Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Časomíry v historii

14. 01. 2017 12:00:00
Hodinky jsou módní doplněk, znak prestiže či signalizují postavení nositele, důležitá pomůcka, díky níž chodíme všude včas nebo se o to pokoušíme a i jim plyne čas.

Byly časy, kdy si lidé s sebou nosili malé přesýpací hodiny. Samozřejmě, že jim neukazovaly kolik je, ale sloužily jim jako časomíra určitého okamžiku, třeba obchodního jednání.
Čas se neměří jen na obchodních jednáních, audiencích, ale ve starém Řecku jedna hetéra (ona to byla normální prostitutka, ale hetéra zní lépe) vynalezla přístrojek na měření času zákazníka. Byly to jednoduché vodní hodiny - ve velké kovové míse plné vody plavala lehká hliněná nádobka s otvorem ve dně. Když se malá miska naplnila, cinkla o dno a to byl signál pro onu ženu, že právě uplynula daná půlhodina, kterou si zákazník koupil.

Vodní hodiny, byly známy mnoha starověkým civilizacím: Egyptu, Číně, Arabům - v Řecku se nazývaly klepsydra.

Jak plyne čas, Řeky zřejmě hodně zajímalo. Z čeho takto usuzuji? V Herculaneu se našly přenosné závěsné sluneční hodiny v podobě vepřové kýty a každé řecké město mělo své jak sluneční, tak vodní hodiny. V Athénách dokonce postavili "věž větrů" - veřejnou časomíru, která na vnějšku měla sluneční hodiny a uvnitř vodní. Kolik je hodin, chtěli znát ve dne v noci.

Řecké vodní hodiny byly nejdříve pouze jednoduché - dvě nádoby, v jedné byl u dna otvor a z něj vytékala voda. Tato nádoba byla na podstavci, a pod ní stála na zemi druhá, do které se voda jímala. Čas se určoval podle toho, kolik vody odteklo. Možná tak vzniklo ono moudro, že "... to odnesla voda... " nebo se onou vodou myslely povodně? Obojí něco odnáší, velká voda majetek a i životy a vodní hodiny čas, takže vlastně také život.

Později se klepsydra zdokonalila. Tvůrce těchto dokonalejších hodin není anonymní, je jím zakladatel alexandrijské mechanické školy Ktésibios (asi 285 – 222 př.n.l.)

Vitruvius tyto hodiny popisuje následovně:

Pro vpouštění vody používal otvory, vyvrtaného do kusu zlata nebo do drahokamu, protože shledal, že se ani neopotřebují, ani neucpávají. To zajistilo hladký tok. Stoupající voda zaplavila obrácenou mísu, odborně známou jako korek nebo buben. Ten byl spojen s tyčí a otáčivým bubnem. Tyč i buben měly zuby se stejnými vzdálenostmi, takže do sebe zapadaly. Tím byl změněn přímočarý pohyb stoupajícího korku v řadu malých kruhových pohybů. Toto důmyslné zařízení doplnil množstvím tyčí a zubů a dospěl tak k různorodým pohybům. Malá figurka, která ukazovala hodiny, se pohybovala. Válec hodin se otáčel. Přitom zvučely trumpety a k tomu byly ještě přidány jiné vedlejší efekty.


Musíme si všimnout, že konstrukce těchto hodin byla zbytečně komplikována tím, že starověké hodiny měnily svou délku podle ročních období. Den a noc, tma a světlo byly rozděleny ve dvanáct intervalů. Denní hodiny byly v létě dlouhé a v zimě krátké. Ktesibios vynalezl hodiny, které tomuto nepohodlnému zvyku vyhovovaly stejně jako my přizpůsobujeme nástroje a tabulky svému primitivnímu metrickému systému. (Vitruvius IX, VIII, 4 a 5).

A od historických hodin a hodinek k hodinkám co právě spadly z ruky Batmana – jmenují se Rebellion -Gotham versions T-1000.

