Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Byla krásná, byla chytrá - na ni nejde zapomenout.

9. 03. 2016 9:10:00
Která žena je tou ženou s velkým "Ž" ? Ada Augusta Byron lady Lovelace - autorka prvního, nebojme se říci, softwaru.

Narodila se 10. prosince 1815 v Piccadilly, Middlesex (nyní součást Londýna) a zemřela 27. listopadu 1852 v Marylebone, Londýn.

Jméno Byron není pouze a náhodně podobné jménu slavného básníka, Ada byla jeho dcera. Na rozdíl od otce nebyla zmítána emocemi, které by zpodobňovala do básní, ale její mozek se plně zabýval matematikou. Ona otce vlastně ani nepoznala, hned po jejím narození se rodiče rozvedli.

Způsobilost k exaktním vědám zřejmě zdědila po matce, jinak rovněž básnířce - Annabelle Milbank, které pro její vášnivou zaujatost těmito vědami lidé přiřkli přezdívku “princezna rovnoběžníků”. Tímto exaktním směrem ji vedla i další matematicky nadaná žena - Mary Somerville, které byla Ada představena v 17 letech.

Na jednom společenském setkání u ní, v listopadu 1834, Ada poznala matematika Babbageho a jeho myšlenky ji zaujaly.

Když geniální ženu inspiruje geniální muž.

Charles Babbage (1791-1871) anglický matematik a děkan matematické katedry v Cambridge. Od roku 1833 až do své smrti pracoval na vytvoření počítače - nazval ho Analytical Engine. Tento stroj byl na svoji dobu opravdu dokonalý - k řízení operací Babbage použil Jacquardovy děrné štítky, jako zdroj energie měl sloužit parní stroj. Architekturu stroje vytvořil z několika částí:
1.- Paměť byla složena z mechanických registrů, kde se uchovávala čísla používaná strojem.
2.- Centrální operační jednotka ("mlýnek"), ve které se měly vykonávat základní matematické operace - čili sčítání, odčítání, násobení a dělení. Operační rychlost měla být pro jedno sčítání sekunda a jedno násobení mělo být vykonáno za minutu.
3.- Mechanismus na řízení jednotlivých operací.
4.- Vstupní a výstupní jednotka. Ta byla spojena s tiskárnou. Další pokrokovou myšlenkou použitou v koncepci tohoto "počítače" byl jeho program, který ho měl řídit. A Byla to Ada, která ve svých 28 letech vymyslela způsob, jak by mohl tento "počítač" pracovat. V této době dělala Babaggemu asistentku, později, už jako hraběnka, finančně podporovala jeho výzkum.

Byla to celá řada programovacích technik, kterými chtěla uvést stroj do chodu, a které se dodnes používají: např. myšlenka podmíněného větvení programu podle výsledku předchozího kroku, cyklus operací a cyklus cyklů, do řídících instrukcí (programu) byla začleněna instrukce podmíněného skoku, ale i nepodmíněných. První počítačový program byl plán pro to, jak by Analytical Engine mohl spočítat Bernoulliho čísla. Jenže Ada nikdy neviděla a ani kdyby Babbageho přežila, nemohla by vidět, jak podle jejích programů onen stroj pracuje – konstruktér narazil na velikou překážku, ještě větší než byla smrt - vstupní údaje se v Analytical Engine měly přepínat na výstupní mechanicky - jenže na toto mechanice došel dech a elektronika byla ještě velkou neznámou. Analytical Engine tedy nikdy nebyl dokončen, ale byla to geniální a inspirativní myšlenka a navíc díky němu se Ada stala "matkou" počítačových programů a den jejích narozenin 10.12. se na celém světě slaví jako den programátorů. A to stačí.

Krásná dáma nevymyslela jen programování - v roce 1843 přeložila do angličtiny zápisky L.F. Menabrea (1809- 1896). Text zápisků doplnila vlastními komentáři - shrnula vše do sedmi bodů a těmito sedmi body si zajistila citování svého jména ve všech historických přehledech o vývoji představ spojených s výpočetní technikou, ale i umělou inteligencí. Ve svých komentářích psala o komponování hudby pomocí analytického stroje, o možnosti použití tohoto stroje v úloze manipulátora s algebraickými výrazy (prvním systém, který byl tohoto schopen byl MACSYMA vyvinuty v roce 1974 v Massachusetts Institute of Technology). Zmiňuje se také o cyklech a podprogramech. Její poslední poznámka se týká "myšlení" stroje: “Analytický stroj nemá žádné předpoklady na to, aby byl schopen sám něco vytvořit. Dokáže udělat cokoliv, o čem my víme, jak to udělat...” (tento výrok Turing nazval šestým postulátem protivníků myslících strojů a Babbage se s ním odmítl smířit.)

