Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Citovat ty, co není slušné je citovat

2. 03. 2016 11:50:09
Někdo opovrhuje citáty, druhý je dokonce sbírá. Dva póly. Nevidím nic hrozného na tom použít občas nějakou chytrou větu, co má svého tvůrce. A co ti tvůrci? Co když něco chytrého řekl někdo nepřijatelný.

„I ty Brute?!“ Zaskomíral prý umírající Caesar a padl mrtev.

Tedy, my s jistotou nevíme, jestli skutečně právě dýkami spiklenců proklatý Caesar, ještě měl čas, cokoliv říci, natož výčitku svému oblíbenci Brutovi, kterého piplal a nedal na něj dopustit. Tato věta, ale vešla do obecného vědomí a je používána v případě, když přítel či protěžovaný chráněnec nějakým způsobem potopí svého ochranitele, přítele, učitele. Stala se memem vyjadřujícím sketizmus a podrazáctví. Staročeši k tomu říkávali: Bodl mu dýku v ledví. Nevděk prostě světem vládne. To jsou takové obecně platné citáty, nikoho nepobouří, nevzruší.

„Není moudré pít vodu ze stoky, ani čerpat informace z tisku.“
Řekl docela dosti kontroverzní politik Gian Galeazzo Ciano, zeť Mussoliniho, který ovšem svého tchána miloval jako onu pověstnou voštinu v konci zad. No, a aby byl zachován řád světa i on ho velmi vřele nesnášel. Bylo to tedy vzájemné, jak to má být.
Chudák kariérista dokonce hlasoval za tchánovo sesazení z postu premiéra. Rozhodl se špatně. Nový premiér ho nesnášel snad ještě víc než ten starý. Navíc, když se tatík jeho ženy vrátil do svého premiérského křesla, neodpustil mu zradu. Ne, ne. Naopak ho nechal popravit.
Ciano je taková svým způsobem tragická figura politika, co chtěl dojít hodně vysoko a nakonec dostal kulku do týlu.
Přes to všechno jaký jako člověk byl, jeho výrok je pravdivý.

Ať už se to někomu líbí nebo ne, i charakterově či ideově nepřijatelní mohou mít světlé chvilky a pronést něco, co by se mohlo i považovat za obecnou pravdu. Nejen hrdinové pronáší moudra a nakonec, kdo je opravdový hrdina? Jen takový člověk, jehož hrdinský čin se veřejně akceptuje a to vždy ať už je u koryta kdokoliv. A kolik takových je?

Ano, narážím na Donalda Trumpa a jeho citaci Benita Mussoliniho: „Je lepší žít jeden jediný den jako lev, než sto dní jako ovce.“ Jestli je to duceho bonmot, to si nikdo netroufne tvrdit na sto procent, ale zřejmě ano.

V anketách se lidé tak nějak nedovedou rozhodnout, jak je lepší žít – je to taková skoro plichta, ale o pár hlasů vedou ovce. Snad, že je to pohodlnější? Ale být ovcí je stresující, je jich moc, hrozí ušlapání a pak ti vlci... Friedrich Nietzsche se vyjadřoval k hodně věcem i k ovcím:... ovce tu ve srovnání se lvem stojí jako smutná existence člověka, který nemá na to, aby sám rozhodoval a byl strůjcem svého osudu. Žije v závislosti na druhých a nechá se dominovat, zato je o něj postaráno a nemá za nic zodpovědnost.

Takže je poněkud nepatřičná hysterie kolem citátu, který není ničím inovátorským, má podobnou myšlenku jako věta podle historiků připisovaná Caesarovi - Je lepší být první v poslední vesnici, než druhý v Římě. Prostě být lev, vůdce, hrdina. A Cicero k tomu dodává: Smrti má být dána přednost před porobou a hanebností.

A citát na závěr.

Cato pronesl: Z mlčení není škoda, z řečí však bývá zle. Ovšem přísloví praví - Líná huba, holé neštěstí.

