Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo z vás to má? On ano.

21. 02. 2017 9:49:31
Kdo se může pochlubit, že vytvořil svůj svět a nabídl vstupenku do něj i dalším lidem? Jaron Lanier je takovým člověkem - a tento svět pojmenoval slovy "virtuální realita"... stalo se tak v roce 1989.

Programátor a renesanční člověk Jaron Zepel Lanier se narodil 3.5.1960 v New Yorku a kromě vytvoření "virtuálního světa" čili virtuální reality, skládá hudbu i opery, koncertuje se svojí skupinou Chromatophoria. Zabývá se vizuálním uměním - uspořádal řadu výstav, instalací a performancí a píše knihy. V roce 2002 pomáhal při práci na scénáři a výtvarné podobě gadgetů pro film Minority Report Stevena Spielberga. V neposlední řadě je Jaron i podnikatel.

Grafickou simulací se zabývá od střední školy - už jako student-výzkumný pracovník v letech 1979 - 1980 pracoval v NSF-Funded Project na projektu Digital Graphical Simulations pro vyučující v New Mexico State University.
Účastnil se opravdu velké řady projektů a pracoval v mnoha laboratořích, například v roce 1983 a1984 v Atari Labs, zde se podílel na vývoji hry Moondus. V letech 2003-2005 byl hostující vědec v Silicon Graphics.

V roce 1985 zakládá firmu Visual Programming Language Research , Inc, ve které se spojil s týmem Thomase Zimmermana. On do společného podnikání přinesl software a Zimmerman onu známou "rukavici do virtuální reality" - ve VPL zdokonalenou pod názvem Data Glove.

V roce 1992 odchází z aktivního vedení VLP Rechearch, aby mohl muzicírovat a psát filosofické eseje.

Samozřejmě za svoji práci získával a získává i ceny a čestné doktoráty. Nyní, kromě uměleckých aktivit, píše každý měsíc sloupky pro Discover Magazine - pod názvem "Jaron’s World" a ještě spolupracuje s universitou v Berkeley - konkrétně se dvěma jejími pracovišti Interdisciplinary Scholar-in-Residence, CET a s Fellow, International Computer Science Institute.

Lanier filosof

Jaron Lanier - jako jeden z prvních a hlavních tvůrců virtuální reality se svojí filosofií, se kterou ji vytvářel, hlásí k teorii postsymbolických forem komunikace. Symbolem je zde míněno písmeno, psaný text, ale i vlastní slova - obojí je prý mnohdy zavádějící a vede k nedorozuměním. Takže podle této teorie, jsou všechny existující metody komunikace - až na hudbu a malby a kresby, symbolické a tím pádem často matoucí a vedoucí k informačním šumům a nevystihující přesně to, co člověk vlastně chce říci. Podle Jarona právě až virtuální realita člověka zbaví těchto zbytečných symbolů a slov a přinese mu "přestup" ze světa symbolické komunikace do světa reálné a jasné komunikace. Text prostě člověka zdržuje - myslí tím například jeho zbytečnost při hraní her, obraz je jasně pochopitelná, pravdivá a rychlá informace. K tomu by se dalo připomenout, že virtuální obrazy tvořené 3D technikami a kolážemi a spojováním skutečných předmětů s neexistujícími, matou člověka ještě více a i malby a kresby jsou symboly, ale rozhodně pro to nebudeme zatracovat obrazové informace a virtuální realitu, jen Lanierovo nadšení z postsymbolické komunikace se zdá přehnané.

Lanier předvídatel

V současnosti se Jaron stále více stává i futurologem a jeho předpovědi jsou velmi zajímavé, i když pro svoji subjektivní nekompromisnost, také hodně diskutovatelné - jako například tato: "Během příštích padesáti let zrodí počítačová věda úplně nový druh umění, který bude kombinovat všechny tři velké umělecké formy dvacátého století: film, jazz a programování."

