Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z mého života - fešandy

2. 10. 2016 10:00:00
A je to tu, jako každý rok. Barevné, buclaté, plné hrbolků či hladké, kulaté, placaté, hruškovité... prostě ozdobné dýně.
urodily seurodily se (JITA)

Ujíždím na nich. Kupuju si je každý rok a pak fotím a fotím.

Každý rok si nějaké vyberu i v sámošce a každý rok u pokladny zažívám skoro to samé.

„Co to je?“ ptá se pokladní a prohlíží si sáček.

„Ozdobné dýně,“ odpovídám.

Pokladní dlouze hledá v sešitě jejich kód.

„Maruško, nevíš kód na tohle?“ Otáčí se s dotazem na kolegyni.

„Co to je?“

„Ozdobné dýně.“

„To prodáváme?“

„No jo.“

„Nevím, počkej, zeptám se.“ Druhá pokladní se otáčí na někoho do prodejny. „Karle, nevíš kód na tohle?“

Přichází mladý muž. „Co to je?“

„Ozdobná dýně.“

„To prodáváme?“

Z reproduktorů zní od AD/DC Highway to Hell, a když se otočím, vidím, že se u této pokladny najednou vytvořila fronta a cítím ty nepřátelské pohledy nakupujících. Ta stará paní těsně za mnou se mračí, úplně mi připomíná čerta. Trapně se zakřením. Nepomáhá to.

Pokladní čeká na kód. Stojím. Usmívám se. Potím se. Letos je opravdu teplý podzim.

„Ty jsou hezké,“ přerušuje zlověstné ticho paní pokladní.

„Já si je tady kupuju už roky.“

„Ano?“ projevila zájem.“ A co s nimi děláte?“

„Fotím si je,“ říkám po pravdě.

Fronta za mnou opovržlivě zafuní, ale čeká.

„A to si fotíte jen tak pro sebe?“ Zajímá se.

„Vystavuju je pak na sociálních sítích.“

„Ahá,“ usmívá se a lidi ve frontě za mnou už si mě zařadili. Magor, no jo magor. Už se nemračí.

Konečně se vrací Karel. Oznámí kód a já slibuji, že letos si je už nebudu kupovat.

„Ale to už si je klidně kupujte, napsala jsem si kód do sešitu,“ směje se. A já s letošním úlovkem mířím domů a těším se, jak si zase užiju focení.

Autor: Jita Splítková | neděle 2.10.2016 10:00 | karma článku: 12.41 | přečteno: 224x

Další články blogera

Jita Splítková

Dětský sloh o Zemanovi a Babišovi anebo promyšlený předvolební boj?

Sociální sítě zahltil obrázek stránky ze sešitu prý žáka páté třídy. Je na něm velmi neumným písmen napsáno několik vět, které působí, jakoby je psal někdo pod vlivem.

22.4.2017 v 10:20 | Karma článku: 44.55 | Přečteno: 6904 | Diskuse

Jita Splítková

Svět podle… a nepovím!

Jak by vypadal asi takový svět za pět set let a netroškařme možná za tisíc let? Beru křišťálovou kouli a už to vidím.

19.4.2017 v 10:00 | Karma článku: 7.70 | Přečteno: 184 | Diskuse

Jita Splítková

Naval vejce!

O Velikonocích může koledník narazit na zloděje vajec, možné je všechno – a jak je to s „vajíčkovými legendami“ a zvyky? Narazíme na jejich reálné kořeny? Co myslíte?

13.4.2017 v 9:57 | Karma článku: 7.23 | Přečteno: 236 | Diskuse

Jita Splítková

Zahoďte štětce a dláta III.

Umělec je rezonanční deskou své doby, musí tedy reflektovat i nové technologie a materiály - neměl by se jich bát, či je zatracovat - jsou to pro něj nové možnosti, jak nepřestat umělecky komunikovat s okolním světem.

12.4.2017 v 9:23 | Karma článku: 5.93 | Přečteno: 108 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Miluše Ondrejátová

Výlet v okolí Lichnice

Zřícenina hradu Lichnice se nachází nad městem Třemošnice v Železných horách. Právě toto místo bylo startem i cílem pro náš cca 12 km dlouhý (nebo spíše krátký) výlet.

22.5.2017 v 22:20 | Karma článku: 5.27 | Přečteno: 88 | Diskuse

Renata Šindelářová

Májový Adršpach

Romantický máj jsme letos začali turistikou v Adršpašsko-teplických skalách. Přestože počasí bylo chladné a v úzkých cestách mezi skalami, kam se slunce dostane jen zřídka, ještě ležel sníh, turistů jsme potkali poměrně dost.

22.5.2017 v 16:05 | Karma článku: 12.08 | Přečteno: 207 | Diskuse

Karel Ábelovský

woknoviny ... tak třeba o duze

... co možná může spojit třeba dvě vzdálené, k sobě vztažené ruce; nebo jen jako důkaz, že každá bouře má svůj konec, a že nic netrvá věčně ... a že stačí jen málo, třeba trocha světla, slunce, a vše pak vypadá zase optimističtěji

22.5.2017 v 15:47 | Karma článku: 8.43 | Přečteno: 105 | Diskuse

Jiří Stratil

Mnoho očekávání a mnoho zklamání

Po značně neúspěšné poválečné soutěži v r.1946 byla opět delší dobu pomlka a další dvě soutěže se konaly až v 60.letech.

22.5.2017 v 7:13 | Karma článku: 5.94 | Přečteno: 211 | Diskuse

Jan Pražák

Umísťovací výstava útulkových koček a psů na Karlštejně

„Tak už nám to udělal zase, bráško, představ si to.“ „Kdo nám co udělal, ségro, o čem to tady mňoukáš?“ „Náš asistent. Sám si šel fotit někam do kláštera a my abychom tady za něj pozvali čtenáře na umísťovací výstavu koček a psů.“

21.5.2017 v 18:03 | Karma článku: 21.64 | Přečteno: 443 | Diskuse
Počet článků 161 Celková karma 12.37 Průměrná čtenost 512

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.