Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Prorok umělého mozku

26. 11. 2016 13:14:13
William Ross Ashby - jeho jméno možná není tak známé, ovšem jeho zásluhy o rozvoj kybernetiky, teorie systémů a výzkum složitých systémů opravdu nejsou zanedbatelné.

Fakta

Psychiatr a kybernetik William Ross Ashby se narodil 6. září 1903 v Londýně, zemřel 15. listopadu 1972. Jako jeden z prvních lidí se zabýval sledováním složitých systémů.

Vystudoval Cambridžskou universitu a od roku 1930 pracoval jako psychiatr.

V letech 1947 až 1959 byl šéfem výzkumu v nemocnici Barnwood House Hospital v Gloucesteru. Následně byl rok ředitelem Burden Neurological Institute v Bristolu. Od roku 1960 přesídlil z Anglie do USA. Zde byl deset let profesorem kybernetiky a psychiatrie na katedře elektroinženýrství University of Illinois v Urbaně.

V 1971 se stal členem Royal College of Psychiatry.

Zavedl pojem samoorganizace (Self-organization). Poprvé se tento pojem vyskytuje v jeho článku "Principles of the Self-Organizing Dynamic System", publikovaného v Journal of General Psychology z roku 1947. Tento termín se používal v šedesátých letech minulého století v teorii systémů a přibližně od roku 1970 se začal používat ve fyzice složitých systémů. Zabýval se homeostázou systémů a v roce 1948 vytvořil model - homeostatu.

Zformuloval Zákon nutné variety (The Law of Requisite Variety — RVL) a principy homeostatické regulace.

Homeostáze a homeostat

Homeostáze - stav dynamické funkční rovnováhy v živém organismu nebo jakémkoli systému. Tento termín pochází z řeckého "udržovat stálým". Ideu vyznačil už téměř před 150 lety francouzský fyziolog Claude Bernard, který prohlásil: "Všechny činy, ať jakkoli rozdílné, mají pouze jeden cíl, udržet stálé životní podmínky ve vnitřním prostředí".

W. B. Cannon v roce 1929 zavedl pojem homeostáze pro regulace, které působí v nejjednodušších tělesných mechanismech. Ashby pojímá termín šířeji - vztahuje ho "na všechny činnosti směřující k udržení důležitých proměnných v normálních mezích".

Dále používá termíny ultrastabilní a multistabilní a sám podává jejich jednoduché vysvětlení -"v ultrastabilním systému zaplaví teplotní spínač sud prachu vodou, jakmile teplota příliš stoupne."

Pro názorné předvedení, co znamená homeostáze, sestrojil Ashby v roce 1948 analogový model - homeostat - soustavu směřující ke stavu rovnováhy. Model se skládá ze čtyř otáčivých magnetů, které při svém otáčení mění odpor čtyř kapalinových potenciometrů. Napětí snímané těmito potenciometry se po zesílení přivádí na cívky, přitahující nebo odpuzující otáčející se magnety. Takto se v homeostatu realizují soustavy přímých a zpětných vazeb. Cívka každého magnetu získává napětí přes reostat s 25 polohami. Celkově se homeostat může nacházet v 390 625 (254) stavech - některé jsou staticky stabilní a některé nestabilní. Při určitém působení z vnějšku se homeostat jako systém dává do pohybu až do doby pokud nenajde stabilní stav - hledání je náhodný proces, který si model nepamatuje. Po každém zásahu z vnějšku provádí nové hledání, které je s velkou pravděpodobností zcela jiné než předešlé a vede k jinému stabilnímu stavu.

Na základě principu homeostatu se později vypracovaly speciální počítače - například na určování optimálních hodnot parametrů pro autopiloty.

V analogových a číslicových počítačích Ashby viděl budoucnost vědy i lidí.

V roce 1962 napsal zajímavou myšlenku: "... Jak stanovit tendence - dynamické zákony multistabilního systému a jak zkoumat jejich zvláštní vlastnosti? ... Přirozeným směrem výzkumu je zkoušení multistabilních systémů, které vytvořila příroda. Lidé mají mozkovou kůru a má ji také lidská společnost (neboť definice říká, že každý systém složený z částí ultrastabilních je multistabilní).

