Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dobrodruzi z masa a kostí

5. 09. 2016 17:41:00
Moře – živel, bránící styku Starého a Nového světa. Skutečně? Nevěřím tomu a několik odvážných mužů rovněž ne.

Kdypak si asi člověk smontoval první vor, vytesal první loďku, postavil první opravdovou loď? Podle odborné literatury se první čluny, dlabané z jednoho kmenu, a patrně i vory objevují v období 40 tisíc – 10. tisíc let př. n. l. Pokud si uvědomíme, že taková loďka málokdy končí na souši a voda co vezme, to nedá, nemůžeme se stoprocentní jistotou vědět, jestli se někdo neplavil již před tímto obdobím.

Dalším “kdy” je otázka: Kdy se člověk odvážil na moře? Odpověď je stejně nemožná. Thor Heyerdahl dokázal, že po moři se mohl plavit vor i balzový člun. A co plavit. Doplout! Argumenty, že se člověk vody bál a držel se jen pobřeží, a tím pádem dlouhé zámořské cesty se staly realitou až po Kolumbovi, jsou dost neobstojné. Doplutí Vikingů do Ameriky už svět jakž takž strávil, ale srdceryvně se brání, že by ještě někdo před nimi lodí spojil světadíly. Myslím, že když už jednou někdo vleze na loď a nebojí se, proč by se měl bát s ní někam plout, a třeba do neznáma. To neznámo by naopak mohlo být hnacím stimulem k plavbám. Naštěstí bylo a je na světě dost lidí, které prostě zajímá, co je za tím rohem a za druhým a za... třeba se i bojí, ale chtějí tak moc vědět, že prostě se jdou podívat. A objev něčeho nového je u nich silnější než pud sebezáchovy.

Argumenty o starověkých, nedokonalých lodích, neschopných delších tras, rozmetal již zmiňovaný Thor Heyerdahl.

Člověk, který tomu také nevěřil a chtěl si zkusit pravěkou cestu po moři, byl Čech a jmenoval se Eduard Ingriš - hudební skladatel, dirigent, cestovatel, dobrodruh, fotograf, kameraman a mořeplavec, 1905–1991. K této cestě na voru z Peru do Polynésie ho inspiroval přítel, onen Thor Heyerdahl, který na voru Kon-Tiki přeplul Tichý oceán z Peru až téměř na Tahiti. Právě on chtěl, aby se také touto Ingrišovou cestou ověřila jeho teorie o migraci Inků na vorech do Polynésie.

Cestu započal český mořeplavec připravovat v peruánském městě Cuzco. Stavba voru začala ve městě Talara, které bylo postaveno během několika let okolo naleziště nafty. Zmiňuji ho, protože si Talaru Ingriš nevybral náhodou –žili tam bohatí naftaři, čili zde mohl najít finanční podporu pro svoji výpravu. Vor pojmenoval symbolicky Kantuta podle místní květiny, která má pověst nesmrtelné a tuto nesmrtelnost přenáší i na člověka, který ji má u sebe.

Vor postavil z lehkých a pevných kmenů balsy stejně jako to dělávali staří Inkové. Ze stejného materiálu byla postavena i Heyerdahlova Kon-Tiki. Balsové kmeny svázali pevnými provazy, které zatloukli do výřezů na kmenech, aby kmeny neklouzaly. Inkové neznali železo, a vor musel být věrně autentický.

Vypluli 4. prosince roku 1955 a po 92 dnech plavba skončila neúspěchem. Jenže ten Ingriše neodradil, nevzdal se.

Za tři roky uskutečnil druhou výpravu. Šel za svým snem nehledě na nic. Vložil do projektu vše, co vlastnil.

Druhý vor, Kantuta II, postavil v přístavu Callao na místě, kde Thor Heyerdahl stavěl svůj vor Kon-Tiki. Vor měla pokřtít královna krásy, Miss Universe, Peruánka Gladys Zender. A opět komplikace – kráska nemohla přijít, byla nemocná, a tak místo ní vor křtila její skoro stejně krásná přítelkyně a to nápojem starých Inků, čičou.

Ve stejnou dobu francouzský badatel a bývalý kapitán válečné lodi Eric de Bisschop vyplul z Tahiti na voru Tahiti-Nui opačným směrem než Thor Heyerdahl, aby dokázal, že to byli Tahiťané, kdo pluli do Jižní Ameriky z Polynesie, a nikoliv naopak. A právě před odplutím Kantuty II přišla do Peru tragická zpráva, že Tahiti-Nui ztroskotala na úskalí korálového ostrova Rakahanga a kapitán Bisschop při ztroskotání zahynul. Přístavní úřady v Callau okamžitě odjezd Kantuty II zakázaly – prý s konečnou platností.

