Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Časomíry v historii

14. 01. 2017 12:00:00
Hodinky jsou módní doplněk, znak prestiže či signalizují postavení nositele, důležitá pomůcka, díky níž chodíme všude včas nebo se o to pokoušíme a i jim plyne čas.

Byly časy, kdy si lidé s sebou nosili malé přesýpací hodiny. Samozřejmě, že jim neukazovaly kolik je, ale sloužily jim jako časomíra určitého okamžiku, třeba obchodního jednání.
Čas se neměří jen na obchodních jednáních, audiencích, ale ve starém Řecku jedna hetéra (ona to byla normální prostitutka, ale hetéra zní lépe) vynalezla přístrojek na měření času zákazníka. Byly to jednoduché vodní hodiny - ve velké kovové míse plné vody plavala lehká hliněná nádobka s otvorem ve dně. Když se malá miska naplnila, cinkla o dno a to byl signál pro onu ženu, že právě uplynula daná půlhodina, kterou si zákazník koupil.

Vodní hodiny, byly známy mnoha starověkým civilizacím: Egyptu, Číně, Arabům - v Řecku se nazývaly klepsydra.

Jak plyne čas, Řeky zřejmě hodně zajímalo. Z čeho takto usuzuji? V Herculaneu se našly přenosné závěsné sluneční hodiny v podobě vepřové kýty a každé řecké město mělo své jak sluneční, tak vodní hodiny. V Athénách dokonce postavili "věž větrů" - veřejnou časomíru, která na vnějšku měla sluneční hodiny a uvnitř vodní. Kolik je hodin, chtěli znát ve dne v noci.

Řecké vodní hodiny byly nejdříve pouze jednoduché - dvě nádoby, v jedné byl u dna otvor a z něj vytékala voda. Tato nádoba byla na podstavci, a pod ní stála na zemi druhá, do které se voda jímala. Čas se určoval podle toho, kolik vody odteklo. Možná tak vzniklo ono moudro, že "... to odnesla voda... " nebo se onou vodou myslely povodně? Obojí něco odnáší, velká voda majetek a i životy a vodní hodiny čas, takže vlastně také život.

Později se klepsydra zdokonalila. Tvůrce těchto dokonalejších hodin není anonymní, je jím zakladatel alexandrijské mechanické školy Ktésibios (asi 285 – 222 př.n.l.)

Vitruvius tyto hodiny popisuje následovně:

Pro vpouštění vody používal otvory, vyvrtaného do kusu zlata nebo do drahokamu, protože shledal, že se ani neopotřebují, ani neucpávají. To zajistilo hladký tok. Stoupající voda zaplavila obrácenou mísu, odborně známou jako korek nebo buben. Ten byl spojen s tyčí a otáčivým bubnem. Tyč i buben měly zuby se stejnými vzdálenostmi, takže do sebe zapadaly. Tím byl změněn přímočarý pohyb stoupajícího korku v řadu malých kruhových pohybů. Toto důmyslné zařízení doplnil množstvím tyčí a zubů a dospěl tak k různorodým pohybům. Malá figurka, která ukazovala hodiny, se pohybovala. Válec hodin se otáčel. Přitom zvučely trumpety a k tomu byly ještě přidány jiné vedlejší efekty.


Musíme si všimnout, že konstrukce těchto hodin byla zbytečně komplikována tím, že starověké hodiny měnily svou délku podle ročních období. Den a noc, tma a světlo byly rozděleny ve dvanáct intervalů. Denní hodiny byly v létě dlouhé a v zimě krátké. Ktesibios vynalezl hodiny, které tomuto nepohodlnému zvyku vyhovovaly stejně jako my přizpůsobujeme nástroje a tabulky svému primitivnímu metrickému systému. (Vitruvius IX, VIII, 4 a 5).

A od historických hodin a hodinek k hodinkám co právě spadly z ruky Batmana – jmenují se Rebellion -Gotham versions T-1000.

