Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Prekérní situace

11. 08. 2016 14:41:30
Zloději jsou všude i ve vesmíru. Poradí si okradení mimozemšťané vysazení na Zem v čase pravěku? Krátká humoristická sci-fi povídka.

V roce 1997 bylo teoreticky dokázáno, že jakýkoliv kvantový počítač se dá nahradit posíláním jednotlivých fotonů přes soustavy zrcadel, hranolů, fázových posuvníků a dalších jednoduchých optických elementů...

Na nejvyšším travnatém kopci přistál stroj podobný helikoptéře, vysadil dva muže, několik velkých beden a zase se vznesl. Kdo byli ti dva? Vy si snad pamatujete jména projíždějících? Jeden z nich byl technik a druhý komunikační psycholog čili diplomat a momentálně se dostali do dost velké šlamastiky...

"To je fakt neuvěřitelný," vztekle kopl do jedné bedny plné jídla. "Nechat si ukrást loď jako amatéři." Chytil se za hlavu, "Ne, to není, možný! Jsem idiot!"

Ten druhý do něj rýpnul a něco vyndal zpod kombinézy. "Podívej se, podařilo se mi před tím, než nás naložili do manipuláku, ukrást lodní lokalizátor, pokud ho zprovozníme, tak nás najde vojenská hlídka."

Podíval se na něj, "to si fakt myslíš, že tady zprovozníme kvantový počítač? To jsi tak stupidní nebo už ses tady za tu minutu zbláznil?" Zacloumal jím.

"Neurážej mě a netřes se mnou, "sklopil oči, "ano? Ty jsi technik, je samozřejmé, že já se v tom jako diplomat vůbec nevyznám, ale když se pokusíme. O jednom takovém případu už jsem slyšel."

"Dobře," vzdychnul si technik, " poraďme se co dál."

"Žijí tady primitivní kmeny, mohly by nám pomoci postavit tady z dostupného materiálu jakousi maketu naší lodi, kde by byla požadovaná teplota a vlhkost a nutná dráha aktivačního paprsku."

Každý humanoid z vesmíru se vyvíjel stejně a tedy jsou k nerozeznání stejní. Naštěstí, co by jinak ti ubožáci dělali, kdyby vypadali třeba jako obrovské blechy nebo medvídci mývalové. Příroda je moudrá, a tak díky jejím vzorcům mohou tito dva oloupení lidé z vesmíru počítat s pomocí pozemšťanů, ale něco za něco...

„Tak co, jak vypadám?" zeptal se psychologa, právě se balícího do hrubých lněných látek a kůží.

„No, jako absolutní trhan, tedy pardon, věštec," zasmál se a přepásal si ty hadry koženým širokým pásem. To jsem zvědavý, jestli je přesvědčíš, aby začali stavět, "zapochyboval najednou technik.

"Neboj se. Jen to musíme zaobalit do jejich mýtů a kvůli dobré úrodě jsou schopni udělat cokoli a zamotáme do toho třeba i jejich zemřelé, to je důležité, oni nesmějí vůbec nic tušit, a tak nám vystaví, co potřebujeme.„

Je jasné, že pravěk a doba netechnická nebyla žádná idylka, pozemšťané ještě neznali ani počítadlo natož něco jako kvantové přístroje, a také neměli tušení, že se má člověk mýt mýdlem a denně si brát čisté prádlo. Hlavní je, že se stavělo a stavělo, až se dostavělo a...

Konečně, za pár minut v tomto speciálním prostředí, kde je patřičná teplota a potřebná vlhkost oživí paprsek světla jejich počítač. Vyjde to? Ta zrcadla jsou nedokonalá, i ta čočka z křemene.

„Teď!“

Oba dva vykřikli. Paprsek skutečně přesně ve 12.00 prošel malým otvorem a postupně se šířil tmou ... polovina přešla přes polopropustné zrcadlo, světelná vlna se tím posunula o čtvrtinu své délky a polovinu rozložila čočka na spektrum, to prošlo mřížkou v otevřené skřínce... znovu jí prošlé světlo čočka soustředila do jednoho paprsku, ten se dvakrát odrazil od zrcadel a dopadl do skřínky. Dívali se na tu světelnou hru a bylo jim jasné, že to vyšlo.