Autor: Jita Splítková | středa 2.3.2016 11:50 | karma článku: 12.59 | přečteno: 354x

Další články blogera

Jita Splítková

Na beton

Není beton jako beton a některý je hitech. Není brutalismus to co brutalita. Hledání a nalezení krásy obyčejného šedého betonu. Nevěříte?

10.3.2017 v 9:46 | Karma článku: 7.39 | Přečteno: 277 | Diskuse

Jita Splítková

Humánní bomby pro život

Ano, skutečně - humánní bomby, nejedná se o nějaký zvrhlý vědecký experiment nebo Havlovy bomby, ale o nanobomby, které likvidují rakovinné buňky přímo uvnitř pacientova těla.

9.3.2017 v 9:21 | Karma článku: 10.85 | Přečteno: 274 | Diskuse

Jita Splítková

Boj se! Budeme číst i tvé myšlenky

Kam se člověk vždy schoval, byl jeho mozek - myšlenky, sny, představy. Jeho a jen jeho svět. Bude tomu tak napořád nebo v budoucnu padne i toto soukromí?

8.3.2017 v 12:18 | Karma článku: 9.32 | Přečteno: 314 | Diskuse

Jita Splítková

Opeřenci

S malými lidmi, čili dětmi se užije legrace. Navíc, když vyslovené pochopí doslova. A je pravda nudná?

7.3.2017 v 9:10 | Karma článku: 10.30 | Přečteno: 302 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Lubomír Stejskal

Skromná pocta velké zpěvačce

Stala se zvláštní věc. Sledoval jsem v televizi vzpomínkový pořad věnovaný Věře Špinarové a v duchu přemítal, kam jsem uložil hudební zápis písně Jednoho dne se vrátíš. (Nedávno jsem totiž uklízel noty.)

28.3.2017 v 8:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 30 | Diskuse

František Filip Dvořák

Knížecí rady a jiná doporučení

Jistě máme všichni rádi, když nám OSN, Evropská unie, Amnesty Internacional atp. neustále něco doporučují. Různé samozvané komise nám radí, jak si máme počínat ve vztahu k migrantům a být více tolerantní ve vztahu k menšinám.

28.3.2017 v 8:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 28 | Diskuse

Kateřina Valachová

Vážené a milé paní učitelky, páni učitelé,

přeji Vám hezký dnešní svátek. Je to už 425 let od narození Jana Amose Komenského, ale vlastně se toho tolik nezměnilo. Učitel je pro žáka nepostradatelný, aby byl úspěšný ve škole i v životě.

28.3.2017 v 7:59 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 20 | Diskuse

Lenka Kinclová

Jenom blbá ženská za volantem!

Ženy prý neumí řídit, parkují na místech, kam by se vešel kamion, pozdě řadí a vůbec celkově se k ženám za volantem váže dost předsudků. Ovšem to největší tajemství ženského řízení zůstávalo skryté, až do teď...

28.3.2017 v 7:58 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 21 | Diskuse

Vlasta Bohdalová

O svátku učitelů, Komenském a vepřích v blátě

Psal se 28. březen 1592. Kdesi na jihovýchodní Moravě, snad v Uherském Brodě, Nimnici či v Komni se narodil Iohannes Comenius, který později během studií v Německu přijme druhé jméno Amos. Narodil se Učitel národů.

28.3.2017 v 7:07 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 84 | Diskuse
Počet článků 151 Celková karma 13.54 Průměrná čtenost 477

Literátka, výtvarnice, fotografka, básnířka, popularizátorka vědy a techniky. Vyšly jí čtyři knihy - Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí, Pronajmu svět Zn. Virtuální. Měla řadu samostatných výstav po celé ČR. Od roku 1997 vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, techniku a vědu. Zelós (1997-2000), Universum (2000 - 2004), Futurologie (2003 -2009). V letech 2000- 2004 pracovala pro e-zin Neviditelný pes. Do roku 2010 publikovala vědecko-populární články snad ve všech seriózních novinách a časopisech. V současné době se převážně věnuje psaní beletrie a to sci-fi, focení a digitální grafice.

http://sciafant.blogspot.cz/

http://vasagita.blogspot.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.