Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dostanou se nám skutečně pod kůži?

17. 08. 2016 16:46:42
Tisíce let člověk sní o věčném zdraví či přímo nesmrtelnosti. Jenže nejčastějšími bolestmi jsou úrazy zlomeniny a popáleniny. Takže jaká řešení připravuje bionika s dalšími vědními obory pro takto poraněné?

Když se poláme mraveneček z dětské a tudíž infantilní říkanky, dostane prášek cukru, a pokud marod není, jak doktor předpokládal, do rána jako rys, tak mu prostě kolega zafouká na bolístku, pohladí ho po čele a hned je zástupce blanokřídlých v pořádku a ráno skáče z postele. A takový nezmar, ten se má úplně luxusně. Tnete do něj, že kus ho upadne. Rozšmelcujte ho a všechny kousky dorostou v nového nezmara.

Člověk to má těžší, nemoci či úrazy, které si přivodí, mu nenávratně mění tělo a ztěžují mu život nebo mu jej rovnou berou. V dnešní době vědecké výzkumy dávají člověku naději, že v budoucnosti se uzdraví i z těžkých i smrtelných, chorob, slibují dokonalé nahrazení poraněných rukou, nohou, nemocného srdce, prodloužení života, dlouhé mládí - ta naděje má několik jmen genetika, nanomedicína, bionika, bioinženýrství...

Jenže chceme být například kyborgy? No, mít v očích kamery a fotit si mrknutím oka a hned fotky posílat na comp – nebylo by to krásné? Bylo! Mít v uchu Babelfish – čili překladač ze všech jazyků o jé to bych brala moc a moc. Mít v mozku čip a vše si pamatovat? Ne, to opravdu ne – naštěstí to co nás potká špatné, léty paměť nějak vymaže nebo „ohladí“. Navíc to už by lidi byly úplně ovladatelné loutky a to mám raději svoji nedokonalost.

Babelfish se stavá skutečností

Materiály na kosti a kůži

První kostní implantát si člověk vnořil do těla podle objeveného a vědecky ověřeného nálezu v neolitu. Jedná se o zlatou destičku, která nahrazovala čelní kost a byla nalezena v Peru. Kostními implantáty se zabývala arabská medicína před tisícem let a před pěti sty lety Aztékové. Používali hlavně biologické materiály a zlato.

Současný materiál používaný na výrobu různých implantátů - například kostí, kloubů, šlach..., ale i protéz, musí mít důležitou vlastnost - biologickou snášenlivost se živou tkání a to splňují některé ušlechtilé kovy a jejich slitiny (titan) a hlavně nově vyvíjené materiály jako jsou polymerní látky, biokeramika, uhlíková vlákna... Představme si některé:

Uhlíková vlákna byla poprvé vypěstována kolem roku 1940, rozkladem metanu, propanu a etylenu při 1200°C na křemenných podložkách. Uplatní se při tvorbě kostí i nových šlach.

Ještě dokonalejším biokompatibilním materiálem pro výrobu implantátů je monolitický skelný uhlík (glassy carbon), o kterém se dá říci, že je pro kapaliny a plyny téměř absolutně nepropustný. Vyrábí se pyrolýzou termosetových polymerů. Karbonizace je prováděna při 800 - 1200°C.

Biokeramika neboli keramika biotolerantní se dělí podle působní materiálu na živou tkáň na:

-inertní - to je např. korundová biokeramika nebo na bázi oxidu zirkoničitého,

-resorbovatelnou - na bázi vápenatých solí, například fosforečnanů, uhličitanů nebo síranů (tu organismus vstřebává),

-bioaktivní (na ni organizmus reaguje, jako na živou tkáň) - bioaktivní skla, bioaktivní sklokeramika nebo bioaktivní kompozity. Povrchově aktivní skla vyvinul v 70. letech 20.století L.L.Henche - ta se mohou chemicky vázat jak na kostní tak i na měkkou tkáň.

V současnosti bioaktivní keramiku vyrábí řada firem nejznámější jsou - japonská sklokeramika Cerabone A/W, německý Ilmaplant a český BAS-O a PORESORB-TCP od firmy Lasak.

