Pokud je důvodem k pláči zamilovaného nesmělost, moderní vynálezy mohou přispět k vyřešení tohoto srdečního problému.
Posloužit by mohlo třeba výtvarné dílo Alyce Santoro. Umělkyně totiž vyrábí "zvukové látky" - Sonic Fabric.
Obyčejné látky se tkají z lněných, bavlněných či jiných vláken, ona ty své vytváří rovněž z takovýchto vláken a ještě k tomu z magnetofonových pásků z audiokazet. Z této látky pak šije šaty, kabelky, deštníky… a všechny tyto oděvy a oděvní součásti díky vetkaným nahraným magnetickým páskům "mohou povídat" či něco zahrát - stačí po látce přejet "přehrávačem" - zařízením vytvořeným speciálně na čtení Sonic Fabric.
Speciální přehrávač je vytvořený z hlavy vymontované z obyčejného magnetofonu, která je propojena se zesilovačem a malým reproduktorem - to vše se vešlo do malého kapesního přístroje. Tím se přejíždí po hrací látce, a co bylo na pásky zaznamenáno a zachovalo se, tak je slyšet. Kvalita zvuku není nejlepší a Alyce Santoro sama říká, že je slyšet spíše zvuková koláž, než nějaký konkrétní zvuk, ale k překvapení samotné autorky o její látku mají lidi zájem. Takže proč by nebylo možné nahrát vzkaz milované bytosti, nechat z něj udělat třeba šálu a pak tu šálu i s přehrávačem darovat a čekat jestli ve směsici zvuků zazní to správné vyznání lásky.
Zdá se vám to komplikované a s nejistým výsledkem? Pravděpodobnost, že by zazněla zřetelně slyšitelná slova a ve správném pořadí, není moc velká. Popravdě řečeno, je minimální. Jenže ono je těžké někomu do očí říci: "mám tě rád, co ty na to?" Někdy neodhadnete reakci, ale představte si, že by si někdo skutečně dal práci s takto komplikovaným vyznáním citu… kdo by tomu odolal… a hned by byla svatba! Pokud by se ovšem povedlo přehrát onen vzkaz. Na sto procent se to povede s dalším vynálezem - mluvící fotkou.
Fotografii nebo obrázek, který zároveň v sobě obsahuje zvukový záznam si budete moci vytisknout na tiskárně Speekysmart italské firmy Zanetti Studio. Možnost "promluvit" dostanou fotografie či obrázky díky magnetické pásce Speakpaper, kterou tiskárna vytiskne na okraj papíru. Speakpaper zaznamená několik sekund řeči nebo hudby vážící se přímo k momentu pořizování snímku - je jasné, že řeč nebo třeba zvuky moře, si musíte na pásku nejdříve nahrát pomocí Speeky snímače - pracuje se s ním jako s diktafonem. Toto malé zařízení slouží zároveň i jako čtečka záznamu - fotografii s páskou jím protáhnete a pak si pustíte přehrávání foto vzkazu.
"Potřebovali jsme tři roky na výzkum a zkoušky mechanických i elektrických složek, než se objevila komerční verze," říká zakladatel studia Giancarlo Zanetti. To ovšem hovoří o první verzi. Nejdříve Zanetti Studio vytvořilo Speakpaper jako magnetickou pásku, kterou je možné na papír jednoduše přilepit. Zápis a čtení se pak provádí pomocí ručního snímače připomínajícího myš.
V budoucnu chce Zanetti tuto technologii sjednotit s mobilními telefony, takže speciální snímací zařízení by už nebylo zapotřebí, jeho úlohu by nahradil mobil. Také chtějí prodloužit dobu záznamu z dosavadních 4 - 15 sekund na tři minuty.
Zároveň se snaží o vytvoření modifikace této technologie a to takové, aby ani přerušovaný pohyb snímače neměl vliv na čtení záznamu. Toto je důležité pro další použití Speeky zařízení jako pomůcky pro nevidomé a zrakově postižené. Pásky se mohou umísťovat například v obchodech na cenovky a čtečkou či mobilem si bude moci každý poslechnout informace o výrobku.
Pokud se ještě prodlouží čas záznamu, může se jednat o rychlé, celkem levné a dobře aktualizovatelné informační médium, které si možná nejde své místo třeba v obchodech vedle dalších technologií (RFID čipy aj), ale aby se tak stalo, musí být laciné a běžně vyráběné. Ovšem roky ubíhají a nic se neděje, takže se asi nových info cenovek nedočkáme.
Jenže, co když jste nesmělí a strašně moc byste se chtěli seznámit s osobou sedící třeba u vedlejšího stolu v nějakém klubu? Tady by také mohla pomoci technologie - interaktivní a informační stůl. Jmenuje se Scoop a umí předvádět světelnou hru a předávat vzkazy. Vše umožňuje jeho interaktivní deska ze speciálního vrstevnatého materiálu, který reaguje na dotyk - přejíždíte-li po něm čímkoli, vytváří se v kruhu kolem předmětů obrazce. A nemusíte předměty ani pohybovat, stačí na stůl postavit láhev a hned se kolem ní začne točit kruh barevných křížků. Ovšem nejen to, on i "čte" obrazce a obrázky z počítače, PDA, mobilu… přes bluetooth a můžete přes bezdrátovou komunikaci na tuto desku mobilem i kreslit a psát. Tvůrkyně Anna Hiltunen říká, že je to vlastně taková informační tabule - například návštěvník restaurace, kde by takové stoly měli instalované, na nich může nechávat i světelné vzkazy pro jiné návštěvníky nebo může poslat pozdrav k dalšímu stolu.
Jak vidíte, kdyby takové stoly instalovaly ve svých prostorách všechny kluby a některé restaurace jistě by na tom majitelé vydělali - seznamování se tam by bylo jednodušší a tím pádem by měli neustále narváno. Druhá strana mince – jak by se tak dalo krásně anonymně urážet a vidět reakci, takže možná by jim tam pak už nikdo nechodil.
Zdají se vám tyto technologie nedostupné, bláznivé, zbytečné? Tak musíte použít běžné metody nebo si řekněte: Je skutečně dobré vždy někoho milovat? Vzhledem ke koncům některých lásek, není přeci jen nejlepší nezamilovat se vůbec? S nikým nežít? Ne, není to dobré řešení.
