Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co předcházelo stírání rosy na kolejích I.

30. 03. 2016 13:13:20
Koleje jsou dnes symbolem romantického cestování a určité životní volnosti. Je to paradoxní, že něco tak pevně daného a stálého, jako železniční dráha znamená svobodu.

Je to logické - samotná cesta je přeci svoboda. Sednete na vláček a za pár hodin, dní jste úplně jinde... ráno stojíte na kolejích, mlha se zvedá a vy jste v cizím kraji a v mozku si přehráváte příhody lidí, co vám vyprávěli během jízdy...

Mnoho umělců i filosofů opěvovalo železnici jako posla mezi lidmi i národy, jako "trubadúra" přinášejícího zprávy a přivážejícího potřebné věci, sjednocujícího národy a rozvážejícího pokrok - tak tomu v 19. století - době rozmachu železniční dopravy, skutečně bylo... a začalo to?

Jak vlastně lidstvo došlo k vynálezu kolejí?

Zřejmě jednoduše - prostě napršelo a v hliněné cestě kola vozů vytvořila brázdy a člověk následně přišel na to, že se lépe jede ve vyjetých rovných, všude stejně hlubokých rýhách.

Mezi prvními, kdo vytvořil cesty s "kolejnicemi" byli samozřejmě Řekové - jak jinak. Jejich posvátné cesty, které spojovaly chrámy a hrobky, byly opatřeny kolejemi. Jenže tyto koleje byly pouhé zářezy do kamene, vzdálené od sebe 1,625 metrů - což byl rozchod kol řeckých vozů.

Rýhy - koleje byly na dně vysypané pískem a oblázky, aby kola nezapadávala do bahna, nedrncala a jízda tak byla plynulejší a pro tažná zvířata tím pádem méně namáhavá - tedy i rychlejší. Povozník pak mohl vozy i více zatížit. Čili koleje omezily možnosti jet mimo cestu, ale zato přinášely a dodnes přináší výhody: zkrácení přepravního času a možnost zvětšení přepravní kapacity.

Později se na výhody kolejnic zapomnělo, objevují se až ve středověku v dolech. Ovšem už jako primitivní kolejnice, ne rýhy do země či kamene.

Koleje pod zemí

Středověk byl z našeho pohledu krutý, ale co se týká problematiky lidských práv - přeci jen byl o poznání osvícenější než otrokářství. Neexistence otroků donutila například provozovatelé dolů přijímat vynálezce, kteří neustále zdokonalovali čerpadla, zdviháky a důlní dopravu. V patnáctém století se v dolech objevují kolejnice. Máme o tom důvěryhodné historické záznamy.

V roce 1550 Šebestián Münster dokončil knihu „Cosmographey” - popis všech zemí, knížectví a panství Říše římské říše. Nejednalo se o filosofické rozplývání se nad velikostí říše, ale autor zde popisoval, co vše při cestování opravdu viděl. Šebestián v rámci popisné dokonalosti svého díla vlezl i do dolů v Alsaském Leberthalu (založeny v roce 1525).

Zde zůstal stát v údivu nad důlními vozíky - hundy, které horníci posouvali po dřevěných trámech.

Vozíky dostaly název "hund" - z důvodu, že jejich kolečka jedoucí po dřevě vydávala nepříjemný skřípavý zvuk podobný psímu vytí.

Z podzemí na světlo.

Koleje se z dolů nedostávaly až tak snadno, nejdříve prošly několika nutnými úpravami.

Koncem 16. století se kolejová důlní doprava dostala i do Anglie a zde ji jako novinku začali více "opečovávat" a rozvíjet. Už v roce 1602 H.Beaumont postavil dřevěné koleje na povrchu - vedly z uhelného dolu ve Wollaton Hallu k řece Trent. Místo lokomotivy vozíky - zárodky vagónů, táhli koně. Byla to tedy první koňská dráha.

Kolem roku 1716 se dřevěné koleje začaly pobíjet plechem.

Jelikož samozřejmě i oplechované trámy se bořily do země a rozjížděly se, muselo někoho prostě napadnout, aby podélné trámy spojil příčnými prahy pomocí hřebů. V první polovině 17. století na to skutečně přišel northumberlandský těžař Beaumont.

A na scénu přichází železo

Rok 1738 je ve všech historických písemných dokumentech zmiňován jako rok, kdy byla na koleje použita litina. Ještě to není ten klasický kolejnicový materiál - železo, ale už se k němu blížíme.

