Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co předcházelo stírání rosy na kolejích I.

30. 03. 2016 13:13:20
Koleje jsou dnes symbolem romantického cestování a určité životní volnosti. Je to paradoxní, že něco tak pevně daného a stálého, jako železniční dráha znamená svobodu.

Je to logické - samotná cesta je přeci svoboda. Sednete na vláček a za pár hodin, dní jste úplně jinde... ráno stojíte na kolejích, mlha se zvedá a vy jste v cizím kraji a v mozku si přehráváte příhody lidí, co vám vyprávěli během jízdy...

Mnoho umělců i filosofů opěvovalo železnici jako posla mezi lidmi i národy, jako "trubadúra" přinášejícího zprávy a přivážejícího potřebné věci, sjednocujícího národy a rozvážejícího pokrok - tak tomu v 19. století - době rozmachu železniční dopravy, skutečně bylo... a začalo to?

Jak vlastně lidstvo došlo k vynálezu kolejí?

Zřejmě jednoduše - prostě napršelo a v hliněné cestě kola vozů vytvořila brázdy a člověk následně přišel na to, že se lépe jede ve vyjetých rovných, všude stejně hlubokých rýhách.

Mezi prvními, kdo vytvořil cesty s "kolejnicemi" byli samozřejmě Řekové - jak jinak. Jejich posvátné cesty, které spojovaly chrámy a hrobky, byly opatřeny kolejemi. Jenže tyto koleje byly pouhé zářezy do kamene, vzdálené od sebe 1,625 metrů - což byl rozchod kol řeckých vozů.

Rýhy - koleje byly na dně vysypané pískem a oblázky, aby kola nezapadávala do bahna, nedrncala a jízda tak byla plynulejší a pro tažná zvířata tím pádem méně namáhavá - tedy i rychlejší. Povozník pak mohl vozy i více zatížit. Čili koleje omezily možnosti jet mimo cestu, ale zato přinášely a dodnes přináší výhody: zkrácení přepravního času a možnost zvětšení přepravní kapacity.

Později se na výhody kolejnic zapomnělo, objevují se až ve středověku v dolech. Ovšem už jako primitivní kolejnice, ne rýhy do země či kamene.

Koleje pod zemí

Středověk byl z našeho pohledu krutý, ale co se týká problematiky lidských práv - přeci jen byl o poznání osvícenější než otrokářství. Neexistence otroků donutila například provozovatelé dolů přijímat vynálezce, kteří neustále zdokonalovali čerpadla, zdviháky a důlní dopravu. V patnáctém století se v dolech objevují kolejnice. Máme o tom důvěryhodné historické záznamy.

V roce 1550 Šebestián Münster dokončil knihu „Cosmographey” - popis všech zemí, knížectví a panství Říše římské říše. Nejednalo se o filosofické rozplývání se nad velikostí říše, ale autor zde popisoval, co vše při cestování opravdu viděl. Šebestián v rámci popisné dokonalosti svého díla vlezl i do dolů v Alsaském Leberthalu (založeny v roce 1525).

Zde zůstal stát v údivu nad důlními vozíky - hundy, které horníci posouvali po dřevěných trámech.

Vozíky dostaly název "hund" - z důvodu, že jejich kolečka jedoucí po dřevě vydávala nepříjemný skřípavý zvuk podobný psímu vytí.

Z podzemí na světlo.

Koleje se z dolů nedostávaly až tak snadno, nejdříve prošly několika nutnými úpravami.

Koncem 16. století se kolejová důlní doprava dostala i do Anglie a zde ji jako novinku začali více "opečovávat" a rozvíjet. Už v roce 1602 H.Beaumont postavil dřevěné koleje na povrchu - vedly z uhelného dolu ve Wollaton Hallu k řece Trent. Místo lokomotivy vozíky - zárodky vagónů, táhli koně. Byla to tedy první koňská dráha.

Kolem roku 1716 se dřevěné koleje začaly pobíjet plechem.

Jelikož samozřejmě i oplechované trámy se bořily do země a rozjížděly se, muselo někoho prostě napadnout, aby podélné trámy spojil příčnými prahy pomocí hřebů. V první polovině 17. století na to skutečně přišel northumberlandský těžař Beaumont.

A na scénu přichází železo

Rok 1738 je ve všech historických písemných dokumentech zmiňován jako rok, kdy byla na koleje použita litina. Ještě to není ten klasický kolejnicový materiál - železo, ale už se k němu blížíme.