Velmi nepřehlédnutelné jsou Corum Bubble 47 Flying Tourbillon. S lebkou a použitým 18 karátovým růžovým zlatem i mohutným safírovým sklíčkem jsou známkou poněkud nevkusného a nepřehlédnutelného luxusu, co proletí vaší peněženkou jako vichřice.

a nesmí chybět solární hodinky

a koncept hodinek od Esbena Oxholma

Autor: Jita Splítková | sobota 14.1.2017 12:00 | karma článku: 12.37 | přečteno: 278x

Další články blogera

Jita Splítková

Dětský sloh o Zemanovi a Babišovi anebo promyšlený předvolební boj?

Sociální sítě zahltil obrázek stránky ze sešitu prý žáka páté třídy. Je na něm velmi neumným písmen napsáno několik vět, které působí, jakoby je psal někdo pod vlivem.

22.4.2017 v 10:20 | Karma článku: 44.55 | Přečteno: 6907 | Diskuse

Jita Splítková

Svět podle… a nepovím!

Jak by vypadal asi takový svět za pět set let a netroškařme možná za tisíc let? Beru křišťálovou kouli a už to vidím.

19.4.2017 v 10:00 | Karma článku: 7.70 | Přečteno: 184 | Diskuse

Jita Splítková

Naval vejce!

O Velikonocích může koledník narazit na zloděje vajec, možné je všechno – a jak je to s „vajíčkovými legendami“ a zvyky? Narazíme na jejich reálné kořeny? Co myslíte?

13.4.2017 v 9:57 | Karma článku: 7.23 | Přečteno: 237 | Diskuse

Jita Splítková

Zahoďte štětce a dláta III.

Umělec je rezonanční deskou své doby, musí tedy reflektovat i nové technologie a materiály - neměl by se jich bát, či je zatracovat - jsou to pro něj nové možnosti, jak nepřestat umělecky komunikovat s okolním světem.

12.4.2017 v 9:23 | Karma článku: 5.93 | Přečteno: 108 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Existují planety (a život na nich) i v centrech galaxií?

Téměř všechny planety, které byly dodnes objeveny, se nacházejí ve spirálních ramenech naší Galaxie. Nyní vědci představili novou planetu, která vznikla v její centrální části. (délka blogu 5 min.)

29.5.2017 v 8:00 | Karma článku: 12.52 | Přečteno: 319 | Diskuse

Dana Tenzler

Mlhovina v Orionu a její královna

Známá mlhovina v Orionu skrývá ve svém nitru nejteplejší a nejjasnější hvězdu v našem vesmírném okolí. Obří hvězda je mladší, než naše lidská rasa. (délka blogu 5 min.)

25.5.2017 v 8:00 | Karma článku: 21.04 | Přečteno: 402 | Diskuse

Dana Tenzler

K čemu se hodí … indium?

Měkký kov nám enormně zpříjemňuje život. S velkou pravděpodobností vám právě teď umožňuje čtení mého blogu. Přitom je indium velice vzácné a hrozí dokonce, že se brzo vyčerpají jeho veškeré světové zásoby. (délka blogu 8 min.)

22.5.2017 v 8:00 | Karma článku: 28.38 | Přečteno: 918 | Diskuse

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 3)

Závěrečný díl miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

21.5.2017 v 10:45 | Karma článku: 17.57 | Přečteno: 579 | Diskuse

Michal Češek

Následky zmizení zdravotních sester?

Sestry se řadí mezi nejpočetnější skupinu zaměstnanců v nemocnicích. Kdyby sestry zmizely – ať už čistě hypoteticky či fakticky, situace by měla bez nadsázky katastrofální následky.

20.5.2017 v 20:41 | Karma článku: 46.12 | Přečteno: 16238 | Diskuse
Počet článků 161 Celková karma 12.38 Průměrná čtenost 512

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.