Která žena je tou ženou s velkým "Ž" ? Ada Augusta Byron lady Lovelace - autorka prvního, nebojme se říci, softwaru.
Narodila se 10. prosince 1815 v Piccadilly, Middlesex (nyní součást Londýna) a zemřela 27. listopadu 1852 v Marylebone, Londýn.
Jméno Byron není pouze a náhodně podobné jménu slavného básníka, Ada byla jeho dcera. Na rozdíl od otce nebyla zmítána emocemi, které by zpodobňovala do básní, ale její mozek se plně zabýval matematikou. Ona otce vlastně ani nepoznala, hned po jejím narození se rodiče rozvedli.
Způsobilost k exaktním vědám zřejmě zdědila po matce, jinak rovněž básnířce - Annabelle Milbank, které pro její vášnivou zaujatost těmito vědami lidé přiřkli přezdívku “princezna rovnoběžníků”. Tímto exaktním směrem ji vedla i další matematicky nadaná žena - Mary Somerville, které byla Ada představena v 17 letech.
Na jednom společenském setkání u ní, v listopadu 1834, Ada poznala matematika Babbageho a jeho myšlenky ji zaujaly.
Když geniální ženu inspiruje geniální muž.
Charles Babbage (1791-1871) anglický matematik a děkan matematické katedry v Cambridge. Od roku 1833 až do své smrti pracoval na vytvoření počítače - nazval ho Analytical Engine. Tento stroj byl na svoji dobu opravdu dokonalý - k řízení operací Babbage použil Jacquardovy děrné štítky, jako zdroj energie měl sloužit parní stroj. Architekturu stroje vytvořil z několika částí:
1.- Paměť byla složena z mechanických registrů, kde se uchovávala čísla používaná strojem.
2.- Centrální operační jednotka ("mlýnek"), ve které se měly vykonávat základní matematické operace - čili sčítání, odčítání, násobení a dělení. Operační rychlost měla být pro jedno sčítání sekunda a jedno násobení mělo být vykonáno za minutu.
3.- Mechanismus na řízení jednotlivých operací.
4.- Vstupní a výstupní jednotka. Ta byla spojena s tiskárnou. Další pokrokovou myšlenkou použitou v koncepci tohoto "počítače" byl jeho program, který ho měl řídit. A Byla to Ada, která ve svých 28 letech vymyslela způsob, jak by mohl tento "počítač" pracovat. V této době dělala Babaggemu asistentku, později, už jako hraběnka, finančně podporovala jeho výzkum.
Byla to celá řada programovacích technik, kterými chtěla uvést stroj do chodu, a které se dodnes používají: např. myšlenka podmíněného větvení programu podle výsledku předchozího kroku, cyklus operací a cyklus cyklů, do řídících instrukcí (programu) byla začleněna instrukce podmíněného skoku, ale i nepodmíněných. První počítačový program byl plán pro to, jak by Analytical Engine mohl spočítat Bernoulliho čísla. Jenže Ada nikdy neviděla a ani kdyby Babbageho přežila, nemohla by vidět, jak podle jejích programů onen stroj pracuje – konstruktér narazil na velikou překážku, ještě větší než byla smrt - vstupní údaje se v Analytical Engine měly přepínat na výstupní mechanicky - jenže na toto mechanice došel dech a elektronika byla ještě velkou neznámou. Analytical Engine tedy nikdy nebyl dokončen, ale byla to geniální a inspirativní myšlenka a navíc díky němu se Ada stala "matkou" počítačových programů a den jejích narozenin 10.12. se na celém světě slaví jako den programátorů. A to stačí.
Krásná dáma nevymyslela jen programování - v roce 1843 přeložila do angličtiny zápisky L.F. Menabrea (1809- 1896). Text zápisků doplnila vlastními komentáři - shrnula vše do sedmi bodů a těmito sedmi body si zajistila citování svého jména ve všech historických přehledech o vývoji představ spojených s výpočetní technikou, ale i umělou inteligencí. Ve svých komentářích psala o komponování hudby pomocí analytického stroje, o možnosti použití tohoto stroje v úloze manipulátora s algebraickými výrazy (prvním systém, který byl tohoto schopen byl MACSYMA vyvinuty v roce 1974 v Massachusetts Institute of Technology). Zmiňuje se také o cyklech a podprogramech. Její poslední poznámka se týká "myšlení" stroje: “Analytický stroj nemá žádné předpoklady na to, aby byl schopen sám něco vytvořit. Dokáže udělat cokoliv, o čem my víme, jak to udělat...” (tento výrok Turing nazval šestým postulátem protivníků myslících strojů a Babbage se s ním odmítl smířit.)
Ada zemřela v 37 letech, jako její otec. Vypadalo to, že bude zapomenuta. Nestalo se, její jméno a práci v roce 1930 připomněl Turing a v květnu 1979 byl po ní pojmenován počítačový jazyk ADA (vedoucí programátorů byl Francouz Jean Ichbiah). ADA je programovací jazyk ze skupiny jazyků příbuzných s PASCALEM (ADA vycházel z Pascalu, Simuly 67, Moduly). Byl vyvinut na základě požadavku amerického ministerstva obrany s cílem vytvořit jediný standardní vyšší programovací jazyk pro oblast vojenství. Tento jazyk podporuje zejména řízení paralelních procesů. Také se po ní jmenují dvě městečka Ada v USA ve státech Alabama a Oklahoma.
Ada jako hlavní postava komiksu
http://sydneypadua.com/2dgoggles/lovelace-the-origin-2/
