Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Časomíry v historii

14. 01. 2017 12:00:00
Hodinky jsou módní doplněk, znak prestiže či signalizují postavení nositele, důležitá pomůcka, díky níž chodíme všude včas nebo se o to pokoušíme a i jim plyne čas.

Byly časy, kdy si lidé s sebou nosili malé přesýpací hodiny. Samozřejmě, že jim neukazovaly kolik je, ale sloužily jim jako časomíra určitého okamžiku, třeba obchodního jednání.
Čas se neměří jen na obchodních jednáních, audiencích, ale ve starém Řecku jedna hetéra (ona to byla normální prostitutka, ale hetéra zní lépe) vynalezla přístrojek na měření času zákazníka. Byly to jednoduché vodní hodiny - ve velké kovové míse plné vody plavala lehká hliněná nádobka s otvorem ve dně. Když se malá miska naplnila, cinkla o dno a to byl signál pro onu ženu, že právě uplynula daná půlhodina, kterou si zákazník koupil.

Vodní hodiny, byly známy mnoha starověkým civilizacím: Egyptu, Číně, Arabům - v Řecku se nazývaly klepsydra.

Jak plyne čas, Řeky zřejmě hodně zajímalo. Z čeho takto usuzuji? V Herculaneu se našly přenosné závěsné sluneční hodiny v podobě vepřové kýty a každé řecké město mělo své jak sluneční, tak vodní hodiny. V Athénách dokonce postavili "věž větrů" - veřejnou časomíru, která na vnějšku měla sluneční hodiny a uvnitř vodní. Kolik je hodin, chtěli znát ve dne v noci.

Řecké vodní hodiny byly nejdříve pouze jednoduché - dvě nádoby, v jedné byl u dna otvor a z něj vytékala voda. Tato nádoba byla na podstavci, a pod ní stála na zemi druhá, do které se voda jímala. Čas se určoval podle toho, kolik vody odteklo. Možná tak vzniklo ono moudro, že "... to odnesla voda... " nebo se onou vodou myslely povodně? Obojí něco odnáší, velká voda majetek a i životy a vodní hodiny čas, takže vlastně také život.

Později se klepsydra zdokonalila. Tvůrce těchto dokonalejších hodin není anonymní, je jím zakladatel alexandrijské mechanické školy Ktésibios (asi 285 – 222 př.n.l.)

Vitruvius tyto hodiny popisuje následovně:

Pro vpouštění vody používal otvory, vyvrtaného do kusu zlata nebo do drahokamu, protože shledal, že se ani neopotřebují, ani neucpávají. To zajistilo hladký tok. Stoupající voda zaplavila obrácenou mísu, odborně známou jako korek nebo buben. Ten byl spojen s tyčí a otáčivým bubnem. Tyč i buben měly zuby se stejnými vzdálenostmi, takže do sebe zapadaly. Tím byl změněn přímočarý pohyb stoupajícího korku v řadu malých kruhových pohybů. Toto důmyslné zařízení doplnil množstvím tyčí a zubů a dospěl tak k různorodým pohybům. Malá figurka, která ukazovala hodiny, se pohybovala. Válec hodin se otáčel. Přitom zvučely trumpety a k tomu byly ještě přidány jiné vedlejší efekty.


Musíme si všimnout, že konstrukce těchto hodin byla zbytečně komplikována tím, že starověké hodiny měnily svou délku podle ročních období. Den a noc, tma a světlo byly rozděleny ve dvanáct intervalů. Denní hodiny byly v létě dlouhé a v zimě krátké. Ktesibios vynalezl hodiny, které tomuto nepohodlnému zvyku vyhovovaly stejně jako my přizpůsobujeme nástroje a tabulky svému primitivnímu metrickému systému. (Vitruvius IX, VIII, 4 a 5).

A od historických hodin a hodinek k hodinkám co právě spadly z ruky Batmana – jmenují se Rebellion -Gotham versions T-1000.

Velmi nepřehlédnutelné jsou Corum Bubble 47 Flying Tourbillon. S lebkou a použitým 18 karátovým růžovým zlatem i mohutným safírovým sklíčkem jsou známkou poněkud nevkusného a nepřehlédnutelného luxusu, co proletí vaší peněženkou jako vichřice.

a nesmí chybět solární hodinky

a koncept hodinek od Esbena Oxholma

Autor: Jita Splítková | sobota 14.1.2017 12:00 | karma článku: 12.05 | přečteno: 266x

Další články blogera

Jita Splítková

Na beton

Není beton jako beton a některý je hitech. Není brutalismus to co brutalita. Hledání a nalezení krásy obyčejného šedého betonu. Nevěříte?

10.3.2017 v 9:46 | Karma článku: 7.39 | Přečteno: 277 | Diskuse

Jita Splítková

Humánní bomby pro život

Ano, skutečně - humánní bomby, nejedná se o nějaký zvrhlý vědecký experiment nebo Havlovy bomby, ale o nanobomby, které likvidují rakovinné buňky přímo uvnitř pacientova těla.

9.3.2017 v 9:21 | Karma článku: 10.85 | Přečteno: 274 | Diskuse

Jita Splítková

Boj se! Budeme číst i tvé myšlenky

Kam se člověk vždy schoval, byl jeho mozek - myšlenky, sny, představy. Jeho a jen jeho svět. Bude tomu tak napořád nebo v budoucnu padne i toto soukromí?

8.3.2017 v 12:18 | Karma článku: 9.32 | Přečteno: 314 | Diskuse

Jita Splítková

Opeřenci

S malými lidmi, čili dětmi se užije legrace. Navíc, když vyslovené pochopí doslova. A je pravda nudná?

7.3.2017 v 9:10 | Karma článku: 10.30 | Přečteno: 302 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Vědci se chystají poprvé „vyfotografovat“ černou díru

Stáváme se právě svědkem splnění jednoho dávného snu astronomů. Jak vyfotografovat černou díru, objekt, který je nesmírně daleko a navíc z principu věci není vidět?

27.3.2017 v 8:00 | Karma článku: 30.63 | Přečteno: 1549 | Diskuse

Petr Nejedlý

O jednom zimním týdnu a obnovitelných zdrojích v Německu

Elektroenergetika musí zajistit spolehlivé dodávky elektřiny i za nejnepříznivějších podmínek, které v případě obnovitelných zdrojů určují přírodní vlivy.

26.3.2017 v 14:08 | Karma článku: 32.65 | Přečteno: 1045 | Diskuse

Libor Čermák

Jaká by mohla být technologie staveb, a to nejen tunelů, v budoucnosti?

K této úvaze mne přiměly legendy o údajných prastarých tunelech, které prý v podzemí spojují kontinenty po celé planetě. Jsou to sice jen pověsti, ale na inspiraci k možným technologiím budoucnosti to snad stojí

25.3.2017 v 6:13 | Karma článku: 11.44 | Přečteno: 371 |

Petr Bajnar

Matematika: ano či ne?

Jedno z nejčastěji diskutovaných témat z oblasti školství je povinná či nepovinná maturita z předmětu, který už tradičně patří ve škole k nejobávanějším, z matematiky.

24.3.2017 v 12:06 | Karma článku: 12.64 | Přečteno: 368 | Diskuse

Jakub Kouřil

Nejrychlejší motýl

Letí motýl. Mává křídly, letí a letí a chce zrychlit. Chce být nejrychlejším motýlem. Chce být rychlejší než všechen hmyz a ptáci. Zrychluje ...

24.3.2017 v 11:31 | Karma článku: 4.33 | Přečteno: 152 | Diskuse
Počet článků 151 Celková karma 13.54 Průměrná čtenost 477

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.