Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dostanou se nám skutečně pod kůži?

17. 08. 2016 16:46:42
Tisíce let člověk sní o věčném zdraví či přímo nesmrtelnosti. Jenže nejčastějšími bolestmi jsou úrazy zlomeniny a popáleniny. Takže jaká řešení připravuje bionika s dalšími vědními obory pro takto poraněné?

Když se poláme mraveneček z dětské a tudíž infantilní říkanky, dostane prášek cukru, a pokud marod není, jak doktor předpokládal, do rána jako rys, tak mu prostě kolega zafouká na bolístku, pohladí ho po čele a hned je zástupce blanokřídlých v pořádku a ráno skáče z postele. A takový nezmar, ten se má úplně luxusně. Tnete do něj, že kus ho upadne. Rozšmelcujte ho a všechny kousky dorostou v nového nezmara.

Člověk to má těžší, nemoci či úrazy, které si přivodí, mu nenávratně mění tělo a ztěžují mu život nebo mu jej rovnou berou. V dnešní době vědecké výzkumy dávají člověku naději, že v budoucnosti se uzdraví i z těžkých i smrtelných, chorob, slibují dokonalé nahrazení poraněných rukou, nohou, nemocného srdce, prodloužení života, dlouhé mládí - ta naděje má několik jmen genetika, nanomedicína, bionika, bioinženýrství...

Jenže chceme být například kyborgy? No, mít v očích kamery a fotit si mrknutím oka a hned fotky posílat na comp – nebylo by to krásné? Bylo! Mít v uchu Babelfish – čili překladač ze všech jazyků o jé to bych brala moc a moc. Mít v mozku čip a vše si pamatovat? Ne, to opravdu ne – naštěstí to co nás potká špatné, léty paměť nějak vymaže nebo „ohladí“. Navíc to už by lidi byly úplně ovladatelné loutky a to mám raději svoji nedokonalost.

Babelfish se stavá skutečností

Materiály na kosti a kůži

První kostní implantát si člověk vnořil do těla podle objeveného a vědecky ověřeného nálezu v neolitu. Jedná se o zlatou destičku, která nahrazovala čelní kost a byla nalezena v Peru. Kostními implantáty se zabývala arabská medicína před tisícem let a před pěti sty lety Aztékové. Používali hlavně biologické materiály a zlato.

Současný materiál používaný na výrobu různých implantátů - například kostí, kloubů, šlach..., ale i protéz, musí mít důležitou vlastnost - biologickou snášenlivost se živou tkání a to splňují některé ušlechtilé kovy a jejich slitiny (titan) a hlavně nově vyvíjené materiály jako jsou polymerní látky, biokeramika, uhlíková vlákna... Představme si některé:

Uhlíková vlákna byla poprvé vypěstována kolem roku 1940, rozkladem metanu, propanu a etylenu při 1200°C na křemenných podložkách. Uplatní se při tvorbě kostí i nových šlach.

Ještě dokonalejším biokompatibilním materiálem pro výrobu implantátů je monolitický skelný uhlík (glassy carbon), o kterém se dá říci, že je pro kapaliny a plyny téměř absolutně nepropustný. Vyrábí se pyrolýzou termosetových polymerů. Karbonizace je prováděna při 800 - 1200°C.

Biokeramika neboli keramika biotolerantní se dělí podle působní materiálu na živou tkáň na:

-inertní - to je např. korundová biokeramika nebo na bázi oxidu zirkoničitého,

-resorbovatelnou - na bázi vápenatých solí, například fosforečnanů, uhličitanů nebo síranů (tu organismus vstřebává),

-bioaktivní (na ni organizmus reaguje, jako na živou tkáň) - bioaktivní skla, bioaktivní sklokeramika nebo bioaktivní kompozity. Povrchově aktivní skla vyvinul v 70. letech 20.století L.L.Henche - ta se mohou chemicky vázat jak na kostní tak i na měkkou tkáň.

V současnosti bioaktivní keramiku vyrábí řada firem nejznámější jsou - japonská sklokeramika Cerabone A/W, německý Ilmaplant a český BAS-O a PORESORB-TCP od firmy Lasak.

