Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo z vás to má? On ano.

21. 02. 2017 9:49:31
Kdo se může pochlubit, že vytvořil svůj svět a nabídl vstupenku do něj i dalším lidem? Jaron Lanier je takovým člověkem - a tento svět pojmenoval slovy "virtuální realita"... stalo se tak v roce 1989.

Programátor a renesanční člověk Jaron Zepel Lanier se narodil 3.5.1960 v New Yorku a kromě vytvoření "virtuálního světa" čili virtuální reality, skládá hudbu i opery, koncertuje se svojí skupinou Chromatophoria. Zabývá se vizuálním uměním - uspořádal řadu výstav, instalací a performancí a píše knihy. V roce 2002 pomáhal při práci na scénáři a výtvarné podobě gadgetů pro film Minority Report Stevena Spielberga. V neposlední řadě je Jaron i podnikatel.

Grafickou simulací se zabývá od střední školy - už jako student-výzkumný pracovník v letech 1979 - 1980 pracoval v NSF-Funded Project na projektu Digital Graphical Simulations pro vyučující v New Mexico State University.
Účastnil se opravdu velké řady projektů a pracoval v mnoha laboratořích, například v roce 1983 a1984 v Atari Labs, zde se podílel na vývoji hry Moondus. V letech 2003-2005 byl hostující vědec v Silicon Graphics.

V roce 1985 zakládá firmu Visual Programming Language Research , Inc, ve které se spojil s týmem Thomase Zimmermana. On do společného podnikání přinesl software a Zimmerman onu známou "rukavici do virtuální reality" - ve VPL zdokonalenou pod názvem Data Glove.

V roce 1992 odchází z aktivního vedení VLP Rechearch, aby mohl muzicírovat a psát filosofické eseje.

Samozřejmě za svoji práci získával a získává i ceny a čestné doktoráty. Nyní, kromě uměleckých aktivit, píše každý měsíc sloupky pro Discover Magazine - pod názvem "Jaron’s World" a ještě spolupracuje s universitou v Berkeley - konkrétně se dvěma jejími pracovišti Interdisciplinary Scholar-in-Residence, CET a s Fellow, International Computer Science Institute.

Lanier filosof

Jaron Lanier - jako jeden z prvních a hlavních tvůrců virtuální reality se svojí filosofií, se kterou ji vytvářel, hlásí k teorii postsymbolických forem komunikace. Symbolem je zde míněno písmeno, psaný text, ale i vlastní slova - obojí je prý mnohdy zavádějící a vede k nedorozuměním. Takže podle této teorie, jsou všechny existující metody komunikace - až na hudbu a malby a kresby, symbolické a tím pádem často matoucí a vedoucí k informačním šumům a nevystihující přesně to, co člověk vlastně chce říci. Podle Jarona právě až virtuální realita člověka zbaví těchto zbytečných symbolů a slov a přinese mu "přestup" ze světa symbolické komunikace do světa reálné a jasné komunikace. Text prostě člověka zdržuje - myslí tím například jeho zbytečnost při hraní her, obraz je jasně pochopitelná, pravdivá a rychlá informace. K tomu by se dalo připomenout, že virtuální obrazy tvořené 3D technikami a kolážemi a spojováním skutečných předmětů s neexistujícími, matou člověka ještě více a i malby a kresby jsou symboly, ale rozhodně pro to nebudeme zatracovat obrazové informace a virtuální realitu, jen Lanierovo nadšení z postsymbolické komunikace se zdá přehnané.

Lanier předvídatel

V současnosti se Jaron stále více stává i futurologem a jeho předpovědi jsou velmi zajímavé, i když pro svoji subjektivní nekompromisnost, také hodně diskutovatelné - jako například tato: "Během příštích padesáti let zrodí počítačová věda úplně nový druh umění, který bude kombinovat všechny tři velké umělecké formy dvacátého století: film, jazz a programování."