Velmi nepřehlédnutelné jsou Corum Bubble 47 Flying Tourbillon. S lebkou a použitým 18 karátovým růžovým zlatem i mohutným safírovým sklíčkem jsou známkou poněkud nevkusného a nepřehlédnutelného luxusu, co proletí vaší peněženkou jako vichřice.

a nesmí chybět solární hodinky

a koncept hodinek od Esbena Oxholma

Autor: Jita Splítková | sobota 14.1.2017 12:00 | karma článku: 12.37 | přečteno: 288x

Další články blogera

Jita Splítková

Jejich malý svět

Ti dva pánové měli velké sny a v nich byl malý, maličkatý svět... nanosvět... a jeden z nich o něm sní dál

22.6.2017 v 9:28 | Karma článku: 9.78 | Přečteno: 255 | Diskuse

Jita Splítková

Správně nastavená ozubená kolečka

V historii vývoje počítačů jsou stovky jmen, připomeňme si některá. Tak třeba - víte kdo byl I.S.Brook?

21.6.2017 v 10:11 | Karma článku: 11.52 | Přečteno: 418 | Diskuse

Jita Splítková

Politika? Nezájem!

Důvody proč už nejen ženy, politika nebaví. A je mládí nositelem pokroku nebo idiocie? Jsou staří ropuchou na prameni nebo tahouny budoucnosti?

9.6.2017 v 9:35 | Karma článku: 11.93 | Přečteno: 328 | Diskuse

Jita Splítková

Ženy v politice. Ano? Ne? Podívejme se do historie.

K pochopení věcí je nutné znát i historii určitého společenského jevu a je jedno oč se jedná – takže odpověď - jestli ženy patří do politiky, hledejme i v historii mezi panovnicemi, rebelkami a zákonodárkyněmi.

8.6.2017 v 9:29 | Karma článku: 14.42 | Přečteno: 434 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Vidíme hvězdy v minulosti nebo v současnosti?

Jedno oblíbené klišé populárních astronomických a fyzikálních pořadů je, že hvězdy vidíme v minulosti, tedy zpožděně o dobu, po kterou letí paprsky od hvězd k nám. Jenže i samotný Einstein zmínil i jinou možnost.

19.9.2017 v 9:05 | Karma článku: 12.25 | Přečteno: 475 | Diskuse

Zdenek Slanina

Erwin Schrödinger: Rakouská štvanice 1938 - na prostopášníka co neodpřísáhl věrnost Vůdci

Rok 1938 dal Schrödingerovým bohabojným spoluobčanům do ruky hůl na toho bezvěrce, co porušuje posvátná přikázání. Schrödinger byl z university vyhozen ministerským výměrem z 26.8.1938 s poučením, že proti výměru není odvolání.

19.9.2017 v 3:33 | Karma článku: 13.62 | Přečteno: 434 |

Dana Tenzler

K čemu se hodí – selen?

Víte, že vás denně zdržuje a zároveň vám ušetří spoustu času? Je pro život nezbytný a přitom je prudce jedovatý. Doktor Jekyll a pan Hyde periodické soustavy se jmenuje selen. (délka blogu 10 min.)

18.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.79 | Přečteno: 686 | Diskuse

Jiří Turner

Šifra mistra Leonarda jako učebnice historie křesťanství?

Diskuse kolem této knihy a filmu proběhla už před lety, a když zdánlivě dozněla, řekl jsem si c'est la vie. Úspěšnost díla však dost ovlivnila pohled na počátky křesťanství a ukázala také, jak nepracovat s historickými reáliemi.

16.9.2017 v 18:16 | Karma článku: 28.31 | Přečteno: 3144 | Diskuse

Jan Veselý

Poslední chvíle sondy Cassini - fotoblog

Přesně bez jednoho měsíce 20 let práce ve vesmíru, 13 let na oběžné dráze okolo Saturnu. Sonda Cassini dnes završila svou misi. Okamžiky napětí, sentimentu i hrdosti v obrazech.

15.9.2017 v 19:10 | Karma článku: 27.38 | Přečteno: 1378 | Diskuse
Počet článků 165 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 517

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.