Nevíš-li, jak dál, obrať se na kamaráda – to udělal i Eduard Ingriš, obrátil se na peruánského presidenta Manuela Prada. Znali se z dob, kdy Ingriš dirigoval symfonický orchestr v Limě. A Manuel Prado uvěřil českému muzikantovi, napsal příkaz nejvyššímu kapitánovi přístavu Callao, dokonce mu i osobně zatelefonoval, aby Ingriše pustil na moře.

12. dubna 1959 ve 12 hodin v poledne vyplula Kantuta II.

11. srpna, po 122 dnech plavby a 10.000 km, skončila plavba úspěchem. Pravda, vor ve skutečnosti ztroskotal, ale na břehu ostrova Matahiva, který je nejzápadnějším ostrovem souostroví Tuamotu. Ve srovnání s Heyerdahlovým vorem Kon-Tiki dopluli 960 kilometrů dále na západ.

Když se našli moderní lidé – mořeplavci hrdinové i dobrodruzi, proč by měli být starověcí lidé větší zbabělci? Opravdu se nezdá, že by to byly bojácné národy, a když navíc doplul i Kolumbus na těch vyřazených starých kocábkách, proč by nedoplulo loďstvo starověkých národů? Nu, proč ne?! Nevidím v tom nic nemožného ani zázračného. Lidský mozek, pokud je mi známo, funguje po tisíciletí stejně a stejně bude fungovat další tisíciletí. Proč by muselo na všechno mít patent jen dnešní lidstvo?

Autor: Jita Splítková | pondělí 5.9.2016 17:41 | karma článku: 12.89 | přečteno: 226x

Další články blogera

Jita Splítková

Jejich malý svět

Ti dva pánové měli velké sny a v nich byl malý, maličkatý svět... nanosvět... a jeden z nich o něm sní dál

22.6.2017 v 9:28 | Karma článku: 8.75 | Přečteno: 250 | Diskuse

Jita Splítková

Správně nastavená ozubená kolečka

V historii vývoje počítačů jsou stovky jmen, připomeňme si některá. Tak třeba - víte kdo byl I.S.Brook?

21.6.2017 v 10:11 | Karma článku: 10.22 | Přečteno: 408 | Diskuse

Jita Splítková

Politika? Nezájem!

Důvody proč už nejen ženy, politika nebaví. A je mládí nositelem pokroku nebo idiocie? Jsou staří ropuchou na prameni nebo tahouny budoucnosti?

9.6.2017 v 9:35 | Karma článku: 11.00 | Přečteno: 323 | Diskuse

Jita Splítková

Ženy v politice. Ano? Ne? Podívejme se do historie.

K pochopení věcí je nutné znát i historii určitého společenského jevu a je jedno oč se jedná – takže odpověď - jestli ženy patří do politiky, hledejme i v historii mezi panovnicemi, rebelkami a zákonodárkyněmi.

8.6.2017 v 9:29 | Karma článku: 14.42 | Přečteno: 422 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Vladimír Havránek

Jude Slavia, aneb o jednom zajímavém zážitku.

Desítky let se projevují "fanoušci" Sparty v derby se Slavií stejně. Svorně skandují Jude Slavia a nic zlého na tom ve své omezenosti nespatřují. Nyní mají hráče z Izraele a když na něj protihráč podobně pokřikuje, je zle.

22.8.2017 v 15:48 | Karma článku: 9.80 | Přečteno: 214 | Diskuse

Jan Tichý

Venkov je zkrátka jiný, milá Praho

Co je dobré pro Prahu, může na venkově škodit. Na venkově se opravdu žije jinak, z pohledu materiálního komfortu určitě (statisticky) hůře, což může mít i jistou výhodu.

22.8.2017 v 15:06 | Karma článku: 21.23 | Přečteno: 673 | Diskuse

Ladislav Větvička

Pamatnik Vasila Bilaka zničila pravicova oportunystka

To su věci, co? To je jak pamatnik Rajnharda Hajdrycha. Nebo Hajnricha Himmlera. Že řikate, že to byli zločinci? Ja si to nemyslim, bo přece nebyli odsuzeni soudem!

22.8.2017 v 11:55 | Karma článku: 40.96 | Přečteno: 2879 | Diskuse

Karel Trčálek

Chěl bych vidět někoho, kdo chce volit prof. Drahoše

Kdo může, proboha, volit prof. Drahoše? Co je to za lidi, těch 16%, co ho chce volit? Vítači, sluníčkaři a ti další? Hanba vám!

22.8.2017 v 11:09 | Karma článku: 17.57 | Přečteno: 1652 | Diskuse

Vladimír Kroupa

Když čert kálí na jednu hromadu…

Nevím, v jaké konstelaci byly hvězdy v pátek 18.8. 2017, ale muselo to být něco hodně divného. Povím Vám o dvou událostech té noci, jedné jsem se stal přímým účastníkem, tu druhou si bohužel „vyžral“ až do dna jeden můj známý...

22.8.2017 v 10:52 | Karma článku: 27.65 | Přečteno: 1153 | Diskuse
Počet článků 165 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 515

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.