Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Patří do klubu prvních.

19. 09. 2016 10:00:00
Čas od času je dobré připomenout si i notoricky známé věci. Osvěžme si tedy v paměti Konráda Zuseho, který vytvořil Z3 - první počítač, který byl ovládaný programem a zběžně i další členy "klubu prvních".

Další členové

Společně s Zusem jsou zde například: Profesor matematiky a fyziky na Universitě státu Iowa - John Vincent Atanasoff a jeho žák Clifford Berry, kteří už v roce 1939 začali pracovat na řešení počítače, který by byl postavený plně na bázi elektroniky. Jeho prototyp byl představen v roce 1940 - jednalo se o prvogenerační elektronický počítač - ABC čili Atanasoff-Berry-Computer. Nikdy nebyl neuveden do provozu. Atanasoff prostě neměl peníze na základní výzkum a následný vývoj potřebných elektrotechnických součástek. Prvenství vynálezu mu však zůstalo. Nesmí se zapomínat ani na Vannevara Bushe, ten stál u zrodu prvního analogového počítače, schopného řešit některé typy rovnic už v roce 1931.

John William Mauchly a J. Presper Eckert Jr.v roce 1943 vytvořili elektronický ENIAC... John von Neumann vytvořil EDVAC v roce1944 - ten byl již ovládány vnitřním programem... Howard H. Aiken svůj MARK1 ukázal světu v dubnu 1944... a další a další....

Fakta

Profesor Konrád Zuse se narodil 22. června 1910 v Berlině a zemřel 18. prosince 1995 v Hünfeldu u Fuldy.

Jeho otec byl poštovní úředník. V roce 1912 se rodina, kvůli otcově práci odstěhovala do Braunsbergu. Zde Zuse absolvoval humanitní gymnázium. Po maturitě odešel do Berlína studovat Technischen Hochschule Berlin-Charlottenburg (dnešní Technická univerzita Berlín). Studia zakončil v roce 1935.

V roce 1945 se v Berlíně oženil s Giselou Brandes a společně měli pět potomků.

S několika kolegy založil v roce 1949 v Neukirchenu firmu Zuse KG vyrábějící elektromechanické kalkulátory. Firma byla později pohlcena Siemensem, kde Zuse zastával čestnou funkci - vedoucí vědecký spolupracovník.

V poválečných letech se věnoval převážně teorii, vytvořil skutečný algoritmický jazyk Plankalkue (z latinského planus calculus - projekt výpočtů).

Ve volném čase se věnoval malování, svá díla i vystavoval ovšem pod pseudonymem jako Kuno See.

Konrád Zuse se svými počítači

Od dětství rád něco konstruoval. Jako student snil o stroji, který sám bude provádět výpočty.

V dnešní době informační přesycenosti se zdá téměř nemožné, že Zuse svým prvním počítačem navázal na anglického matematika Charlese Babbageho (1791-1871) aniž by jeho dílo vlastně vůbec znal a měl o něm tušení. Podle jeho životopisců, je tomu opravdu tak. Zuseho první počítač Z1 se totiž velmi podobal Babbageho Analytical Engine. Z1 dokončil v roce1938, byl to pouze elektromechanický stroj s kolíčkovou pamětí na 16 čísel.

Kvůli jeho tvorbě odešel už v roce 1936 ze zaměstnání. Dílnu si vytvořil v pokoji u svých rodičů a začal pracovat. Nejdříve na jednom stole, ovšem stroj se rozrůstal, přidával stoly, až nakonec Z1 zabíral kolem 4m2. Na výpočty tohoto Z1 ovšem nebylo spolehnutí, takže o nějakém praktickém využití se ještě vůbec nedalo uvažovat.

Z2 byl reléově-mechanický a pracoval s děrným páskem, ovšem paměť měl ze Z1.

Na konci práce na Z2 se seznamuje s rakouským elektroinženýrem Helmutem Schreyerem, se kterým potom spolupracuje.

Z3 byl reléový - konkrétně z cca 2600 elektromagnetických relé. I zde byla použita děrná páska s programem, kapacitu paměti měl 64 slov. Z3 byl dán do praktického užívání v roce 1943, ale práce na něm byla zakončena v roce 1941.