Ada zemřela v 37 letech, jako její otec. Vypadalo to, že bude zapomenuta. Nestalo se, její jméno a práci v roce 1930 připomněl Turing a v květnu 1979 byl po ní pojmenován počítačový jazyk ADA (vedoucí programátorů byl Francouz Jean Ichbiah). ADA je programovací jazyk ze skupiny jazyků příbuzných s PASCALEM (ADA vycházel z Pascalu, Simuly 67, Moduly). Byl vyvinut na základě požadavku amerického ministerstva obrany s cílem vytvořit jediný standardní vyšší programovací jazyk pro oblast vojenství. Tento jazyk podporuje zejména řízení paralelních procesů. Také se po ní jmenují dvě městečka Ada v USA ve státech Alabama a Oklahoma.

Ada jako hlavní postava komiksu

http://sydneypadua.com/2dgoggles/lovelace-the-origin-2/

Autor: Jita Splítková | středa 9.3.2016 9:10 | karma článku: 10.23 | přečteno: 302x

Další články blogera

Jita Splítková

Jejich malý svět

Ti dva pánové měli velké sny a v nich byl malý, maličkatý svět... nanosvět... a jeden z nich o něm sní dál

22.6.2017 v 9:28 | Karma článku: 7.26 | Přečteno: 244 | Diskuse

Jita Splítková

Správně nastavená ozubená kolečka

V historii vývoje počítačů jsou stovky jmen, připomeňme si některá. Tak třeba - víte kdo byl I.S.Brook?

21.6.2017 v 10:11 | Karma článku: 9.87 | Přečteno: 401 | Diskuse

Jita Splítková

Politika? Nezájem!

Důvody proč už nejen ženy, politika nebaví. A je mládí nositelem pokroku nebo idiocie? Jsou staří ropuchou na prameni nebo tahouny budoucnosti?

9.6.2017 v 9:35 | Karma článku: 9.65 | Přečteno: 309 | Diskuse

Jita Splítková

Ženy v politice. Ano? Ne? Podívejme se do historie.

K pochopení věcí je nutné znát i historii určitého společenského jevu a je jedno oč se jedná – takže odpověď - jestli ženy patří do politiky, hledejme i v historii mezi panovnicemi, rebelkami a zákonodárkyněmi.

8.6.2017 v 9:29 | Karma článku: 14.40 | Přečteno: 409 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Nic vás neprobudí po ránu tak, jako čerstvě uvařená káva…

... kterou vylijete na klávesnici počítače, říká jedno pravdivé přísloví. Proč je někdy káva nakyslá a jindy tak hořká, že ji musíte přisladit cukrem? A proč ji cukr nejen sladí, ale také zbavuje hořkosti? (délka blogu 7 min.)

20.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 31.97 | Přečteno: 2804 | Diskuse

Radka Pilná

Chlorella SP - extra třída z Třeboně

Sladkovodní jednobuněčná řasa Chlorella SP dokáže takové kousky, které byste u jiné chlorelly těžko hledali. Zelený pudr pěstovaný v Třeboni je speciálně upraven dezintegrací, díky které předvede vše, co umí.

17.7.2017 v 10:00 | Karma článku: 8.05 | Přečteno: 257 |

Dana Tenzler

Proč nás nenavštěvují mimozemské civilizace? (díl 2.)

Tak kde všichni jsou? Vesmír by se měl hemžit technickými civilizacemi. Přesto jsme zatím nikde nenašli jejich stopy. Možná je vývoj technické civilizace daleko komplexnější, než vývoj samotného života? (délka blogu 7 min.)

17.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 25.00 | Přečteno: 822 | Diskuse

Libor Čermák

Jaké jsou nejnovější kruhové obrazce v obilí?

Na přelomu června a července obvykle začíná vyvrcholení sezóny záhadných obrazců v obilí. Letos jich sice není tolik, ale i tak jsou poměrně zajímavé. A jaké jsou ty poslední?

15.7.2017 v 14:37 | Karma článku: 17.68 | Přečteno: 1136 |

Jan Fikáček

Kvantová mechanika, nekonečno a bůh

Říkáte si, co mají tyto tři věci společného? Všechny v nás svou tajemností a nepochopitelností vzbuzují posvátnou úctu. Také nám ale zatemňují rozum. Fascinují nás jako světlo fascinuje můry a je na čase se z jejich vlivu vymanit.

13.7.2017 v 9:04 | Karma článku: 24.19 | Přečteno: 841 | Diskuse
Počet článků 165 Celková karma 10.30 Průměrná čtenost 513

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.