Podle jeho vizáže rozesmátého rastamana se skoro metrovými dready byste nehádali, že se jedná o velkého a zarytého technooptimistu a zároveň velkého odpůrce Wiki systémů. V žaludku mu hlavně leží Wikipedie - takovéto projekty nazývá „digitálním maoismem“ pochybuje o tom, že by si hesla této encyklopedie, tvořená a editovaná vlastně kýmkoli, udržela informační pravdivost a hodnotu - jeho nevraživost proti Wikipedii vyvolalo asi hlavně to, že se marně snažil opravovat ta hesla, která se profesně týkají jeho osoby - což opravdu naštve... ano i géniové mají právo na omyl, emoce a rozmary a až čas ukáže, jestli se mýlil.

Autor: Jita Splítková | úterý 21.2.2017 9:49 | karma článku: 5.51 | přečteno: 311x

Další články blogera

Jita Splítková

Dětský sloh o Zemanovi a Babišovi anebo promyšlený předvolební boj?

Sociální sítě zahltil obrázek stránky ze sešitu prý žáka páté třídy. Je na něm velmi neumným písmen napsáno několik vět, které působí, jakoby je psal někdo pod vlivem.

22.4.2017 v 10:20 | Karma článku: 43.39 | Přečteno: 5962 | Diskuse

Jita Splítková

Svět podle… a nepovím!

Jak by vypadal asi takový svět za pět set let a netroškařme možná za tisíc let? Beru křišťálovou kouli a už to vidím.

19.4.2017 v 10:00 | Karma článku: 7.64 | Přečteno: 174 | Diskuse

Jita Splítková

Naval vejce!

O Velikonocích může koledník narazit na zloděje vajec, možné je všechno – a jak je to s „vajíčkovými legendami“ a zvyky? Narazíme na jejich reálné kořeny? Co myslíte?

13.4.2017 v 9:57 | Karma článku: 7.20 | Přečteno: 230 | Diskuse

Jita Splítková

Zahoďte štětce a dláta III.

Umělec je rezonanční deskou své doby, musí tedy reflektovat i nové technologie a materiály - neměl by se jich bát, či je zatracovat - jsou to pro něj nové možnosti, jak nepřestat umělecky komunikovat s okolním světem.

12.4.2017 v 9:23 | Karma článku: 5.06 | Přečteno: 101 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Michal Češek

Potřebují zdravotní sestry vysokou školu?

Upřímně se divím tomu, že někdo vůbec vede tuto úvahu. Pokud vám přijde vysokoškolsky vzdělaná sestra zbytečná, snad vás tímto článkem vyvedu z omylu.

24.4.2017 v 18:51 | Karma článku: 27.72 | Přečteno: 4191 | Diskuse

Dana Tenzler

Betelgeuze – hvězda, která se zanedlouho stane supernovou

Musíme z ní mít strach? Hvězda Betelgeuze je vzdálena jen několik set světelných roků. Nachází se na konci své hvězdné kariéry a brzy vybuchne jako supernova. (délka blogu 5 min.)

24.4.2017 v 8:00 | Karma článku: 25.12 | Přečteno: 635 | Diskuse

Jan Fikáček

Jaké IQ má Bůh a jaké vesmír

Bůh je často považován za nejvyšší inteligenci. Jeho vědomí musí mít pak ale nekonečné IQ, ne?. Rozhodně musí myslet a mít proto vědomí. Je to jeho superiorní přednost, stejně jako je to velká lidská přednost. Opravdu?

23.4.2017 v 17:07 | Karma článku: 22.43 | Přečteno: 984 | Diskuse

Petr Nejedlý

Jižní Austrálie, kraj bez baseloadu a po sérii blackoutů

Jižní Austrálie měla být globálním příkladem náhrady uhelných elektráren pracujících v základním zatížení obnovitelnými zdroji. K prvnímu blackoutu došlo za necelých pět měsíců.

23.4.2017 v 13:24 | Karma článku: 27.17 | Přečteno: 805 | Diskuse

Libor Čermák

Lovci exoplanet jsou oprávněně mezi 100 nejvlivnějšími lidmi

Jak jsem se dozvěděl ze serveru exoplanety.cz, tak vědci pracující na objevech obyvatelných exoplanet jsou podle časopisu Time mezi 100 nejvlivnějšími lidmi světa. Výborně. Vždyť ty jejich objevy dokážou ovlivinit i filozofii!

22.4.2017 v 6:02 | Karma článku: 9.20 | Přečteno: 200 |
Počet článků 161 Celková karma 11.22 Průměrná čtenost 503

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.