Bioinženýři pracují na vývoji téměř všech lidských orgánů, zatím snaze vědců vytvořit její opravdu zcela umělou variantu odolává kůže. Ono v tomto případě technika naráží na jeden velmi zásadní problém a to je imunologie - díky ní člověk přijme jen svoji kůži a žádnou jinou. Dosavadní umělé kůže jsou jen dočasnými náhražkami, než se vlastní pokožka zregeneruje. Výrobní postupy kožní náhrady jsou různé, ale všechny musejí používat pacientovy keratinocyty, které vytvoří epidermis a také nějaké náhradní kožní struktury - to mohou být různé síťované kolageny (hlavně telecí nebo žraločí) vytvořené v laboratoři. Samotná náhradní kůže, která se implantuje pacientovi, se vyrobí tak, že se kožní struktura s keratinocyty navrství na silikonovou fólii. Další možný způsob je, že se fibroplasty pacienta osází na tenkou fólii z trojrozměrné houby vytvořené z kyseliny hyaluronové.

Příště se podívám na kůži trochu jinak, ne pod ní, kde už řada lidí i zvířat má různé čipy, ale opravdu futuristicky.

Autor: Jita Splítková | středa 17.8.2016 16:46 | karma článku: 10.55 | přečteno: 413x

Další články blogera

Jita Splítková

Jejich malý svět

Ti dva pánové měli velké sny a v nich byl malý, maličkatý svět... nanosvět... a jeden z nich o něm sní dál

22.6.2017 v 9:28 | Karma článku: 7.18 | Přečteno: 225 | Diskuse

Jita Splítková

Správně nastavená ozubená kolečka

V historii vývoje počítačů jsou stovky jmen, připomeňme si některá. Tak třeba - víte kdo byl I.S.Brook?

21.6.2017 v 10:11 | Karma článku: 9.83 | Přečteno: 382 | Diskuse

Jita Splítková

Politika? Nezájem!

Důvody proč už nejen ženy, politika nebaví. A je mládí nositelem pokroku nebo idiocie? Jsou staří ropuchou na prameni nebo tahouny budoucnosti?

9.6.2017 v 9:35 | Karma článku: 9.61 | Přečteno: 298 | Diskuse

Jita Splítková

Ženy v politice. Ano? Ne? Podívejme se do historie.

K pochopení věcí je nutné znát i historii určitého společenského jevu a je jedno oč se jedná – takže odpověď - jestli ženy patří do politiky, hledejme i v historii mezi panovnicemi, rebelkami a zákonodárkyněmi.

8.6.2017 v 9:29 | Karma článku: 14.38 | Přečteno: 395 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jaroslav Chudáček

Jiří Podolský: Kosmos jako celek – co o něm dnes víme?

Zajímavá přednáška profesora teoretické fyziky Jiřího Podolského o vesmíru, která se konala 16. března 2017 na Matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy.

27.6.2017 v 7:59 | Karma článku: 9.58 | Přečteno: 214 | Diskuse

Dana Tenzler

Velké Finále, díl 2. – přílet Cassini k Saturnu a přistání na Titanu

Je největší, nejtěžší a nejkomplexnější sondou, jakou kdy NASA vyslala do vesmíru. Za pár měsíců ji čeká velkolepý pohřeb, až bude navedena do nitra planety Saturn. Připomeňme si velkolepou misi, která demonstruje schopnosti naší

26.6.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.42 | Přečteno: 327 | Diskuse

Libor Čermák

Za tajemstvím červnových obrazců v obilí

Jaro pomalu končilo a s letním slunovratem se přiblížilo léto. A i toto období bylo zajímavé na výskyt tajuplných obrazců v obilí. O tom přináší informace moje další vydání svého agrosymbolového zpravodalství.

24.6.2017 v 15:46 | Karma článku: 13.64 | Přečteno: 444 |

Jita Splítková

Jejich malý svět

Ti dva pánové měli velké sny a v nich byl malý, maličkatý svět... nanosvět... a jeden z nich o něm sní dál

22.6.2017 v 9:28 | Karma článku: 7.18 | Přečteno: 225 | Diskuse

Dana Tenzler

Velké finále díl 1., Cassini-Huygens a jeho nelehká cesta k Saturnu

Je největší, nejtěžší a nejkomplexnější sondou, jakou kdy NASA vyslala do vesmíru. Za pár měsíců ji čeká velkolepý pohřeb - bude navedena do nitra planety Saturn. Připomeňme si velkolepou misi do vzdálené části sluneční soustavy.

22.6.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.67 | Přečteno: 285 | Diskuse
Počet článků 165 Celková karma 15.67 Průměrná čtenost 511

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.