Je to 242 let, kdy v železárně odlili první už skutečnou kolejnici - bylo to přesně 13. listopadu 1767. Jak se tato událost přihodila? Velmi zvláštně a přitom obyčejně. V tomto roce došlo ke krizi odbytu železa. Nadvýroba železa z něj učinila neprodejný materiál. Co s tím? Hodně bezesných nocí možná zažil spolumajitel hutí v Coalbrookdale jménem Reynold, ale přišel na jednoduchý a geniální nápad. Železo vnutí dolům - bude jim dodávat trámce pro jejich uhelné dráhy. Jeho kolejnice měla profil do písmene "L", byla metr dlouhá a deset centimetrů široká s patkou na vnitřní straně. Mělo to být dočasné řešení, jak se zbavit zásob železa. Nikdo nevěřil, že by se železné kolejnice vyplatily a ujala se jejich výroba a hlavně používání. A ono ano. Po nové hladké dráze vozy jely plynuleji, lehčeji... nebyly už žádné rozdrcené trámy ... tak vznikla železnice...zatím na rozvoz rud a uhlí, s vagóny taženými koňmi, ale byla to už železnice.

Až v roce 1801 je v Anglii zahájen provoz na první veřejné koňské železnici z Croydonu do Wandsworthu na Temži v londýnském hrabství. Nejdříve dráha měla sloužit k přepravě uhlí a obilí i jiného zboží do Londýn a z Londýna a po roce byla přeprava věcí rozšířena i o přepravu lidí.

Koně i vůz musel mít přepravce své a zaplatil pouze poplatek za použití kolejí.

zítra - Konečně pod párou

Autor: Jita Splítková | středa 30.3.2016 13:13 | karma článku: 12.98 | přečteno: 399x

Další články blogera

Jita Splítková

Dětský sloh o Zemanovi a Babišovi anebo promyšlený předvolební boj?

Sociální sítě zahltil obrázek stránky ze sešitu prý žáka páté třídy. Je na něm velmi neumným písmen napsáno několik vět, které působí, jakoby je psal někdo pod vlivem.

22.4.2017 v 10:20 | Karma článku: 44.55 | Přečteno: 6904 | Diskuse

Jita Splítková

Svět podle… a nepovím!

Jak by vypadal asi takový svět za pět set let a netroškařme možná za tisíc let? Beru křišťálovou kouli a už to vidím.

19.4.2017 v 10:00 | Karma článku: 7.70 | Přečteno: 184 | Diskuse

Jita Splítková

Naval vejce!

O Velikonocích může koledník narazit na zloděje vajec, možné je všechno – a jak je to s „vajíčkovými legendami“ a zvyky? Narazíme na jejich reálné kořeny? Co myslíte?

13.4.2017 v 9:57 | Karma článku: 7.23 | Přečteno: 236 | Diskuse

Jita Splítková

Zahoďte štětce a dláta III.

Umělec je rezonanční deskou své doby, musí tedy reflektovat i nové technologie a materiály - neměl by se jich bát, či je zatracovat - jsou to pro něj nové možnosti, jak nepřestat umělecky komunikovat s okolním světem.

12.4.2017 v 9:23 | Karma článku: 5.93 | Přečteno: 108 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

K čemu se hodí … indium?

Měkký kov nám enormně zpříjemňuje život. S velkou pravděpodobností vám právě teď umožňuje čtení mého blogu. Přitom je indium velice vzácné a hrozí dokonce, že se brzo vyčerpají jeho veškeré světové zásoby. (délka blogu 8 min.)

22.5.2017 v 8:00 | Karma článku: 26.54 | Přečteno: 704 | Diskuse

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 3)

Závěrečný díl miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

21.5.2017 v 10:45 | Karma článku: 16.06 | Přečteno: 489 | Diskuse

Michal Češek

Následky zmizení zdravotních sester?

Sestry se řadí mezi nejpočetnější skupinu zaměstnanců v nemocnicích. Kdyby sestry zmizely – ať už čistě hypoteticky či fakticky, situace by měla bez nadsázky katastrofální následky.

20.5.2017 v 20:41 | Karma článku: 45.04 | Přečteno: 12381 | Diskuse

Dana Tenzler

Hvězda, která požírá jinou hvězdu – Algol

I mezi hvězdami se najdou kanibalové. Ten nejznámější se nachází v souhvězdí Persea. K vysvětlení jeho vlastností přispěli nevědomky už staří Egypťané. (délka blogu 8 min.)

18.5.2017 v 8:00 | Karma článku: 18.27 | Přečteno: 349 | Diskuse

Irena Maura Aghová

Politika zdraví: Život je vlastně riziko

Občas si vyhledávám články na Internetu o zdraví a léčení nemocí, také o medicínské vědě a stavu našeho zdravotnictví. Jsem opravdu zmatená! Ale o tom tento článek.

17.5.2017 v 10:59 | Karma článku: 6.35 | Přečteno: 316 | Diskuse
Počet článků 161 Celková karma 12.37 Průměrná čtenost 512

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.