Další přirozený směr výzkumu je založen na použití modelové metody v nejširším slova smyslu. Patří sem modely matematické, ačkoli zkušenost ukázala, že dosah klasických metod psaných byl omezen, a že by tyto metody měly být doplněny širokým použitím materiálních modelů, jako jsou počítače číslicové nebo analogové. Vyrobit analogový počítač pro multistabilní systém znamená sestrojit umělý mozek (v tomto případě by stroj pracoval na stejných principech jakých používá lidský mozek). Jeho konstrukce bude trojnásobně prospěšná. Bude to skutečný syntetický mozek se všemi klady, které přinese výroba tohoto zařízení. Mozek prokáže vlastnosti darwinské mechaniky; a konečně umožní lépe proniknout do příčin zmatků, které současně v mozku a ve společnosti jsou s to dezorganizovat činnost multistabilního systému."

kniha Ashby W.R. (1956) Introduction to Cybernetics, Chapman & Hall v pdf zde:http://pespmc1.vub.ac.be/books/IntroCyb.pdf

Autor: Jita Splítková | sobota 26.11.2016 13:14 | karma článku: 11.72 | přečteno: 198x

Další články blogera

Jita Splítková

Jejich malý svět

Ti dva pánové měli velké sny a v nich byl malý, maličkatý svět... nanosvět... a jeden z nich o něm sní dál

22.6.2017 v 9:28 | Karma článku: 8.39 | Přečteno: 250 | Diskuse

Jita Splítková

Správně nastavená ozubená kolečka

V historii vývoje počítačů jsou stovky jmen, připomeňme si některá. Tak třeba - víte kdo byl I.S.Brook?

21.6.2017 v 10:11 | Karma článku: 9.88 | Přečteno: 407 | Diskuse

Jita Splítková

Politika? Nezájem!

Důvody proč už nejen ženy, politika nebaví. A je mládí nositelem pokroku nebo idiocie? Jsou staří ropuchou na prameni nebo tahouny budoucnosti?

9.6.2017 v 9:35 | Karma článku: 10.67 | Přečteno: 323 | Diskuse

Jita Splítková

Ženy v politice. Ano? Ne? Podívejme se do historie.

K pochopení věcí je nutné znát i historii určitého společenského jevu a je jedno oč se jedná – takže odpověď - jestli ženy patří do politiky, hledejme i v historii mezi panovnicemi, rebelkami a zákonodárkyněmi.

8.6.2017 v 9:29 | Karma článku: 14.42 | Přečteno: 421 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Židovská matka atomové bomby

Říkali jí „židovská matka atomové bomby“ – a to ji zlobilo. Shoda okolností ji připravila o Nobelovu cenu. Uhodnete její jméno? (délka blogu 6 min.)

17.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 27.79 | Přečteno: 772 | Diskuse

Libor Čermák

Atomové výbuchy už v prehistorických dobách?

V srpnu si každoročně připomínáme svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Je ale možné, že podobné události se už na naší planetě staly někdy v dávnověku? Jsou záhady, které se tomu docela podobají.

17.8.2017 v 5:53 | Karma článku: 24.39 | Přečteno: 970 |

Irena Maura Aghová

Vzdělanost: O výuce dějin

Není mnoho lidí, kteří by se rádi učili dějiny. Jsou důležité? Co nám vlastně říkají a rozumíme jim opravdu? O tom tento článek.

17.8.2017 v 3:49 | Karma článku: 8.39 | Přečteno: 248 | Diskuse

Zdenek Slanina

U jurty seděla dívka - Richarda Feynmana cesta poslední

Richard Feynman, Nobelista za fyziku z r. 1965, i jeden z prvních, kdo uvažovali o nanotechnologiích, vtipný glosátor vztahů vědy a společnosti, měl jeden sen, který si už splnit nestihl.

14.8.2017 v 22:03 | Karma článku: 14.61 | Přečteno: 380 |

Dana Tenzler

Záhadný Sírius – bílá hvězda a bílý trpaslík

Řídí se podle ní i náš dnešní kalendář. Je naším nejbližším a nejlépe prozkoumaným bílým trpaslíkem. Psí hvězda fascinovala už starověké hvězdáře. Fascinovat bude i v budoucnu. (délka blogu 8 min.)

14.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.56 | Přečteno: 473 | Diskuse
Počet článků 165 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 514

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.