Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co předcházelo stírání rosy na kolejích I.

30. 03. 2016 13:13:20
Koleje jsou dnes symbolem romantického cestování a určité životní volnosti. Je to paradoxní, že něco tak pevně daného a stálého, jako železniční dráha znamená svobodu.

Je to logické - samotná cesta je přeci svoboda. Sednete na vláček a za pár hodin, dní jste úplně jinde... ráno stojíte na kolejích, mlha se zvedá a vy jste v cizím kraji a v mozku si přehráváte příhody lidí, co vám vyprávěli během jízdy...

Mnoho umělců i filosofů opěvovalo železnici jako posla mezi lidmi i národy, jako "trubadúra" přinášejícího zprávy a přivážejícího potřebné věci, sjednocujícího národy a rozvážejícího pokrok - tak tomu v 19. století - době rozmachu železniční dopravy, skutečně bylo... a začalo to?

Jak vlastně lidstvo došlo k vynálezu kolejí?

Zřejmě jednoduše - prostě napršelo a v hliněné cestě kola vozů vytvořila brázdy a člověk následně přišel na to, že se lépe jede ve vyjetých rovných, všude stejně hlubokých rýhách.

Mezi prvními, kdo vytvořil cesty s "kolejnicemi" byli samozřejmě Řekové - jak jinak. Jejich posvátné cesty, které spojovaly chrámy a hrobky, byly opatřeny kolejemi. Jenže tyto koleje byly pouhé zářezy do kamene, vzdálené od sebe 1,625 metrů - což byl rozchod kol řeckých vozů.

Rýhy - koleje byly na dně vysypané pískem a oblázky, aby kola nezapadávala do bahna, nedrncala a jízda tak byla plynulejší a pro tažná zvířata tím pádem méně namáhavá - tedy i rychlejší. Povozník pak mohl vozy i více zatížit. Čili koleje omezily možnosti jet mimo cestu, ale zato přinášely a dodnes přináší výhody: zkrácení přepravního času a možnost zvětšení přepravní kapacity.

Později se na výhody kolejnic zapomnělo, objevují se až ve středověku v dolech. Ovšem už jako primitivní kolejnice, ne rýhy do země či kamene.

Koleje pod zemí

Středověk byl z našeho pohledu krutý, ale co se týká problematiky lidských práv - přeci jen byl o poznání osvícenější než otrokářství. Neexistence otroků donutila například provozovatelé dolů přijímat vynálezce, kteří neustále zdokonalovali čerpadla, zdviháky a důlní dopravu. V patnáctém století se v dolech objevují kolejnice. Máme o tom důvěryhodné historické záznamy.

V roce 1550 Šebestián Münster dokončil knihu „Cosmographey” - popis všech zemí, knížectví a panství Říše římské říše. Nejednalo se o filosofické rozplývání se nad velikostí říše, ale autor zde popisoval, co vše při cestování opravdu viděl. Šebestián v rámci popisné dokonalosti svého díla vlezl i do dolů v Alsaském Leberthalu (založeny v roce 1525).

Zde zůstal stát v údivu nad důlními vozíky - hundy, které horníci posouvali po dřevěných trámech.

Vozíky dostaly název "hund" - z důvodu, že jejich kolečka jedoucí po dřevě vydávala nepříjemný skřípavý zvuk podobný psímu vytí.

Z podzemí na světlo.

Koleje se z dolů nedostávaly až tak snadno, nejdříve prošly několika nutnými úpravami.

Koncem 16. století se kolejová důlní doprava dostala i do Anglie a zde ji jako novinku začali více "opečovávat" a rozvíjet. Už v roce 1602 H.Beaumont postavil dřevěné koleje na povrchu - vedly z uhelného dolu ve Wollaton Hallu k řece Trent. Místo lokomotivy vozíky - zárodky vagónů, táhli koně. Byla to tedy první koňská dráha.

Kolem roku 1716 se dřevěné koleje začaly pobíjet plechem.

Jelikož samozřejmě i oplechované trámy se bořily do země a rozjížděly se, muselo někoho prostě napadnout, aby podélné trámy spojil příčnými prahy pomocí hřebů. V první polovině 17. století na to skutečně přišel northumberlandský těžař Beaumont.

A na scénu přichází železo

Rok 1738 je ve všech historických písemných dokumentech zmiňován jako rok, kdy byla na koleje použita litina. Ještě to není ten klasický kolejnicový materiál - železo, ale už se k němu blížíme.