Počítače Z1 až Z3 byly zničeny v roce 1944 při bombardování Berlína. Zusemu se podařilo zachránit pouze Z4, který vyvezl na koňském povozu do Gettinghenu, kde ho schoval v konírně. V roce 1949 Z4 ho převezl do Curychu. Z4 nebyl poslední po něm následoval Z5 pak Z6 po něm Z7...

Někoho možná udiví, že v Německém technickém muzeu v Berlíně je vystaven Z1. Údiv není na místě, protože Zuse byl v roce1986 požádán o to, aby Z1 znovu sestrojil, což se mu za tři roky skutečně podařilo.

Autor: Jita Splítková | pondělí 19.9.2016 10:00 | karma článku: 11.35 | přečteno: 146x

Další články blogera

Jita Splítková

Počítač má umění rád I.

Nové možnosti pro zobrazování reality i pocitů aneb hlína může být i virtuální. Úvodem krátký sci-fi horor, kterým vás uvedu do světů, kde je vše možné.

30.3.2017 v 9:36 | Karma článku: 3.04 | Přečteno: 110 | Diskuse

Jita Splítková

Jak na vysávání a utírání prachu

Také nesnášíte tyto domácí práce? Kdo by je miloval. Jsem autorka sci-fi, tak jsem si prostě vymyslela, jak by takový vysavač koberců a prachu měl vypadat. Teď už jen čekám na to - kdo ho vyrobí?

29.3.2017 v 13:21 | Karma článku: 9.40 | Přečteno: 547 | Diskuse

Jita Splítková

Tulipánové šílení

V životě jsem nenarazila na člověka, co by neměl rád tulipány. Jsou tak úžasné graciézní a roztomilé, tajemné i veselé. A patří k Praze. Takže něco málo infa a víc portrétů, které jsem vytvořila pánům tulipánům.

29.3.2017 v 8:20 | Karma článku: 12.42 | Přečteno: 216 | Diskuse

Jita Splítková

Technologie, které třesou a zatřesou světem …

Velkým hitem jsou polymery. Zajímají vědce i výrobce řadu let a dá se říct, že neustále dokáží překvapit.

28.3.2017 v 8:21 | Karma článku: 12.30 | Přečteno: 350 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Veselý

Zase už nejjasnější

jenže tentokrát ráno, aneb Topocentrický pohled na vesmír v dubnu 2017. Dubnová obloha nepatří jen Venuši, zahlédnout můžeme také Merkur, celou noc je vidět Jupiter a zajímavý kousek předvede i Měsíc.

30.3.2017 v 19:00 | Karma článku: 7.68 | Přečteno: 100 | Diskuse

Jita Splítková

Počítač má umění rád I.

Nové možnosti pro zobrazování reality i pocitů aneb hlína může být i virtuální. Úvodem krátký sci-fi horor, kterým vás uvedu do světů, kde je vše možné.

30.3.2017 v 9:36 | Karma článku: 3.04 | Přečteno: 110 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou radioteleskopy výkonnější než „obyčejné“ teleskopy?

Říká se jí radiointerferometrie. Metoda, díky níž se dají pozorovat vzdálené galaxie. Pracuje s přesností, o jaké se teleskopům, pracujícím s viditelným světlem, bude dlouho jen zdát.

30.3.2017 v 8:00 | Karma článku: 13.31 | Přečteno: 178 | Diskuse

Jan Řeháček

Když bouchne Yellowstone...

Jednu z hlavních rolí v katastrofickém filmu "2012" hraje Yellowstonská kaldera, kráter obří sopky dřímající pod stejnojmenným národním parkem. Její další výbuch by měl zničující následky pro celý kontinent. Máme se začít obávat?

29.3.2017 v 9:09 | Karma článku: 33.89 | Přečteno: 3193 | Diskuse

Jita Splítková

Technologie, které třesou a zatřesou světem …

Velkým hitem jsou polymery. Zajímají vědce i výrobce řadu let a dá se říct, že neustále dokáží překvapit.

28.3.2017 v 8:21 | Karma článku: 12.30 | Přečteno: 350 | Diskuse
Počet článků 155 Celková karma 12.54 Průměrná čtenost 473

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.