A tak si pro ty dva přijeli jejich lidi a pak se podle zákonů moudré matky přírody začali i lidé inteligenčně vyvíjet a dnes přemýšlí.

"...k čemu primitivní stavitelé víc jak před pěti tisíci lety vybudovali Newgrange? A proč v tom malém okénku nad vchodem je ten křemen?"

Povídka vyšla v knize Mýty v zrcadle vědy a fantazie, 2009

Koukám a nevím proč nemám u předchozího svého článku o politice diskusi ač jsem zadávala, že ji chci.

Autor: Jita Splítková | čtvrtek 11.8.2016 14:41 | karma článku: 11.66 | přečteno: 248x

Další články blogera

Jita Splítková

Dětský sloh o Zemanovi a Babišovi anebo promyšlený předvolební boj?

Sociální sítě zahltil obrázek stránky ze sešitu prý žáka páté třídy. Je na něm velmi neumným písmen napsáno několik vět, které působí, jakoby je psal někdo pod vlivem.

22.4.2017 v 10:20 | Karma článku: 44.55 | Přečteno: 6904 | Diskuse

Jita Splítková

Svět podle… a nepovím!

Jak by vypadal asi takový svět za pět set let a netroškařme možná za tisíc let? Beru křišťálovou kouli a už to vidím.

19.4.2017 v 10:00 | Karma článku: 7.70 | Přečteno: 184 | Diskuse

Jita Splítková

Naval vejce!

O Velikonocích může koledník narazit na zloděje vajec, možné je všechno – a jak je to s „vajíčkovými legendami“ a zvyky? Narazíme na jejich reálné kořeny? Co myslíte?

13.4.2017 v 9:57 | Karma článku: 7.23 | Přečteno: 236 | Diskuse

Jita Splítková

Zahoďte štětce a dláta III.

Umělec je rezonanční deskou své doby, musí tedy reflektovat i nové technologie a materiály - neměl by se jich bát, či je zatracovat - jsou to pro něj nové možnosti, jak nepřestat umělecky komunikovat s okolním světem.

12.4.2017 v 9:23 | Karma článku: 5.93 | Přečteno: 108 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Bohdan Koverdynský

Americký sen (95)

Příběh na pokračování. Autentické životní osudy české emigrantské rodiny v Československu, Rakousku a USA v období od roku 1976 do současnosti. O koních, můrách a příjezdu mladých pracovníků. Vancouver, duben 2001.

22.5.2017 v 20:45 | Karma článku: 5.27 | Přečteno: 87 | Diskuse

Dita Jarošová

Hltám čas nalačno...

Haiku jakési: Čas mne i vás obklopuje naše země řepce vzkvétá. vypusťme Krakena vstříc žlutému nebezpečí!

22.5.2017 v 14:09 | Karma článku: 5.48 | Přečteno: 143 | Diskuse

Jiří Růžička

Strach na kolejích aneb Jak přelstít voliče a vyhrát volby (14/21)

Únosci vlaku ztratili papír s šéfovými požadavky, a tak musejí improvizovat. Jindru napadlo žádat, aby se k němu vrátila jeho dávná láska Martička. Do příběhu o zločinu, lásce a posedlosti mocí se chystají zasáhnout politici.

22.5.2017 v 13:36 | Karma článku: 4.96 | Přečteno: 270 | Diskuse

Šárka Medková

Lapálie s Drtikolem

Motto pro dnešek: chceš-li býti středem pozornosti, měj u sebe nějaké hyper dítě. Nebo extází nadopovanou zebru. Obojí ti zaručí nevídanou popularitu.

22.5.2017 v 8:30 | Karma článku: 16.32 | Přečteno: 501 | Diskuse

Karel Kapek

Sonet naslepo

Potkal jsem ji jednou, jen jedinkrát - na druhou schůzku nepřišla. Neznám ani její příjmení. Vím jen, že žije v Kodani. Napsal jsem jí tedy do láhve, a tu rozbil o navigaci na Přemyslově nábřeží. Ať už se voda postará..

21.5.2017 v 22:47 | Karma článku: 5.66 | Přečteno: 120 | Diskuse
Počet článků 161 Celková karma 12.37 Průměrná čtenost 512

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.