:00 | Karma článku: 16.71 | Přečteno: 634 |
Počet článků 151 Celková karma 13.55 Průměrná čtenost 477

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.