Bioinženýři pracují na vývoji téměř všech lidských orgánů, zatím snaze vědců vytvořit její opravdu zcela umělou variantu odolává kůže. Ono v tomto případě technika naráží na jeden velmi zásadní problém a to je imunologie - díky ní člověk přijme jen svoji kůži a žádnou jinou. Dosavadní umělé kůže jsou jen dočasnými náhražkami, než se vlastní pokožka zregeneruje. Výrobní postupy kožní náhrady jsou různé, ale všechny musejí používat pacientovy keratinocyty, které vytvoří epidermis a také nějaké náhradní kožní struktury - to mohou být různé síťované kolageny (hlavně telecí nebo žraločí) vytvořené v laboratoři. Samotná náhradní kůže, která se implantuje pacientovi, se vyrobí tak, že se kožní struktura s keratinocyty navrství na silikonovou fólii. Další možný způsob je, že se fibroplasty pacienta osází na tenkou fólii z trojrozměrné houby vytvořené z kyseliny hyaluronové.

Příště se podívám na kůži trochu jinak, ne pod ní, kde už řada lidí i zvířat má různé čipy, ale opravdu futuristicky.

Autor: Jita Splítková | středa 17.8.2016 16:46 | karma článku: 10.55 | přečteno: 410x

Další články blogera

Jita Splítková

Počítač má umění rád I.

Nové možnosti pro zobrazování reality i pocitů aneb hlína může být i virtuální. Úvodem krátký sci-fi horor, kterým vás uvedu do světů, kde je vše možné.

30.3.2017 v 9:36 | Karma článku: 3.04 | Přečteno: 110 | Diskuse

Jita Splítková

Jak na vysávání a utírání prachu

Také nesnášíte tyto domácí práce? Kdo by je miloval. Jsem autorka sci-fi, tak jsem si prostě vymyslela, jak by takový vysavač koberců a prachu měl vypadat. Teď už jen čekám na to - kdo ho vyrobí?

29.3.2017 v 13:21 | Karma článku: 9.40 | Přečteno: 547 | Diskuse

Jita Splítková

Tulipánové šílení

V životě jsem nenarazila na člověka, co by neměl rád tulipány. Jsou tak úžasné graciézní a roztomilé, tajemné i veselé. A patří k Praze. Takže něco málo infa a víc portrétů, které jsem vytvořila pánům tulipánům.

29.3.2017 v 8:20 | Karma článku: 12.42 | Přečteno: 216 | Diskuse

Jita Splítková

Technologie, které třesou a zatřesou světem …

Velkým hitem jsou polymery. Zajímají vědce i výrobce řadu let a dá se říct, že neustále dokáží překvapit.

28.3.2017 v 8:21 | Karma článku: 12.30 | Přečteno: 350 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Veselý

Zase už nejjasnější

jenže tentokrát ráno, aneb Topocentrický pohled na vesmír v dubnu 2017. Dubnová obloha nepatří jen Venuši, zahlédnout můžeme také Merkur, celou noc je vidět Jupiter a zajímavý kousek předvede i Měsíc.

30.3.2017 v 19:00 | Karma článku: 7.12 | Přečteno: 85 | Diskuse

Jita Splítková

Počítač má umění rád I.

Nové možnosti pro zobrazování reality i pocitů aneb hlína může být i virtuální. Úvodem krátký sci-fi horor, kterým vás uvedu do světů, kde je vše možné.

30.3.2017 v 9:36 | Karma článku: 3.04 | Přečteno: 110 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou radioteleskopy výkonnější než „obyčejné“ teleskopy?

Říká se jí radiointerferometrie. Metoda, díky níž se dají pozorovat vzdálené galaxie. Pracuje s přesností, o jaké se teleskopům, pracujícím s viditelným světlem, bude dlouho jen zdát.

30.3.2017 v 8:00 | Karma článku: 13.31 | Přečteno: 178 | Diskuse

Jan Řeháček

Když bouchne Yellowstone...

Jednu z hlavních rolí v katastrofickém filmu "2012" hraje Yellowstonská kaldera, kráter obří sopky dřímající pod stejnojmenným národním parkem. Její další výbuch by měl zničující následky pro celý kontinent. Máme se začít obávat?

29.3.2017 v 9:09 | Karma článku: 33.89 | Přečteno: 3193 | Diskuse

Jita Splítková

Technologie, které třesou a zatřesou světem …

Velkým hitem jsou polymery. Zajímají vědce i výrobce řadu let a dá se říct, že neustále dokáží překvapit.

28.3.2017 v 8:21 | Karma článku: 12.30 | Přečteno: 350 | Diskuse
Počet článků 155 Celková karma 12.54 Průměrná čtenost 473

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.