Je to 242 let, kdy v železárně odlili první už skutečnou kolejnici - bylo to přesně 13. listopadu 1767. Jak se tato událost přihodila? Velmi zvláštně a přitom obyčejně. V tomto roce došlo ke krizi odbytu železa. Nadvýroba železa z něj učinila neprodejný materiál. Co s tím? Hodně bezesných nocí možná zažil spolumajitel hutí v Coalbrookdale jménem Reynold, ale přišel na jednoduchý a geniální nápad. Železo vnutí dolům - bude jim dodávat trámce pro jejich uhelné dráhy. Jeho kolejnice měla profil do písmene "L", byla metr dlouhá a deset centimetrů široká s patkou na vnitřní straně. Mělo to být dočasné řešení, jak se zbavit zásob železa. Nikdo nevěřil, že by se železné kolejnice vyplatily a ujala se jejich výroba a hlavně používání. A ono ano. Po nové hladké dráze vozy jely plynuleji, lehčeji... nebyly už žádné rozdrcené trámy ... tak vznikla železnice...zatím na rozvoz rud a uhlí, s vagóny taženými koňmi, ale byla to už železnice.

Až v roce 1801 je v Anglii zahájen provoz na první veřejné koňské železnici z Croydonu do Wandsworthu na Temži v londýnském hrabství. Nejdříve dráha měla sloužit k přepravě uhlí a obilí i jiného zboží do Londýn a z Londýna a po roce byla přeprava věcí rozšířena i o přepravu lidí.

Koně i vůz musel mít přepravce své a zaplatil pouze poplatek za použití kolejí.

zítra - Konečně pod párou

Autor: Jita Splítková | středa 30.3.2016 13:13 | karma článku: 12.98 | přečteno: 400x

Další články blogera

Jita Splítková

Jejich malý svět

Ti dva pánové měli velké sny a v nich byl malý, maličkatý svět... nanosvět... a jeden z nich o něm sní dál

22.6.2017 v 9:28 | Karma článku: 7.18 | Přečteno: 225 | Diskuse

Jita Splítková

Správně nastavená ozubená kolečka

V historii vývoje počítačů jsou stovky jmen, připomeňme si některá. Tak třeba - víte kdo byl I.S.Brook?

21.6.2017 v 10:11 | Karma článku: 9.83 | Přečteno: 382 | Diskuse

Jita Splítková

Politika? Nezájem!

Důvody proč už nejen ženy, politika nebaví. A je mládí nositelem pokroku nebo idiocie? Jsou staří ropuchou na prameni nebo tahouny budoucnosti?

9.6.2017 v 9:35 | Karma článku: 9.61 | Přečteno: 298 | Diskuse

Jita Splítková

Ženy v politice. Ano? Ne? Podívejme se do historie.

K pochopení věcí je nutné znát i historii určitého společenského jevu a je jedno oč se jedná – takže odpověď - jestli ženy patří do politiky, hledejme i v historii mezi panovnicemi, rebelkami a zákonodárkyněmi.

8.6.2017 v 9:29 | Karma článku: 14.38 | Přečteno: 395 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jaroslav Chudáček

Jiří Podolský: Kosmos jako celek – co o něm dnes víme?

Zajímavá přednáška profesora teoretické fyziky Jiřího Podolského o vesmíru, která se konala 16. března 2017 na Matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy.

27.6.2017 v 7:59 | Karma článku: 9.58 | Přečteno: 214 | Diskuse

Dana Tenzler

Velké Finále, díl 2. – přílet Cassini k Saturnu a přistání na Titanu

Je největší, nejtěžší a nejkomplexnější sondou, jakou kdy NASA vyslala do vesmíru. Za pár měsíců ji čeká velkolepý pohřeb, až bude navedena do nitra planety Saturn. Připomeňme si velkolepou misi, která demonstruje schopnosti naší

26.6.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.42 | Přečteno: 327 | Diskuse

Libor Čermák

Za tajemstvím červnových obrazců v obilí

Jaro pomalu končilo a s letním slunovratem se přiblížilo léto. A i toto období bylo zajímavé na výskyt tajuplných obrazců v obilí. O tom přináší informace moje další vydání svého agrosymbolového zpravodalství.

24.6.2017 v 15:46 | Karma článku: 13.64 | Přečteno: 444 |

Jita Splítková

Jejich malý svět

Ti dva pánové měli velké sny a v nich byl malý, maličkatý svět... nanosvět... a jeden z nich o něm sní dál

22.6.2017 v 9:28 | Karma článku: 7.18 | Přečteno: 225 | Diskuse

Dana Tenzler

Velké finále díl 1., Cassini-Huygens a jeho nelehká cesta k Saturnu

Je největší, nejtěžší a nejkomplexnější sondou, jakou kdy NASA vyslala do vesmíru. Za pár měsíců ji čeká velkolepý pohřeb - bude navedena do nitra planety Saturn. Připomeňme si velkolepou misi do vzdálené části sluneční soustavy.

22.6.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.67 | Přečteno: 285 | Diskuse
Počet článků 165 Celková karma 15.67 Průměrná čtenost 511

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.