Podle jeho vizáže rozesmátého rastamana se skoro metrovými dready byste nehádali, že se jedná o velkého a zarytého technooptimistu a zároveň velkého odpůrce Wiki systémů. V žaludku mu hlavně leží Wikipedie - takovéto projekty nazývá „digitálním maoismem“ pochybuje o tom, že by si hesla této encyklopedie, tvořená a editovaná vlastně kýmkoli, udržela informační pravdivost a hodnotu - jeho nevraživost proti Wikipedii vyvolalo asi hlavně to, že se marně snažil opravovat ta hesla, která se profesně týkají jeho osoby - což opravdu naštve... ano i géniové mají právo na omyl, emoce a rozmary a až čas ukáže, jestli se mýlil.

Autor: Jita Splítková | úterý 21.2.2017 9:49 | karma článku: 5.51 | přečteno: 310x

Další články blogera

Jita Splítková

Na beton

Není beton jako beton a některý je hitech. Není brutalismus to co brutalita. Hledání a nalezení krásy obyčejného šedého betonu. Nevěříte?

10.3.2017 v 9:46 | Karma článku: 7.39 | Přečteno: 277 | Diskuse

Jita Splítková

Humánní bomby pro život

Ano, skutečně - humánní bomby, nejedná se o nějaký zvrhlý vědecký experiment nebo Havlovy bomby, ale o nanobomby, které likvidují rakovinné buňky přímo uvnitř pacientova těla.

9.3.2017 v 9:21 | Karma článku: 10.85 | Přečteno: 274 | Diskuse

Jita Splítková

Boj se! Budeme číst i tvé myšlenky

Kam se člověk vždy schoval, byl jeho mozek - myšlenky, sny, představy. Jeho a jen jeho svět. Bude tomu tak napořád nebo v budoucnu padne i toto soukromí?

8.3.2017 v 12:18 | Karma článku: 9.32 | Přečteno: 314 | Diskuse

Jita Splítková

Opeřenci

S malými lidmi, čili dětmi se užije legrace. Navíc, když vyslovené pochopí doslova. A je pravda nudná?

7.3.2017 v 9:10 | Karma článku: 10.30 | Přečteno: 302 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Vědci se chystají poprvé „vyfotografovat“ černou díru

Stáváme se právě svědkem splnění jednoho dávného snu astronomů. Jak vyfotografovat černou díru, objekt, který je nesmírně daleko a navíc z principu věci není vidět?

27.3.2017 v 8:00 | Karma článku: 30.63 | Přečteno: 1549 | Diskuse

Petr Nejedlý

O jednom zimním týdnu a obnovitelných zdrojích v Německu

Elektroenergetika musí zajistit spolehlivé dodávky elektřiny i za nejnepříznivějších podmínek, které v případě obnovitelných zdrojů určují přírodní vlivy.

26.3.2017 v 14:08 | Karma článku: 32.65 | Přečteno: 1045 | Diskuse

Libor Čermák

Jaká by mohla být technologie staveb, a to nejen tunelů, v budoucnosti?

K této úvaze mne přiměly legendy o údajných prastarých tunelech, které prý v podzemí spojují kontinenty po celé planetě. Jsou to sice jen pověsti, ale na inspiraci k možným technologiím budoucnosti to snad stojí

25.3.2017 v 6:13 | Karma článku: 11.44 | Přečteno: 371 |

Petr Bajnar

Matematika: ano či ne?

Jedno z nejčastěji diskutovaných témat z oblasti školství je povinná či nepovinná maturita z předmětu, který už tradičně patří ve škole k nejobávanějším, z matematiky.

24.3.2017 v 12:06 | Karma článku: 12.64 | Přečteno: 368 | Diskuse

Jakub Kouřil

Nejrychlejší motýl

Letí motýl. Mává křídly, letí a letí a chce zrychlit. Chce být nejrychlejším motýlem. Chce být rychlejší než všechen hmyz a ptáci. Zrychluje ...

24.3.2017 v 11:31 | Karma článku: 4.33 | Přečteno: 152 | Diskuse
Počet článků 151 Celková karma 13.54 Průměrná čtenost 477

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.