Je to 242 let, kdy v železárně odlili první už skutečnou kolejnici - bylo to přesně 13. listopadu 1767. Jak se tato událost přihodila? Velmi zvláštně a přitom obyčejně. V tomto roce došlo ke krizi odbytu železa. Nadvýroba železa z něj učinila neprodejný materiál. Co s tím? Hodně bezesných nocí možná zažil spolumajitel hutí v Coalbrookdale jménem Reynold, ale přišel na jednoduchý a geniální nápad. Železo vnutí dolům - bude jim dodávat trámce pro jejich uhelné dráhy. Jeho kolejnice měla profil do písmene "L", byla metr dlouhá a deset centimetrů široká s patkou na vnitřní straně. Mělo to být dočasné řešení, jak se zbavit zásob železa. Nikdo nevěřil, že by se železné kolejnice vyplatily a ujala se jejich výroba a hlavně používání. A ono ano. Po nové hladké dráze vozy jely plynuleji, lehčeji... nebyly už žádné rozdrcené trámy ... tak vznikla železnice...zatím na rozvoz rud a uhlí, s vagóny taženými koňmi, ale byla to už železnice.

Až v roce 1801 je v Anglii zahájen provoz na první veřejné koňské železnici z Croydonu do Wandsworthu na Temži v londýnském hrabství. Nejdříve dráha měla sloužit k přepravě uhlí a obilí i jiného zboží do Londýn a z Londýna a po roce byla přeprava věcí rozšířena i o přepravu lidí.

Koně i vůz musel mít přepravce své a zaplatil pouze poplatek za použití kolejí.

zítra - Konečně pod párou

Autor: Jita Splítková | středa 30.3.2016 13:13 | karma článku: 12.98 | přečteno: 399x

Další články blogera

Jita Splítková

Počítač má umění rád I.

Nové možnosti pro zobrazování reality i pocitů aneb hlína může být i virtuální. Úvodem krátký sci-fi horor, kterým vás uvedu do světů, kde je vše možné.

30.3.2017 v 9:36 | Karma článku: 3.04 | Přečteno: 110 | Diskuse

Jita Splítková

Jak na vysávání a utírání prachu

Také nesnášíte tyto domácí práce? Kdo by je miloval. Jsem autorka sci-fi, tak jsem si prostě vymyslela, jak by takový vysavač koberců a prachu měl vypadat. Teď už jen čekám na to - kdo ho vyrobí?

29.3.2017 v 13:21 | Karma článku: 9.40 | Přečteno: 547 | Diskuse

Jita Splítková

Tulipánové šílení

V životě jsem nenarazila na člověka, co by neměl rád tulipány. Jsou tak úžasné graciézní a roztomilé, tajemné i veselé. A patří k Praze. Takže něco málo infa a víc portrétů, které jsem vytvořila pánům tulipánům.

29.3.2017 v 8:20 | Karma článku: 12.42 | Přečteno: 216 | Diskuse

Jita Splítková

Technologie, které třesou a zatřesou světem …

Velkým hitem jsou polymery. Zajímají vědce i výrobce řadu let a dá se říct, že neustále dokáží překvapit.

28.3.2017 v 8:21 | Karma článku: 12.30 | Přečteno: 350 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Veselý

Zase už nejjasnější

jenže tentokrát ráno, aneb Topocentrický pohled na vesmír v dubnu 2017. Dubnová obloha nepatří jen Venuši, zahlédnout můžeme také Merkur, celou noc je vidět Jupiter a zajímavý kousek předvede i Měsíc.

30.3.2017 v 19:00 | Karma článku: 7.12 | Přečteno: 85 | Diskuse

Jita Splítková

Počítač má umění rád I.

Nové možnosti pro zobrazování reality i pocitů aneb hlína může být i virtuální. Úvodem krátký sci-fi horor, kterým vás uvedu do světů, kde je vše možné.

30.3.2017 v 9:36 | Karma článku: 3.04 | Přečteno: 110 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou radioteleskopy výkonnější než „obyčejné“ teleskopy?

Říká se jí radiointerferometrie. Metoda, díky níž se dají pozorovat vzdálené galaxie. Pracuje s přesností, o jaké se teleskopům, pracujícím s viditelným světlem, bude dlouho jen zdát.

30.3.2017 v 8:00 | Karma článku: 13.31 | Přečteno: 178 | Diskuse

Jan Řeháček

Když bouchne Yellowstone...

Jednu z hlavních rolí v katastrofickém filmu "2012" hraje Yellowstonská kaldera, kráter obří sopky dřímající pod stejnojmenným národním parkem. Její další výbuch by měl zničující následky pro celý kontinent. Máme se začít obávat?

29.3.2017 v 9:09 | Karma článku: 33.89 | Přečteno: 3193 | Diskuse

Jita Splítková

Technologie, které třesou a zatřesou světem …

Velkým hitem jsou polymery. Zajímají vědce i výrobce řadu let a dá se říct, že neustále dokáží překvapit.

28.3.2017 v 8:21 | Karma článku: 12.30 | Přečteno: 350 | Diskuse
Počet článků 155 Celková karma 12.54 Průměrná čtenost 473

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.